Pro jistotu polknou několik tablet najednou. Příbalové letáky nepřečtou. V každém bělochovi vidí doktora, který je zachrání.
Na tržištích patří krabičky s pilulkami k nejžádanějšímu zboží. Za kouzelné tabletky domorodci neváhají utratit celoživotní úspory. Co jiného udělat, když jejich děti umírají na malárii nebo AIDS?
V Africe je přes polovinu léků falešných
Podle pesimistických odhadů je léků se sníženou nebo nulovou účinností v některých zemích Asie a Afriky přes padesát procent.
„Jde o jeden z největších problémů současného světového zdravotnictví,“ potvrdil pro deník Aktuálně.cz představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Eshetu Wondemagegnehu, který se problematikou falešných léků zabývá. „Boj proti zfalšovaným lékům je obtížný, v některých státech téměř nemožný,“ sdělil.
WHO odhaduje, že z celkové světové produkce léků je deset procent falešných. Mezinárodní farmaceutická asociace IFPMA odhaduje počet léčiv se sníženou účinností ve světě na 7,5 procenta.
Smrtící byznys
Výroba a prodej falešných léků patří mezi nejvýnosnější nelegální obchody na světě, točí se v něm biliony dolarů.
Továrny vyrobí napodobeniny, které jsou od originálních léčiv k nerozeznání. Zprostředkovatelé je prodávají pouličním prodejcům i lékárnám, část výroby pašují do sousedních zemí. Prodavači nabízejí falešné léky nemocným za sníženou cenu, lidé je ochotně nakupují.
Obchodu pomáhají zkorumpovaní úředníci a policie. Mezi největší dodavatele patří Indie, Čína, Nigérie a další země subsaharské Afriky. Podle WHO je za třetinu vyrobených falešných léků odpovědná Indie.
Neúčinných léků přibývá
Vzrůstá počet falešných léků například proti viru HIV a tuberkulóze. Nejvyšší je nárůst u přípravků proti malárii.
Odhady OSN a zdravotnických organizací uvádějí, že na malárii zemřou každoročně ve světě až dva miliony lidí, většinou dětí.
Za antimalarika jsou rodiče ochotni zaplatit všechny své úspory. Vybírají si levnější léky a kupují je od pouličních obchodníků. Barevné pilulky dětem většinou nepomohou. Některá prodávaná antimalarika v Africe a Asii sice pocházejí od originálního výrobce, jsou však už neúčinná.
Počet neúčinných antimalarik v jihovýchodní Asii, kde se vyskytují nejnebezpečnější kmeny choroby, stoupl z 38 procent v roce 1999 na 52 procent v roce 2004, píše magazín New Scientist s odvoláním na výzkumy týmu z univerzity v Oxfordu.
New Scientist varuje, že vzrůstá také počet nelegálních výroben falešných léků.
Internetový byznys
Nejen chudé země Afriky a Asie se potýkají s problémem falšování léčiv. WHO odhaduje, že ve vyspělých zemích je procento neúčinných nebo nedostatečně účinných léků asi sedm procent.
V posledních letech dochází k rozmachu černého trhu kvůli těžko kontrolovatelnému prodeji přes internet. Jde hlavně o přípravky na hubnutí, ale i proti rakovině.
Velkou část nevyžádaných e-mailů tvoří právě nabídky na léky, většinou neúčinné. V Evropě jsou nejpostiženější země na východě kontinentu. Na Ukrajině a v Moldavsku se počet léků se sníženou účinností blíží třetině.
V Česku je podle WHO situace relativně dobrá.
Korupce a špatné zákony
Boj proti lékárenským pirátům je zatím neúspěšný. Americké Centrum pro medicínu odhaduje, že celkový objem peněz v obchodu s falešnými léky celosvětově stoupne od roku 2005 do roku 2010 o 90 procent.
Nedostatečná kontrola výroby, nedostatečná kriminalizace, špatná kontrola lékáren, nevyhovující zákony, politická nestabilita, korupce i nízké vzdělání obyvatelstva. To vše přispívá k rozvoji černého trhu s léčivými přípravky. To vše se musí změnit.
Podle zdravotníků je také nutné zlepšovat osvětu mezi nevzdělaným obyvatelstvem.
V Indii nebo Nigérii vznikly speciální útvary, které se tímto typem kriminality zabývají. Na Filipínách parlament schválil přísný zákon kontroly a prodeje léčiv. Problému se začíná věnovat i čínská vláda. Pomáhá Interpol.
Vědci hledají způsoby, jak snadno ověřit, zda jsou léky pravé. Američtí výzkumníci objevili jednoduchý test účinnosti antimalarik, který výsledek odhalí za pět vteřin.
Obětí jsou miliony
Málokdy falešná léčiva zaviní přímou smrt. Nejhorší známou tragédií, kdy léky přímo zabíjely, je neštěstí v Nigeru. V roce 1995 v této africké zemi zahynulo 2 500 lidí vinou falešné vakcíny proti meningitidě.
V roce 2004 vzbudil pozdvižení případ nejméně třinácti čínských kojenců, kteří zemřeli na podvýživu kvůli požívání falešného kojeneckého mléka.
O dosud posledním známém případu, kdy léky zabíjely, informovala v květnu stanice BBC. Devět lidí zemřelo v jihočínském Kantonu po požití léku s toxickou látkou. Farmaceutická společnost, která lék vyrobila, obvinila jinou firmu za to, že místo správných ingrediencí dodala toxickou chemikálii.
Tyto případy jsou však mizivým zlomkem celkového počtu obětí.
Podle odhadů čínských úřadů zemře v zemi kvůli falešným a neúčinným lékům asi 100 000 lidí ročně. Celkový počet mrtvých ve světě, kteří kvůli nekvalitním lékům podlehli nemocem, jsou miliony.
Aktuálně.cz