Prezident komory Vladimír Dlouhý stanovisko podnikatelů odpoledne tlumočil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Senátory Dlouhý dopisem vyzval, aby návrh na zrušení karenční doby nepodpořili. Pro zrušení karenční doby se naopak vyslovily odbory a dříve i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců u 67 procent zaměstnavatelů,“ uvedl Dlouhý.
Podnikatelé tvrdí, že zrušení karenční lhůty povede ke zvýšení krátkodobé nemocnosti zaměstnanců. Před zrušením karenční doby byla podle nich nemocnost v Česku výrazně nad průměrem členských států EU i středoevropských zemí.
Podnikatelé také tvrdí, že by jim vzrostly mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. „Pokud bychom navíc museli přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, dostáváme se ke zvýšení mzdových nákladů až o 3,3 až 3,6 procenta,“ uvedl Martin Klusáček, personální ředitel společnosti Fraenkische CZ.
Změnu zákoníku práce navrhla skupina senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Usilují o zrušení karenční doby a pro zmírnění dopadů zaměstnavatelům nabízejí kompenzaci ve formě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu.
„S ohledem na finanční a personální dopady na firmy, je to absurdní, nevyvážená kompenzace,“ podotkl Dlouhý. Firmy označují za adekvátní snížení sazby o 0,4 až 0,5 procentního bodu. Téměř třetina respondentů ale tvrdí, že lepší variantou je to, aby stát jako plátce nemocenské ji začal zaměstnancům vyplácet dříve než 15. den pracovní neschopnosti. V praxi by tak zaměstnavatel začal sice hradit již první den pracovní neschopnosti, ale nikoliv až do 14. dne včetně.
Průzkum také ukázal na to, že zaměstnavatelé, pokud by byla karenční doba zachována, se nebrání vést diskusi o uzákonění indispozičního volna ze zdravotních důvodů (tzv. sick days). Pokud by stát podmínil zachování karenční lhůty uzákoněním sick days, 40 procent podnikatelů je ochotno nabídnout svým zaměstnancům tři dny a třetina podnikatelů jeden den volna.
Vládní strany v koaliční dohodě uvedly, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. Zástupci kabinetu, zaměstnavatelů a odborů se ale zatím neshodli.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.