Státní zástupce neuvádí pravdu, zopakoval své dřívější stanovisko někdejší manažer, který ovšem situaci kolem svého stíhání (jehož součástí byl i desetiměsíční pobyt ve vazbě) v minulosti příliš nekomentoval. „Lže nehorázně a bezostyšně,“ dodal v jednací síni důrazu svým slovům o „překrucování faktů“ a o „nepravdách“ z úst žalobce Zdeňka Matuly.
Obrovské čachry
Společně s dalšími šesti muži musí Dbalý vysvětlovat okolnosti veřejných zakázek na nákup Leksellova gama nože za bezmála 140 milionů korun a digitalizaci starých chorobopisů vedených v papírové podobě za 146 milionů. Obě aktivity spadají již do roku 2009.
Při nákupu gama nože podle obžaloby Dbalý společně se svým tehdejším náměstkem Michalem Toběrným (který rovněž figuruje mezi obžalovanými; dalšími jsou pak převážně lidé ze spolupracujících společností) měli rozhodnout o přidělení zakázky předem dojednané firmě. Už tehdy se začaly ozývat hlasy, že nemocnice nakoupila draho; kritici namítali, že přístroj užívaný neurochirurgy k léčbě nádorů v mozku či třeba k boji s Parkinsonovou chorobou bylo možno pořídit o třetinu levněji. Vysvětlení nabízejí závěry žalobců: přidělení zakázky měl provázet úplatek ve výši 5,6 milionu korun.
Také výběr firmy zajišťující převedení 75 milionů chorobopisů v papírové podobě do počítačového systému měly podle státního zástupce Matuly provázet machinace. Konkrétně šlo o vyřazení výhodnější nabídky z tendru, což pak vedlo k vítězství nastrčené firmy – a také ke vzniku škody vyčíslené na nejméně 57 milionů korun. Od počátku se prý totiž počítalo s tím, že vlastní zakázku provede subdodavatel za podstatně levnější cenu a rozdíl bude „vyveden“ z nemocnice přes další spřízněnou společnost ve prospěch organizátorů akce.
Součástí obžaloby je proto vedle přijímání úplatku, manipulací s veřejnými zakázkami a porušování povinností při správě cizího majetku také praní špinavých peněz. „Výdělkem“ se mělo stát přes 53 milionů korun, přičemž Dbalému údajně připadlo 25 milionů; o zbytek se měla podělit trojice dalších organizátorů včetně Toběrného. Ten se ke kauze teprve vyjádří; během včerejšího jednání svoji obhajovací řeč ještě nedokončil ani Dbalý, vyslýchaný jako první z obžalovaných.
Kde jsou důkazy?
Nic z toho, o čem hovoří obžaloba, se podle Dbalého nedělo; kontrola, jíž byly zakázky podrobeny, by to ani neumožnila.
Ke kauze jak policie, tak státní zastupitelství přistoupily tendenčně, ohradil se včera někdejší ředitel Homolky, podle jehož slov je výsledek „šokující“ – avšak jde o „scifi“ nemající se skutečným fungováním zdravotnictví nic společného.
Naopak státní zástupce Matula nepochybuje – jak alespoň řekl novinářům – že dokáže soudu předložit dostatek přímých důkazů.
Klíčový je deník
Zásah protikorupční policie proti šéfovi známé pražské nemocnice v roce 2014 vyvolal velký ohlas. A snad ještě větší rozruch provázely úniky informací z deníku, který si Dbalý vedl s mimořádnou pečlivostí; dostal se do rukou policiea nyníje jednímztrumfůobžaloby. Proti tomu se někdejší ředitel nemocnice ohrazuje. Podle jeho slov státní zastupitelství nemá konkrétní důkazy, a tak fabuluje na základě deníkových záznamů, které se skutečností nemají nic společného, a překrucuje fakta.
U soudu nicméně přiznal, že skutečně byl konzumentem kokainu, o jehož užívání se v textu deníkových zápisů zmiňoval opakovaně a s autentickou zasvěceností; měl také problémy s alkoholem. Svůj deník ovšem Dbalý označil za literární práci; jde podle něj o smyšlený text; o fikci, která se měla stát podkladem pro scénář zamýšleného filmového díla z prostředí zdravotnictví.
Termíny hlavního líčení v rozsáhlé a poměrně složité kauze (rozsah spisu čítá 11 tisíc stran) předsedkyně senátu Silvie Slepičková rozplánovala s přestávkami až do konce března. Dvojici někdejších manažerů nemocnice Dbalému a Toběrnému hrozí v případě uznání viny až 12 let odnětí svobody; zbývající pětice by mohla dostat až osmileté tresty. Dnes, jak zaznělo v jednací síni, je Dbalý nezaměstnaný; podporuje ho sestra.