Finiš Julínkovi nevyšel, jasně prohrál

25. 10. 2010 8:27
přidejte názor
Autor: Redakce
Od odvolání z postu ministra zdravotnictví šel Tomáš Julínek od porážky k porážce. Měl v úmyslu šéfovat občanským demokratům v okrese Brno-venkov, ale nepochodil. Nabízel se Petru Nečasovi jako ministr, neuspěl. Chtěl být alespoň senátorem, zase nic.


Před dvanácti lety si Tomáš Julínek předvolební kampaň očividně užíval. Všechny soupeře v senátorské volbě pozval na kuželky a podaroval je narozeninovým dortem… To se psal rok 1998 a v okrese Brno- venkov lékař Julínek nakonec zvítězil. To samé se mu povedlo o šest let později.

V tomto roce byla atmosféra o hodně napjatější. Julínek na svého protivníka Jana Žaloudíka útočil jako na komunistu a lháře, Žaloudík bývalého ministra vinil z mocenských čachrů v Masarykově onkologickém ústavu.

Pikantní na souboji bylo, že Žaloudík přišel na jaře o místo onkologa a chirurga v tomto ústavu, který pomáhal vybudovat, právě Julínkovým přičiněním.

Julínek nyní, po desetiletí funkcí, v politice končí. Spekuluje se, zda nedostane od ODS jako „bolestné“ ředitelování Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Tyto spekulace jsem slyšel od lidí, kteří o vnitřnostech VZP dosti vědí, a bral jsem je vážněji než prosté drby,“ konstatoval pro deník E15 někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek. „Pokud by se tak stalo, pokládal bych to za výsměch veřejnosti a těžké poškození reputace ODS.“

Julínek, jako jeden z českých politiků, uškodil totiž své straně jako málokdo. Odpor proti zdravotnickým regulačním poplatkům stál občanské demokraty krajské volby v roce 2008, teď na něj doplatil jejich Autor - „Určitě je na mé prohře podíl těch 30 korun.“

Přitom až do jeho sesazení z postu ministra zdravotnictví zkraje roku 2009 nebylo jasné, co si strana o členovi, který připravoval od roku 2003 zdravotnickou reformu, vlastně myslí. Například Mirek Topolánek ho až do té doby dlouho hájil. Julínek po odvolání prohlásil, že je „znechucen“ a že se vše upeklo ve Špindlerově mlýně na Vánoce, kde za rekreujícím se Topolánkem přijely špičky ODS. „Možná byla moje chyba, že jsem na těch lyžích nebyl,“ řekl.

Jeho reforma ale měla od začátku smůlu. Už při prezentaci sedmi reformních zákonů byli proti mnozí lidovci a zelení, se kterými Julínek vůbec do té doby nejednal. Odvoláním šéfa pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze Pavla Klenera či zákony o univerzitních nemocnicích si znepřátelil i ty, co za ním dosud stáli. Zbyl po něm češtinářský novotvar - „julínkovné“.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?