„Především skupina zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není prozatím připravena na povinné zavedení elektronické komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení,“ zdůvodnil odklad povinnosti ministr práce v demisi František Koníček. Podle šéfa ČSSZ Viléma Kahouna odsunutí neznamená ale to, že by jeho úřad od elektronické komunikace ustupoval. „Výjimky nebudeme udělovat donekonečna,“ zdůraznil Kahoun.
Podle Buraňové ČSSZ zjistila, že v připravenosti malých a velkých firem komunikovat elektronicky jsou velké rozdíly. Malí zaměstnavatelé s maximálně desítkou pracovníků, kteří dávají práci 650.000 lidí, obvykle posílají papírové dokumenty. Velké podniky a instituce zaměstnávají tři miliony lidí, podotkla mluvčí. Podle ní správa elektronicky komunikuje od roku 2005. Úřad přijímá přes počítač miliony formulářů.
Také osoby samostatně výdělečně činné, tedy živnostníci, budou muset se správou elektronicky komunikovat až od ledna 2015. Lékaři budou moci papírové neschopenky posílat ještě o rok déle. ČSSZ už dřív uvedla, že se ale bude snažit doktory k dřívějšímu používání elektronické komunikace motivovat. Projekt odmítaly lékařská komora, sdružení praktiků i ambulantních specialistů. Podle nich byl nepřipravený. Pokud by se povinnost neodložila, měly pro lékaře výzvu, aby počítačové neschopenky ignorovali. Lidé by tak nemuseli dostat nemocenskou.
Počítač má podle komory pětina praktiků. Z těch, kteří ho vlastní, má rychlý internet 60 procent. Řada lékařů s výpočetní technikou nepracuje. Většinou jsou to starší doktoři, za které ale není náhrada, upozornil už dřív prezident lékařské komory Milan Kubek.
Po elektronizaci ve státní správě i zdravotnictví volá Svaz průmyslu a dopravy, zbrzdění mu vadí. Prezident svazu Jaroslav Hanák ČTK řekl, že pokud se „neudělá pořádek v neschopenkách, receptech a dalších záležitostech, cedník se nikdy nezacelí“ a peníze ze zdravotnického systému budou unikat.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).