Zmiňovaná anketa probíhala od roku 1999 do 2003, zkoumala vzorek 36 tisíc lidí starších 18 let, vybraných náhodně. Jedná se o vůbec největší statistiku týkající se francouzského duševního zdraví. Vznikla ve spolupráci s Světovou zdravotnickou organizací a ministerstvem zdravotnictví.
Dosažený výsledek je relativně vysoký: 11 % osob prožilo v posledních dvou týdnech nějakou depresivní událost, zatímco 12,8 % dotázaných trpí úzkostí již poslední půlrok.
Podle mezinárodní klasifikace deprese by tak jeden z deseti Francouzů trpěl touto nemocí. Nejvíce jsou zasaženi mladí lidé od 18 do 24let (13 % jich zažilo depresivní epizodu, proti 10 až 12% u lidí mezi 25 až 64 lety, a 9 % u starších 65let).
Přestože jedna třetina Francouzů už brala léky „na nervy“a celé tři čtvrtiny znají ve svém okolí někoho, kdo trpí duševní nemocí, stále se ještě obávají vyhledat včas odbornou pomoc. Jak ukazuje anketa, právě depresí jsou zasaženy více ženy než muži, stejně jako vdovci, rozvedení nebo i svobodní.
Větší riziko představuje i pro nezaměstnané, kteří mají depresi dvakrát častěji než zaměstnaní.
Podobnou úlohu sehrává i dosažené vzdělání: vysokoškoláci jsou depresí postiženi také dvakrát méně často než lidé se základním vzděláním. Dále, jak píše Le Monde, pouze 30 % osob si uvědomuje svou nemoc.
Statistika se kromě deprese zaměřila i na výskyt pocitu všeobecné úzkosti. Rozvedení, lidé žijící sami a nezaměstnaní trpí v průměru více úzkostí, dále pak sociální fobií nebo panickým strachem jsou postiženy čtyři osoby ze sta (u mladých je to však až 6 %).
Podle odborníka na tuto problematiku Dominique Servanta z Lille, statistika ukazuje na „rozšíření všeobecné, chronické úzkosti, která se dotýká velkého počtu lidí“.
Podobně narostl i počet sebevražd, jak však ukázala anketa, riziko sebevraždy u dotazovaných narostlo na 1,9 % zkoumané populace a navíc 0,7 % osob uvedlo, že se o sebevraždu pokusilo minulý měsíc.
Celkem se však o dobrovolný odchod ze světa pokusilo až na 7,8 % dotazovaných (6,4 % mužů a 9,1 % žen).
Podle odborníků se jedná o „specifický problém sebevražd“. Právě sebevraždy jsou třetí nejvyšší příčina smrti ve Francii.
Cílem celé akce nebyly pouze tyto přesné statistické informace, ale jak uvedl pro týdeník L'Express, získat obraz dnešních Francouzů a jejich pohled na duševně nemocné občany. Jak uvedla psycholožka Aude Caria, tyto nemoci stále ještě znepokojují, a proto mnoho potencionálních pacientů návštěvu u lékaře odkládá.
Simone Radačičová, Britské listy