Nutnost koncepčního řešení
Systém přímé distribuce výrobci považují za krajní řešení a požadují koncepční řešení paralelního exportu nebo jinou úpravu lékové politiky. Pokud by k úpravám nedošlo, Jakub Dvořáček se obává, že v nejzávažnějších případech budou výrobci nuceni lék z českého trhu stáhnout. Část výpadků jsou lékárníci schopni řešit formou generické substituce, výpadky přípravků, které jsou v lékárně těžce nebo zcela nenahraditelné, ale většinou řeší lékař předepsáním jiné molekuly. Zejména chronickým pacientům ovšem změna preskripce často neprospívá.
Prezident Chudoba se domnívá, že firmám nejde vždy pouze o zamezení výpadku léku na českém trhu. „Bohužel, exporty takzvaných centrových léků svědčí zároveň o angažovanosti vedení některých výrobních firem a nemocnic. Nepovažuji také za účelné, aby výrobce do modelu DTP zahrnul lék, ke kterému jsou dostupné jeho generické varianty. To svědčí spíše o snaze udržet si ‚evropskou‘ cenu,“ dodal Lubomír Chudoba s tím, že výrobci by si měli v tomto ohledu „zamést před vlastním prahem“.
Dodatečné investice
Zavedení modelu DTP je přitom pro farmaceutickou společnost časově i finančně náročné. Pokud společnost nevyužije servisované logistiky od vybraného distributora, musí nejprve získat distribuční povolení a naplnit všechny povinnosti stanovené zákonem, jejichž dodržování pravidelně kontroluje SÚKL. „Dodatečné investice zahrnují například úpravy interních IT systémů, zavedení call centra, nákup technického vybavení a personální náklady související se zaškolením či přeškolením zaměstnanců. Náklady na zavedení modelu se tak vyšplhají až na několik desítek tisíc euro,“ vysvětlil Jakub Dvořáček. Léky distribuované prostřednictvím modelu DTP jsou dle jeho slov dostupné rovnoměrně v celé České republice. „Pokud lékárna daný lék nemá na skladě, může jej doobjednat přes zavedené call centrum. Pacient přechod na model DTP nezaznamená – cena léčivého přípravku pro něj zůstává stejná, vícenáklady na zavedení vlastního modelu distribuce nese v plné výši farmaceutická společnost,“ doplnil výkonný ředitel AIFP.
Finanční i administrativní zátěž
Prezident lékárníků přesto považuje distribuční model DTP za „velmi nešťastný a dlouhodobě neudržitelný“. Skutečnost, že si výrobce zvolí jediného distributora, podle Lubomíra Chudoby povede k řadě negativních jevů. „Nejen že neuvěřitelně narůstá administrativní zátěž lékáren, ale monopolní distributor si též diktuje dodací, finanční i časové podmínky. Vícenáklady pak nesou především lékárny, v tom se zásadně rozcházím s názorem AIFP,“ podotkl.
Komora se navíc setkává se stížnostmi zejména menších lékáren na diskriminaci s tím, že jim dodání některých léků pro jejich pacienty monopolní distributor odmítl. V těchto případech se ČLnK snaží obratem kontaktovat výrobce a žádá narovnání dodavatelských vztahů s lékárnou. „Ve většině případů ale nemáme možnost ověřit si situaci a zasáhnout, neboť monopolní distributor se zaštiťuje blíže neurčenými smluvními podmínkami výrobce,“ dodal prezident Chudoba. Jak komora, tak i AIFP shodně doufají, že novela o léčivech nastaví ve vývozu léků pravidla, která by jejich výpadkům na českém trhu zamezila. Podle komory by poté měl být systém DTP zrušen, protože omezení volné soutěže mezi distribučními firmami je podle ní neúnosné.