Podle odborníků WHO jde o jeden z nejnebezpečnějších chřipkových virů. Pro vysokou úmrtnost, poměrně prudký nárůst počtu nových případů v krátké době a možnost přenosu mezi lidmi je kmen H7N9 považován za potenciální zárodek pandemie. „WHO tento virus považuje za vážnou hrozbu,“ prohlásil John McCauley z Britského národního ústavu pro lékařský výzkum.
Kmen má podle odborníků několik znepokojivých vlastností, zejména dvě genetické mutace, které zvyšují možnost jeho přenosu mezi lidmi. Čím déle se bez kontroly šíří, tím je pravděpodobnost takového přenosu vyšší.
Ze zhruba 125 nakažených přes dvacet zemřelo, dvacet se uzdravilo a zbytek nemocných s chorobou stále zápasí. Infekce může vyvolat prudký zápal plic, otravu krve a selhání orgánů. „Nakažení jsou ve velmi vážném stavu. Kdyby se toto rozšířilo, bylo by to mimořádně devastující,“ řekl Peter Openshaw, ředitel londýnského centra pro respirační infekce.
Kmen H7N9 obsahuje geny ze tří jiných chřipkových kmenů, které se vyskytují u ptáků žijících v Asii. Dřívější pandemické viry, například virus prasečí chřipky H1N1 z let 2009-10, byly méně závažné, protože obsahovaly i geny vyskytující se u savců. Takový typ chřipky je považován za méně nebezpečný, než je chřipka vyvolaná virem výhradně ptačím.
Virus H7N9 se zatím na člověka přenáší pravděpodobně z kuřat. Přenos mezi lidmi dosud zaznamenán nebyl. Skutečnost, že věk pacientů se pohybuje v širokém spektru od kojenců po osmdesátileté seniory, označují vědci za důkaz, že jde o virus pro lidský organismus zcela nový. Imunitu vůči němu si lidé zatím nevytvořili.
„Reakce na tento virus musí být klidná a rozvážná, ale nemůžeme ho brát na lehkou váhu,“ varoval Jeremy Farrar, přední expert na infekční nemoci z Oxfordské univerzity.