Souhrn
V lednu 2014 bylo v ČR zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Cílem tohoto sdělení je popsat metodiku zavedeného systému a první výsledky projektu. Pozvánky zasílají svým klientům zdravotní pojišťovny, projekt je koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci se zástupci dotčených odborných společností (gynekologie, gastroenterologie, gastrointestinální onkologie, radiodiagnostika, praktické lékařství), zástupců zdravotních pojišťoven a dalších odborníků. Zváni jsou občané, kteří se těchto organizovaných programů časného záchytu dlouhodobě neúčastní. Od ledna do září 2014 bylo na screeningová vyšetření pozváno více než 1,6 miliónu
pojištěnců, nejvíce do screeningu kolorektálního karcinomu. Z občanů pozvaných v prvních třech měsících adresného zvaní se v období leden–červen 2014 zapojilo 8,2 % do screeningu karcinomu hrdla děložního, 12,6 % do screeningu karcinomu prsu a 14,2 % do screeningu kolorektálního karcinomu. První výsledky potvrzují funkčnost zavedeného systému a potenciál pro navýšení pokrytí screeningem v následujících letech.
Klíčová slova adresné zvaní • míra účasti • screening • zhoubné nádory • prevence • praktický lékař • gynekolog Summary
Majek, O., Dusek, L., Blaha, M., Danes, J., Zavoral, M., Seifert, B., Dvorak, V., Skovajsova, M., Suchanek, S., Jung, T., Brzkova, M., Klika, P., Klimes. D., Ngo, O., Koptikova, J., Snajdrova, L., Gregor, J. The methodology and first results of personalized invitation of Czech citizens for cancer screening In January 2014, personalised invitation of citizens for cancer screening programmes was launched in the Czech Republic. The objective of this article is to describe the invitation system and first results of the project. Invitations are sent to citizens by health insurance companies, and the project is coordinated by the Czech Ministry of Health in cooperation with representatives of involved expert societies (gynaecology, gastroenterology, gastrointestinal oncology, diagnostic radiology, and general practice), health insurance companies and other experts. Invitations are aimed at individuals who do not participate in cancer screening programmes in the long term. From January to September 2014, more than 1.6 million persons insured were invited to participate in screening examinations; most invitations were sent for colorectal cancer screening. Among citizens invited during the first three months of personalised invitations, 8.2% of them participated in cervical cancer screening, 12.6% in breast cancer screening, and 14.2% in colorectal cancer screening in the period from January to June 2014. The first results confirm the functionality of the introduced system the potential to increase the coverage by screening in the coming years.
Key words personalised invitation • participation rate • screening • cancer • prevention • general practitioner • gynaecologist Zhoubné nádory (ZN) tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla představují diagnózy, u kterých klinické a epidemiologické studie prokázaly účinnost populačních screeningových programů, tedy programů sekundární prevence usilujících o včasný záchyt onemocnění v populaci.(1–3) Proto je organizace národních screeningových programů doporučována řadou mezinárodních autorit.(4–6) Tato doporučení se významně týkají i České republiky, neboť česká populace patří dlouhodobě mezi nejzatíženější v evropském i světovém měřítku, což je doloženo v řadě publikací a mezinárodních přehledů.(7–9) Screening představuje testování bezpříznakových, programu se dobrovolně účastnících osob za účelem nalezení těch, které s vysokou pravděpodobností trpí zhoubným nádorovým onemocněním.(10) Prevenci a screeningové programy je nezbytné podporovat edukační a motivující kampaní tak, aby o něm cílová skupina osob věděla, rozuměla mu a neměla z něj nepodložené obavy, ale aby byla zároveň srozuměna s jeho možnými nedokonalostmi (riziko falešně pozitivních a negativních výsledků). Účast na screeningových vyšetřeních je pro jedince z cílové populace samozřejmě zcela dobrovolná, což ovšem v praxi znamená omezení časné detekce na tu část populace, která se o své zdraví opravdu stará a pravidelně absolvuje preventivní prohlídky u praktického lékaře či gynekologa. Nelze přehlédnout ani vliv současného životního stylu, který u většiny lidí z důvodů časových a pracovních omezuje návštěvu lékaře jen na akutní a nezbytné případy. Významným limitujícím faktorem je omezená dostupnost objektivních a dostatečných informací. Onkologická témata patří obecně k těm, která jsou širokou veřejností vnímána s velkým odstupem; navíc v této oblasti také koluje řada zavádějících a nepřesných informací, které se týkají i screeningových vyšetření. Je tedy velmi důležité, aby byly veřejnosti poskytovány informace správné a úplné, které umožní zodpovědné posouzení kladů a záporů účasti na screeningovém vyšetření a budou cílovou populaci k němu pokud možno motivovat.
Jedním z klíčových opatření v této oblasti je státem organizované adresné zvaní, kdy jsou občané pravidelně zváni k účasti na screeningu. Preventivní programy, které takto organizovaně zasahují celou cílovou populaci, nazýváme populační. Zavedení populačního screeningu je v souladu s metodickým doporučením Rady EU(4) i metodickými normami pro vysoce kvalitní a funkční preventivní program.(11) Adresným zvaním také stát, politická reprezentace a zdravotnický systém vyjadřují zájem na zdraví občanů a podporu prevence zhoubných onemocnění. Závažným problémem české onkologické péče je totiž skutečnost, že stále vysoké procento nádorů, včetně uvedených preventabilních diagnóz, je primárně zachytáváno v pokročilém klinickém stadiu.(9) Posílení a optimalizace běžících screeningových programů tedy patří mezi klíčové úkoly Národního onkologického programu ČR, který je v aktualizované verzi z roku 2013 publikován na portálu www.linkos.cz.
Koncepce českých screeningových programů zhoubných nádorů respektuje doporučené postupy (tzv. European Guidelines) vydané Evropskou komisí ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny.(12–14) Screeningová vyšetření jsou v předepsaných intervalech pro všechny osoby z cílové populace v ČR plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Přehled využívaných screeningových vyšetření a cílových skupin jednotlivých screeningů obsahuje Tab. 1. Na základě opakovaných analýz lze také prohlásit, že české programy screeningu jsou kapacitně dobře zajištěny a jsou garantovány adekvátním spektrem lékařských odborností, včetně lékařů primární péče.(15–17) Nicméně zkušenosti z řady vyspělých států dokládají, že samotná existence screeningu této choroby nestačí.(6, 18–19) Ani sebelepší preventivní program nemůže přinést výsledky, pokud se jej cílová skupina občanů nezúčastní v dostatečné míře. S tímto problémem se bohužel setkáváme i v českých preventivních programech, kde sice pokrytí dosahované screeningem postupně narůstá, nicméně stále existuje značný prostor ke zvýšení účasti. Platí to zejména u screeningu kolorektálního karcinomu, kde pokrytí cílové populace aktuálně dosahuje pouze 27 %. Přestože má tedy kolorektální screening v ČR zásadní význam pro jedince, kteří se jej skutečně účastní, nemůže nízká hodnota populačního pokrytí vyšetřením vést k významnému populačnímu poklesu mortality či incidence. Uvedené pokrytí je nízké i ve srovnání se souběžně organizovanými programy screeningu karcinomu prsu a děložního hrdla, které oba dosahují v populaci českých žen pokrytí ve výši 55–60 %.
Cílem tohoto sdělení je popsat metodiku adresného zvaní, která byla zavedena v ČR, a ukázat výsledky adresného zvaní po prvních devíti měsících.
Metodika adresného zvaní implementovaná pro české programy screeningu zhoubných nádorů
Informace z odborné literatury ukazují, že existují různé přístupy jednotlivých států k adresnému zvaní, což je důsledkem rozand dílů v uspořádání zdravotnických systémů, legislativě týkající se zpracování osobních dat i v použitých metodách vyšetření. Z publikovaných výsledků je ale patrné, že i přes různorodost organizačních přístupů vede zavedení adresného zvaní v drtivé většině zemí k vyšší míře účasti.(20–24) Mezinárodní data a zkušenosti byly v plné míře využity i při vypracování metodiky adresného zvaní pro české programy screeningu zhoubných nádorů. Po dopracování a schválení Ministerstvem zdravotnictví ČR byla metodika v únoru 2013 předložena plátcům zdravotní péče, kteří ji po odborné recenzi přijali a plošně implementovali. Po implementaci jednotného a standardizovaného informačního systému ve všech zdravotních pojišťovnách bylo adresné zvaní občanů zahájeno v lednu 2014. Vlastní administrace adresného zvaní je kryta z prostředků EU v rámci integrovaného operačního programu.
V ČR neexistuje státní instituce, která by měla k dispozici osobní a zdravotní data všech účastníků zdravotního pojištění, a která by tedy byla schopna zajistit adresné zvaní do programu z jednoho místa. Proto adresné zvaní zajišťují jednotlivé zdravotní pojišťovny, což má i řadu výhod. Pojišťovny mohou především své pojištěnce přímo kontaktovat, čímž odpadá nutnost zdlouhavého legislativního procesu, který by měl zvaní zajistit. Pojišťovny zároveň pracují se zdravotní historií pojištěnců, a dokáží tedy odborně identifikovat ty, kteří mají být do programu screeningu pozváni, a naopak vyloučit klienty, pro které screening určen není. Další nezanedbatelnou výhodou jsou organizační i odborné zkušenosti pojišťoven s realizací různých informačních kampaní a s jejich udržitelností. Analýzou svých databází jsou pojišťovny schopny také přímo vyhodnocovat výsledný účinek adresného zvaní.
Většina údajů potřebných k pozvání klientů do screeningových programů je již v databázích plátců běžně přítomna, zejména vykázaná diagnostická vyšetření a informace o léčbě prekanceróz a zhoubných nádorů; za účelem realizace agendy zvaní pojištěnců do screeningových programů bylo třeba provést pouze dílčí rozšíření jejich informačních systémů. Díky tomu lze identifikovat pojištěnce z cílové populace, kteří se do prevence dlouhodobě nezapojují, a následně ověřit, zda se klient po odeslání pozvánky do screeningu zapojil či nikoli.
Výběr zvaných pojištěnců a systém jejich zvaní je řízen jednotnou metodikou, která definuje závazná minimální společná pravidla a zajišťuje stejnou dostupnost screeningových programů pro všechny občany ČR. Tato pravidla například přesně definují podmínky k pozvání do screeningového programu, či naopak vyloučení ze zvaní. Popisují také systém a kritéria pro vyhodnocení účinnosti zvaní a vymezují časový rámec zvaní a opakovaného zvaní. V neposlední řadě tato pravidla také definují formát dat předávaných za účelem vyhodnocení úspěšnosti screeningu a pravidla pro jejich předání.
Přijatá metodika definuje především několik po sobě následujících fází procesu adresného zvaní. První a nejdůležitější fází je výběr pojištěnců vhodných pro zvaní do screeningu. Na základě dostupných informací o daném pojištěnci je sestaven obsah zvacího dopisu. Po uplynutí definované doby po odeslání dopisu (zpravidla jeden rok) je nutné provést zpětnou kontrolu účinku zvaní (zapojení pozvaného pojištěnce do screeningu, absolvovaná vyšetření, výsledek vyšetření – pozitivita, diagnostické nálezy). Nedostaví-li se pojištěnec na screeningové vyšetření, jsou vyhodnoceny podmínky pro opakované zvaní a pojištěnec je případně pozván znovu. V poslední fázi jsou výsledky adresného zvaní vyhodnoceny na populační úrovni. Východiskem k úspěchu celého procesu zvaní je tedy přesná specifikace způsobilosti pojištěnců k pozvání do screeningového programu a specifikace kritérií pro vyřazení pojištěnce z procesu zvaní. Přijatá kritéria pro zařazení či vyřazení pojištěnce (Tab. 2) se stala součástí algoritmů využívaných při prohledávání datových skladů jednotlivých pojišťoven. Všichni pojištěnci, kteří splní zařazovací kritéria daného screeningového programu a současně nebudou z procesu vyřazeni na základě dalších definovaných podmínek, budou obesláni konkrétní variantou zvacího dopisu.
Z výše uvedených kritérií je zřejmé, že adresné zvaní organizované zdravotními pojišťovnami se bude týkat občanů, kteří se screeningu zhoubných nádorů dosud neúčastnili nebo svou účast přerušili. Vzhledem ke zpoždění, se kterým plátci zdravotní péče obvykle obdrží data o vykázané péči od zdravotnických zařízení (až tři měsíce), není možné zejména kritéria pro vyřazení nikdy určit zcela přesně v souladu s realitou. Kritéria tedy budou v daném časovém okamžiku vyhodnocována ve vztahu k aktuálně dostupným datům a logicky se nelze vyhnout určité míře chybovosti ve vyhodnocování kritérií. Případné rozpory jsou ošetřeny v textu zvacích dopisů.
Počty občanů pozvaných do screeningových programů zhoubných nádorů značně přesahují jeden milión, což nepochybně znamená vysokou zátěž jak administrativní pro pojišťovny, tak i potenciálně pro lékaře a screeningová centra. Proto je proces rozesílání pozvánek rozložen rovnoměrně do celého roku – jednotliví klienti je obdrží vždy v měsíci svého narození. Nedostaví-li se pozvaný pojištěnec do screeningu (tj. nebyl u něj vykázán žádný z kódů označujících screeningové testy), bude pozván opakovaně.
Proces adresného zvaní je schematicky znázorněn na Obr. 1.
Aktuální výsledky adresného zvaní českých občanů ke screeningu zhoubných nádorů
V období leden–září 2014 bylo celkem pozváno více než 1,6 miliónu osob, zdravotní pojišťovny tedy zasílají přibližně 150–200 000 pozvánek měsíčně. Do programu screeningu nádorů děložního hrdla bylo pozváno přes 498 tisíc žen z cílové populace ve věku 25–70 let. Pozvánka na mamografický screening byla odeslána téměř 435 tisícům žen ve věku 45–70 let. Do dosud nejméně navštěvovaného programu screeningu kolorektálního karcinomu bylo pozváno nejvíce pojištěnců: přes 1,25 miliónu českých mužů a žen ve věku 50–70 let (Tab. 3). Zde je vhodné zmínit, že celkový počet pozvaných je samozřejmě nižší než prostý součet osob pozvaných k jednotlivým programům, neboť mnozí pojištěnci jsou zváni do více programů zároveň.
Z téměř 3,4 miliónu českých žen ve věku od 25 do 70 let jich tak bylo na screening karcinomu děložního hrdla pozváno za hodnocených 9 měsíců 14,8 %. Z více než 1,8 miliónu českých žen v cílové populaci mamografického screeningu jich bylo pozváno 23,9 %. Mnohem výraznější část populace byla pozvána na screening kolorektálního karcinomu: z celkem 2,8 miliónu osob pozvánku dostalo 44,1 %. Účast na screeningových programech se mění s věkem, z čehož vyplývá i různý podíl pozvaných pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách. Zatímco pozvánka na screening nádorů děložního hrdla přišla jen 7,2 % žen ve věku 25–29 let, u žen ve věku 65–70 let, jejichž účast na screeningu je znatelně nižší, přišla pozvánka již 29,3 % žen. Na screening karcinomu prsu bylo zasláno více pozvánek ženám od 45 let (nejvíce ve věku mezi 45–50 lety); v tomto věku mají ženy nárok na první prohlídku hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Podobně tomu bylo i u screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku, kterého se muži a ženy mohou zdarma účastnit od 50 let. Podíl pozvaných byl vyšší u mužů (Obr. 2ABC).
Míra účasti byla prozatím hodnocena pouze na kohortě klientů pozvaných v období od ledna do března 2014, přičemž reakce na pozvání (tedy absolvování screeningového vyšetření) byla sledována v období leden–červen 2014. U screeningu děložního hrdla, kde byla pozvána relativně malá část žen dlouhodobě odmítajících preventivní vyšetření, byla míra účasti 8,1 % Tab. 4). U dalších dvou screeningových programů byla pozorována vyšší účast, konkrétně 12,6 % u screeningu karcinomu prsu a 14,2 % u screeningu kolorektálního karcinomu. Lišil se však věkový profil vyšetřených osob – zatímco do mamárního screeningu se dostavily především mladší ženy ve věku 45–49 let, u kolorektálního screeningu lépe reagovali starší pojištěnci (Obr. 3ABC).
Diskuse a závěr
Projekt adresného zvaní již nyní pomohl desetitisícům českých mužů a žen využít přínosu screeningových programů. Zároveň se nicméně ukazuje, že většina z pozvaných osob pozvánku na bezplatné preventivní vyšetření stále nevyužívá. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a zvýšení míry účasti ve screeningových programech je tedy nezbytné nadále pokračovat v podpoře prevence zhoubných nádorových onemocnění, a to nejen prostřednictvím cíleného zvaní, ale i systematickým informováním veřejnosti o rizicích zhoubných nádorů a potenciálním přínosu preventivních programů. K motivaci nerozhodnutých občanů je třeba vést dobře připravenou informační kampaň, která je navíc podložena daty a argumenty, je třeba využít k tomu autority, které občané vnímají jako důvěryhodné zdroje informací. V neposlední řadě k informovanosti přispívají i odborně vedené portály o prevenci nádorových onemocnění, jako například www.mamo.cz (screening nádorů prsu), www.kolorektum. cz (screening nádorů tlustého střeva a konečníku) a www.cervix.cz (screening nádorů děložního hrdla); obecné informace k projektu adresného zvaní jsou pak dostupné na portálu www.bezrakoviny.cz.
Navzdory rozdílným uspořádáním zdravotnických systémů v různých zemích existují platná doporučení EU pro implementaci, řízení a hodnocení všech tří screeningových programů.(12–14) České screeningové programy jsou připraveny a probíhají v souladu s těmito doporučeními, což mj. umožňuje i snadnější a efektivnější sdílení zkušeností a hodnocení výsledků. Zavedení adresného zvaní bylo posledním krokem k tomu, aby se tyto programy staly populačními a dosáhly tak nejvyššího stupně organizovanosti dle mezinárodně akceptovaných kritérií.(6) První výsledky potvrzují funkčnost zavedeného systému a potenciál pro navýšení pokrytí screeningem v následujících letech. K jejich úspěchu bude však nutná souhra několika důležitých faktorů, zejména silné řízení a organizace, vysoká kvalita všech souvisejících zdravotních služeb, a v neposlední řadě i ochota cílové populace se programu zúčastnit. Vzájemné harmonie těchto faktorů nelze dosáhnout bez podpory zdravotnických autorit, politiků, zdravotních pojišťoven a dalších zainteresovaných orgánů.
Tento odborný článek vznikl v rámci projektu 36/14/NAP Vývoj a implementace metodiky hodnocení účinnosti adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR v rámci programu Národní akční plány a koncepce Ministerstva zdravotnictví ČR na rok 2014.
Prohlášení: autoři v souvislosti s tématem práce nespolupracovali v posledních 12 měsících s žádnou farmaceutickou firmou.
Literatura
1. NYSTROM, L., RUTQVIST, L., WALL, S., et al., Breast cancer screening with mammography: overview of Swedish randomised trials. Lancet, 1993, 341, p. 973–978. 2. HEWITSON, P., GLASZIOU, P., WATSON, E., et al. Cochrane systematic review of colorectal cancer screening using the fecal occult blood test (hemoccult): an update. Am J Gastroenterol, 2008, 103, p. 1541–1549.
3. LAARA, E., DAY, NE., HAKAMA, M. Trends in mortality from cervical cancer in the Nordic countries: association with organised screening programmes. Lancet, 1987, 329, p. 1247–1249.
4. The Council of the European Union. Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening (2003/878/EC). Official Journal of the European Union, 2003, L 327, p. 34–38.
5. POC, P., BREPOELS, F., BUSOI, CC., et al. Written declaration on fighting colorectal cancer in the European Union. The European Parliament, PE449.546v01-00. 20. 12. 2010.
6. KARSA, L., ANTTILA, A., RONCO, G., et al. Cancer Screening in the European Union: Report on the implementation of the Council Recommendation on cancer screening. Luxembourg : European Communities, 2008.
7. FERLAY, J., SOERJOMATARAM, I., ERVIK, M., et al. GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [Internet]. Lyon, France : International Agency for Research on Cancer; 2013 [cited 4 December 2014]. Available from: http://globocan.iarc.fr.
8. DUŠEK, L., MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [Internet]. Masarykova univerzita, Brno, 2005 [citováno 4. 12. 2014]. Dostupný z: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
9. DUŠEK, L. (Ed.). Czech Cancer Care in Numbers 2008–2009. Praha : Grada Publishing, 2009, 496 s. ISBN 978-80-247-3244-2.
10. PROROK, P., KRAMER, B., GOHAGAN, J. Screening Theory and Study Design: The Basics. In KRAMER B, GOHAGAN J, PROROK P (Eds), Cancer Screening – Theory and Practice. New York : Marcel Dekker, 1999, p. 29–53.
11. MILES, A., COCKBURN, J., SMITH, RA., et al. A perspective from countries using organized screening programs. Cancer, 2004, 101 p. 1201–1213.
12. ARBYN, M., ANTTILA, A., JORDAN, J., et al. European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening, 2nd ed. Luxembourg: European Communities, 2008, 324 p.
13. PERRY, N., BROEDERS, M., De WOLF, C., et al. European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis, 4th ed. Luxembourg : European Communities, 2006, 30 p.
14. SEGNAN, N., PATNICK, J., KARSA, L. European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis. Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2010, 450 s.
15. MÁJEK, O., DANEŠ, J., SKOVAJSOVÁ, M., et al. Breast cancer screening in the Czech Republic: time trends in performance indicators during the first seven years of the organised programme. BMC Public Health, 2011, 11, p. 288.
16. MÁJEK, O., DANES, J., ZAVORAL, M., et al. Czech National Cancer Screening Programmes in 2010. Klin Onkol, 2010, 23, p. 343–353.
17. ZAVORAL, M., SUCHÁNEK, S., MÁJEK, O., et al. Population screening of colorectal carcinoma in the Czech Republic. Rozhl Chir, 2009, 88, p. 292–294.
18. ZAVORAL, M., SUCHÁNEK, S., ZÁVADA, F., et al. Colorectal cancer screening in Europe. World J Gastroenterol, 2009, 15, p. 5907–5915.
19. HARRIS, R., SAWAYA, GF., MOYER, VA., et al. Reconsidering the criteria for evaluating proposed screening programs: reflections from 4 current and former members of the U. S. Preventive services task force. Epidemiol Rev, 2011, 33, p. 20–35. 20. WELLER, D., COLEMAN, D., ROBERTSON, R., et al. The UK colorectal cancer screening pilot: results of the second round of screening in England. Br J Cancer, 2007, 97, p. 1601–1605.
21. LOGAN, RF., PATNICK, J., NICKERSON, C., et al. Outcomes of the Bowel Cancer Screening Programme (BCSP) in England after the first 1 million tests. Gut, 2012, 61, p. 1439–1446.
22. MALILA, N., PALVA, T., MALMINIEMI, O., et al. Coverage and performance of colorectal cancer screening with the faecal occult blood test in Finland. J Med Screen, 2011, 18, p. 18–23.
23. GIORDANO, L., von KARSA, L., TOMATIS, M., et al. Mammographic screening programmes in Europe: organization, coverage and participation. J Med Screen, 2012, 19, p. 72–82.
24. ANTTILA, A., RONCO, G. Description of the national situation of cervical cancer screening in the member states of the European Union. Eur J Cancer, 2009, 45, p. 2685–2708.
e-mail: majek@iba.muni.cz
Tab. 1 Programy pro screening nádorových onemocnění dle doporučení Rady EU a jejich dostupnost v České republice
Preventivní program Cílová populace
program screeningu karcinomu prsu ženy ve věku
od 45 let
program screeningu kolorektálního muži a ženy
karcinomu ve věku od 50 let
program screeningu karcinomu ženy ve věku
děložního hrdla od 15 let
Screeningová metoda
mamografické vyšetření jednou za dva roky
50–54 let věku – test na okultní krvácení jednou ročně
od 55 let věku – test na okultní krvácení jednou za dva roky
NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let
cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně
Tab. 2 Přehled kritérií pro zařazení či vyřazení pojištěnce z procesu adresného zvaní
Kritéria pro zařazení pojištěnce do procesu adresného zvaní
do screeningu
Klient je pojištěncem dané ZP alespoň 4 roky.
Klient odpovídá cílové skupině pro daný screeningový program
(zváni jsou pojištěnci ve věku do 70 let včetně, na screening
karcinomu děložního hrdla jsou ženy zvány od 25 let).
Kritéria pro vyřazení pojištěnce z procesu adresného zvaní
do screeningu
Klient je cizinec (výpomocně pojištěn v ČR – turista kategorie T).
Klient je občan ČR dlouhodobě pobývající v cizině .
Klient nemá úplnou adresu v databázi pojišťovny, např. PSČ 00000,
má adresu na P. O. Box, případně pojištěnci, u kterých je evidována
nedoručitelnost zásilek.
Klient byl již pozván na konkrétní screeningový program před
11 a méně měsíci (zvažovat kalendářní měsíce, ne skutečný odstup);
nutno zvažovat separátně jednotlivé screeningové programy
a přizpůsobit tomu variantu dopisu.
Klient má vykázané definované kódy výkonů/diagnóz.
Klient má vykázané náklady na léčbu během posledních 365 dní nad
1 mil. Kč (náklady se rozumí suma všech vykázaných nákladů na ambulantních,
hospitalizačních dokladech, na žádankách a receptech;
1 bod je jedna koruna).
Tab. 3 Počet pozvaných dle jednotlivých variant dopisu a jednotlivých programů
Varianta dopisu Pozvánka na screening zhoubného nádoru
děložního hrdla prsu kolorekta
1 skupina muži – schází K 652 736
2 skupina ženy – schází C 182 283
3 skupina ženy – schází M 105 771
4 skupina ženy – schází C+M 95 122 95 122
5 skupina ženy – schází K 329 841
6 skupina ženy – schází C+K 39 350 39 350
7 skupina ženy – schází M+K 52 273 52 273
8 skupina ženy – schází C+M+K 181 615 181 615 181 615
Celkem pozvaných pojištěnců do jednotlivých programů 498 370 434 781 1 255 815
Pokrytí cílové populace pozváním (%) 14,8 23,9 44,1
Celkem pozvaných pojištěnců* 1 638 991
M – mamografický screening; C – screening karcinomu děložního hrdla; K – screening kolorektálního karcinomu
Celkový počet pozvaných není součtem pozvaných do jednotlivých programů, neboť pojištěnci jsou zváni k více programům současně
Tab. 4 Reakce pojisťenců na pozvánku na screeningové vyšetření – míra účasti osob oslovených od ledna do března 2014, hodnocena byla míra
účasti v období leden–červen 2014.
Screeningový program Počet pozvaných Míra účasti (%)
screening karcinomu děložního hrdla 209 018 8,1
screening karcinomu prsu 181 650 12,6
screening karcinomu kolorekta 525 225 14,2
O autorovi| 1, 2RNDr. Ondřej Májek, Ph. D., 1, 2doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D., 1, 2Ing. Milan Blaha, Ph. D., 3prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., 4prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph. D., 5doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D., 6MUDr. Vladimír Dvořák, 7MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph. D., 4MUDr. Štěpán Suchánek, Ph. D., 8Ing. Tomáš Jung, MBA, 8Bc. Martina Brzková, 1, 2Mgr. Petr Klika, 1, 2RNDr. Dan Klimeš, Ph. D., 1, 2Mgr. Ondřej Ngo, 1Mgr. Jana Koptíková, Ph. D., 1Mgr. Lenka Šnajdrová, Ph. D., 1Mgr. Jakub Gregor, Ph. D. 1Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Institut biostatistiky a analýz 2Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha 3Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Radiodiagnostická klinika 4Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Ústřední vojenská nemocnice, Interní klinika 5Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav všeobecného lékařství 6Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno 7BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje, Praha 8Ministerstvo zdravotnictví ČR
Obr. 1 Schematické znázornění procesu adresného zvaní do českých programů screeningu zhoubných nádorů
Obr. 2ABC Pokrytí cílové populace pojištěnců adresným zvaním do screeningů zhoubných nádorů – první výsledky (leden–září 2014) Indikátor udává podíl osob v cílové populaci programu, kterým byla v období ( leden–září 2014 zaslána pozvánka na preventivní vyšetření.
Obr. 3ABC Pokrytí cílové populace pojištěnců adresným zvaním do screeningů zhoubných nádorů – první výsledky (leden–září 2014) Míra účasti pojisťenců na screeningu po adresném zvaní do jednotlivých screeningových programů (pozvaní v období od ledna do března 2014)