„Když jsem jako přednosta vedl první výběrové řízení na gynekology a porodníky v roce 1993, hlásilo se přes 50 uchazečů. Polovina byla chlapců a polovina dívek a převážná většina pocházela z regionu,“ uvedl Ventruba. Po více než 20 letech se situace změnila. „V posledním výběrovém řízení se hlásilo 11 uchazečů. Z nich se dostavilo devět. Osm bylo děvčat, jeden chlapec. Z děvčat sedm pocházelo mimo Jihomoravský kraj. Pět bylo ze Slovenska a další dvě z jiných zemí,“ uvedl Ventruba.
Podle něj navíc ženy po dosažení atestace často otěhotní. „Někdy čekají i druhé dítě a do práce se už nevrátí, takže nám chybí,“ řekl Ventruba. Nemocnice proto nabírá zahraniční zaměstnance.
Přebytek porodníků nemá ani břeclavská nemocnice. „Zatím to pokrýváme, ale určitě bychom nějakého lékaře se specializovanou působností přivítali. Nemáme totiž žádnou rezervu, a pokud by vypadl lékař, byl by to problém,“ řekla ČTK ředitelka břeclavského zařízení Janka Bambasová.
Problém s vlastními lékaři ve více oborech má kyjovská nemocnice. „Gynekologie a porodnictví nás zrovna tolik netrápí, ale obecně máme problém s lékaři. Zatím ale vše stačíme dobře pokrýt,“ uvedla ředitelka kyjovské nemocnice Danuše Křiváková. Potvrdila však Ventrubova slova, že v oboru převažují ženy.
Řešení Ventruba vidí nejen ve zlepšení platových podmínek. „Není to jen o penězích, i když u nich by se mělo začít. Je ale potřeba zajistit například i sociální zázemí, aby ženy lékařky měly zájem zůstat v oboru,“ sdělil Ventruba. Podle něj je porodnictví také vysoce rizikové zaměstnání.
„Vhodný není ani mediální tlak. Dnes se každý domnívá, že se dítě musí narodit v termínu a zdravé, a pokud tomu tak není, na vině je zdravotnické zařízení. Nikdo si ale neuvědomuje, že díky modernímu zdravotnictví mohou v dnešní době otěhotnět i ženy, které v minulosti těhotné být nemohly. Potom často rodí předčasně a vznikají s tím komplikace,“ dodal Ventruba.