Fyzická únava a ospalost

MUDr. Lucie Závěšická

Před maturitou jsem se rozhodovala, jestli mám jít studovat veterinu, nebo lidskou medicínu, ta lidská pak zvítězila. Napoprvé jsem se ale na školu nedostala, pracovala jsem tedy rok na interně vinohradské nemocnice a přihlásila se znova. Vystudovala jsem pak všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě UK a už od 2. ročníku působila na malý úvazek v Psychiatrické léčebně Bohnice. Ve 4. ročníku jsem dělala SVOČ na téma hladina cholesterolu a rizika sebevraždy – zjistilo se totiž, že ohroženi jsou ti pacienti, kteří mají nízkou hladinu cholesterolu. A pak už jsem byla rozhodnutá a nastoupila rovnou na psychiatrii.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Je to medicína, kde se skutečně pracuje s lidmi, je minimálně ovlivněná technikou. Nejdůležitější je tam osobní kontakt s pacientem, diagnostický rozhovor.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

To víte, že je tu řada příběhů velmi smutných, spousta nešťastných osudů, ale vždycky se dá alespoň trochu pomoci. Každá situace má nějaké řešení.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Nastoupila jsem na uzavřené oddělení, kde se léčí pacienti s těžkými depresemi a psychózami, jsou to relativně těžké případy. Zde jsem byla tři roky, pak jsem přešla na otevřené oddělení, kde jsou pacienti s úzkostnými poruchami a depresemi. Tam jsem se už na malý úvazek začala věnovat poruchám spánku a po návratu z mateřské jsem se do nich pustila naplno.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Byla to tenkrát spíš náhoda, protože součástí pavilonu byla spánková laboratoř, z níž odcházela lékařka, a nebyl nikdo, kdo by se tomu věnoval. Dostala jsem tedy nabídku, zda bych ji zastoupila, a mně se zdálo, že by to nemuselo být až tak nezajímavé. V tomto oboru jsou oblasti, které patří do psychiatrie, ale navíc zasahují například do neurologie, včetně práce s EEG přístrojem.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Měla jsem kurz EEG a dále kurz spánkové medicíny. Výuka probíhala pod záštitou České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, která se snaží spojit lidi a stanovit pravidla oboru. Byl to nadstavbový kurz zakončený zkouškou.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Někteří pacienti, jichž je ale minimum, trpí nadměrnou spavostí, hypersomnií, kterou léčí neurologové. Naprostá většina nemocných však trpí nespavostí, která zahrnuje řadu poruch. Patří tam syndrom spánkové apnoe, jenž se řeší na plicních odděleních, a pak je to velká skupina nespavostí, které se v současné době léčí na psychiatrii. Jsou to jednak pacienti s primární nespavostí, za kterou není schované žádné další onemocnění, nemají tedy depresi, úzkost ani žádný neurologický problém, prostě nespí a vadí jim to. A za druhé pacienti se sekundární nespavostí, která je jedním z příznaků jiného onemocnění (například roztroušené sklerózy).

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Je to stav, kdy pacient hodnotí svůj spánek jako obtížně dosažitelný, přerušovaný, krátký či nedostatečný, neosvěžující. A tento stav trvá dlouhou dobu – k nám chodí lidé, kteří se tím trápí měsíce i roky. Jsou unavení, mají poruchy koncentrace a výkonnosti. To je primární nespavost. A pak je tu sekundární nespavost, kde je příčinou jiná choroba, úzkostné poruchy, deprese, neurologická onemocnění.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Dá se léčit i vyléčit, snažíme se ji léčit pokud možno bez léků. Máme skupiny pro pacienty s chronickou nespavostí, kde se léčí podle pravidel kognitivněbehaviorální psychoterapie, a až když tato nezabírá, přidáváme Problém je ale v tom, že lidé už přicházejí s různými kombinacemi léků, především s hypnotiky, jež musíme vysadit; někdy nasazujeme na přechodnou dobu jiné medikamenty, které nedělají návyk a toleranci.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Hypnotika, pokud se užívají krátkodobě (během akutních stavů 4–6 týdnů), zabírají. Pokud je ale užívají déle, přestanou fungovat – pacienti navyšují jejich dávky, ale nespavost to nezlepšuje; zlepšují spánek na úkor povrchnějších spánkových stadií. A navíc mají četné nežádoucí účinky, mezi které patří například útlum ještě následující den, což vede ke zhoršení koncentrace, pozornosti a výkonnosti. Když si uvědomíme, že spousta lidí denně například řídí auto, je to na pováženou. Léky na spaní by se měly užívat skutečně uvážlivě.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Nejprve jim musíme vysvětlit, jak vypadá skutečně zdravý spánek, jejich názor bývá značně zkreslený. Někteří si myslí, že by měli spát přesně sedm a půl hodiny, že by se v noci vůbec neměli probudit – přitom je normální, že se lidé budí a zase usínají... Dostanou tedy takzvaný spánkový kalendář, kde mají popsat, jak spí. Pak s nimi začínáme individuálně pracovat spánkovou restrikcí. To je metoda, která spánek zhustí, zhustí dobu doporučenou ke spánku.

My třeba zjistíme, že pacient leží v posteli osm hodin, a z toho prospí jen pět. Dostane tedy doporučení na další týden, aby spal pět hodin. Jde spát třeba o půlnoci, v pět musí vstát... Dále se pracuje s jejich myšlenkami, protože ony jim často nepomáhají. Třeba si lehnou do postele a říkají si: „Zase neusnu. Budu unavený, nedokážu udělat svou práci, vyhodí mě z ní... Jak mám chodit celý den s kruhy pod očima?“ Pracujeme s těmito myšlenkami, aby je ovládli a dokázali usnout.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Ne, to určitě ne! Alkohol vážně nepomůže, spánek neprohloubí, naopak ho zlehčuje. Ve druhé noci se více probouzíte a člověk je ráno unavený a nevyspalý. Když nemůžete spát, měla byste vstát, jít něco dělat a do postele se vrátit v okamžiku, kdy budete ospalá. Fyzická únava a ospalost jsou dvě věci, které se nemusí nutně potkávat. Někdy je člověk zbitý fyzicky, ale nemusí se cítit ospalý. Spát byste tedy měla jít až tehdy, když ospalá skutečně jste.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Pracujeme s myšlenkami – každé ráno si pacienti zapisují, co se jim honilo v hlavě. Jejich myšlenky se liší podle doby, kdy se probudili, a také podle nastavení osobnosti. Vzniká nám pak kognitivní schéma, kdy myšlenky vypovídají o nastavení člověka; když je orientovaný na výkon, přemýšlí o práci a tak dále. U někoho je složité takový portrét sestavit, u některých to jde samo.

Pak nastupují relaxační techniky, které mají za úkol ovlivnit tělesné reakce, protože lidé nezvládají své tělo v okamžiku, kdy naskočí úzkosti, jsou neklidní, převalují se v posteli, vstávají, celou noc chodí dokola na záchod... Bohužel spousta lidí vůbec není zvyklá cvičit, nemají žádnou fyzickou aktivitu, takže my je navíc „nutíme“ aspoň dvakrát týdně se hýbat, například plavat. Na začátku léčby je toho hodně a dohromady je to docela náročné. Když pak zároveň snižujeme léky, není to vůbec snadné.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

My je naopak vysazujme, a když to bez nich vážně nejde, že by to bylo příliš těžké a hodně by se zhoršili, dáváme jim takové, na nichž nevzniká závislost. To jsou například antidepresiva nebo melatonin s postupným uvolňováním. Musíme si uvědomit, že naši pacienti chodí do práce, nemají volno, musí normálně fungovat a žít. Nejhorší je to první tři týdny, pak už se stav zlepšuje.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Nevydrží. Na začátku zveme okolo 40 zájemců, z toho 25 přijde. Na první hodině zjistí, že je to hodně práce a že po nich chceme plnění úkolů, pravidelné kontroly... a dalších deset odejde. Ti, co zůstanou, do toho většinou jdou naplno. Upřímně řečeno, jsou to většinou ti, kteří to potřebují a chtějí doopravdy. A ti léčbu zpravidla dotáhnou do konce.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

U pacientů, kteří dlouhodobě nespí, je větší riziko rozvoje depresivní poruchy, hypertenze, nabourá to imunitní systém, oslabí pozornost a vzniká riziko úrazu, množí se absence v práci. Nespavost velice zhoršuje kvalitu života lidí, navazují se na ni žaludeční a trávicí obtíže, může se rozvinout cukrovka. Výskyt chronické nespavosti se odhaduje na 11 procent, to je strašně moc lidí. Jen asi 15 procent z nich však vyhledá lékařskou pomoc.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Je to spánek, na který vás nenapadne ani myslet. Spánek, po kterém přes den normálně fungujete a vůbec si nevzpomenete, že by vaše spaní nebylo v pořádku. V momentě, kdy vstáváte unavení, už to v pořádku není.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Asi když už to trvá delší dobu a začíná vám to výrazně zasahovat do vašeho běžného režimu, když vás to začne ovlivňovat v aktivitách nebo v práci.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Postele tam skutečně jsou a dále nechybí EEG přístroj, kterým se snímá elektrická aktivita mozku, očí, svalů. Dále snímáme pohyby břicha a hrudníku, elektrickou aktivitu svalů na bradě, pacienti na sobě mají i termistor na dýchání a ještě na prstu kolíček, který snímá saturaci krve. Ten jim většinou vadí nejvíc. Stráví tam celou noc a pak vyhodnotíme vše, co přístroje nasnímají.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Je, naprostá většina pacientů usne. Dokonce se stává, že máme pacienty, kteří berou řadu různých léků, o kterých jim pak řeknu, že je musí vysazovat. Oni pak na toto vyšetření jdou bez medikamentů, usnou se všemi těmi dráty a přístroji a pak usoudí, že když dokázali usnout v tom strašném prostředí, už léky asi nepotřebují. Ti se vlastně vyléčí už tou jednou nocí u nás – je to taková léčba šokem. (smích) To je samozřejmě jen velmi malá skupina, u dalších se často najdou různé jiné diagnózy, jako je třeba spánková apnoe, kdy se při chrápání vlastně dusí.

To se léčí speciálním přetlakovým přístrojem, který dostanou na plicním oddělení nebo na neurologii. Někteří pacienti zase mají syndrom neklidných nohou, to znamená, že během spánku jimi škubou, vždycky se jim aktivuje mozek a budí je to. Mají hodně narušené spaní, ráno vůbec nejsou odpočinutí. Přicházejí vlastně s poruchou spánku, ale příčinou jejich únavy jsou škuby nohou. Jde o stav, který se dá zvládnout léky. A pak nám zbudou nespavci, za jejichž poruchou není schováno nic jiného, a s těmi pracujeme.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Málokdy. Samozřejmě, že takoví jsou, ale když už mi přijde pacient a popisuje stavy podobné narkolepsii, což je nemoc, kdy lidé usínají nekontrolovaně během dne, posílám je také na neurologii.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Hodně se ptají na léky, spousta lidí má problémy s medikamenty, které berou déle, než se brát mají, a ve vyšších dávkách. Dále na to, kdy už je nespavost závažná a kdy je potřeba s tím něco dělat. Často se mi ozývají ženy na mateřské dovolené, které jsou unavené, ty k nám pak také chodí do spánkové laboratoře.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Někdy se stane, že po ukončení kojení pravidelný spánek prostě nenaskočí. Ženy pak trpí úzkostí, že budou nevýkonné, že jim to ovlivní celý život, a přicházejí k nám. V současné skupině mám dvě takové pacientky.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Pravidelný režim s pravidelným spánkem, kde nejsou žádné velké výkyvy. Když už se nedaří chodit spát ve stejnou dobu, tak pokud možno aspoň ve stejnou dobu vstávat. Pokud jsou lidé citliví, rozhodí se i tím, že si třeba v sobotu a v neděli přispí. Pondělní rána pak bývají tragická. Pro dobrý spánek je důležitý sport na čerstvém vzduchu – něco, kde si člověk odpočine aktivně. Golf, dlouhé procházky terénem, běžky, cyklistika...

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Stěhovala jsem se ze spánkové laboratoře, kde ale budu pracovat dál, a vrátila se sem na uzavřené oddělení, kde jsem před 11 lety začínala, do funkce vedoucí lékařky. Ambulance pro poruchy spánku i terapeutické skupiny mi zůstávají dál.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Určitě se změnila péče o pacienty, máme mnohem víc léků, které mnohem lépe fungují a mají méně nežádoucích účinků. Je větší dostupnost různých vyšetřovacích metod, zkrátily se čekací doby, vše je rychlejší. Režim oddělení, pacienti i jejich nemoci jsou ale stejné. Možná by se dalo čekat, že se na lidech podepíše, že mohou přijít o práci nebo žít svobodněji, ale to se v této kategorii nemocí podle mého názoru příliš neprojevilo. Některé ze sestřiček tady byly i před těmi 11 lety, bylo milé je zase potkat...

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Nebojím, nikdy se mi nic nestalo. Samozřejmě se může stát, že pacient bude jednat pod vlivem bludu; to je to jediné, čeho bych se snad mohla bát.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Ne. Nemám žádný kurz sebeobrany, snažím se jednat s lidmi slušně, v klidu. Kdybych ale viděla, že mi od pacienta hrozí nebezpečí, asi bych si ho nevzala do ordinace a zůstala bych s ním spíš na oddělení.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Jsem tu pouze na omezenou dobu, zastupuji vedoucího lékaře po dobu jednoho roku a pak se zase vrátím zpátky ke svému spánku, kde plány samozřejmě mám. Chtěla bych zorganizovat studii, která bude sledovat pacienty dlouhodobě a umožní nám posunout se k prevenci, dovolí nám zachytit poruchy spánku na začátku. Vidím totiž až ty konce, kdy už lidi přijdou s nespavostí, která trvá dlouho. Bylo by však úžasné ji podchytit dříve, než se rozjede, aby nebyl důvod sahat po lécích, kombinovat je a pak to tak strašně dlouho a těžce dávat dohromady.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

U nás ve spánkové laboratoři zpracováváme data o pacientech, které jsme vyléčili, sledujeme je dlouhodobě a oni na tom rádi spolupracují. Máme některé pacienty rok po skončení léčby, u nichž sledujeme přetrvávání efektu, připravujeme se na sledování po dvou letech léčby. Dále jsme dělali výzkum toho, zda antidepresiva, která jsme pacientům se špatným spánkem přidali, skutečně vylepší strukturu spánku. Ukázalo se, že ano, pokud jsou správně zvolena.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Já spím jako špalek! (smích)

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Ne ne, nikdy jsem tam nespala, ale moje sestřička, která se mnou dělá terapeutické skupiny, tady přespala i s dráty, protože má asi syndrom spánkové apnoe, a říkala, že to nebylo tak strašné.

21.10.2009 15:18:04

MUDr. Lucie Závěšická

Při jízdě na svém koni, to je pro mě relax. Je to dvanáctiletý valach Adrian, kůň s charakterem. Je hodně vysoký, budí respekt a nedělá mi zbytečně žádné naschvály, netrpí rozmary. Je spolehlivý, občas ho to se mnou baví, občas ne, ale vždycky se nějak dohodneme. Jezdím na něm i sama v terénu, strach nemám, někdy dokonce skáču přes překážky. Moje sedmiletá dcera už také začíná jezdit, ale jak se o sebe nebojím, tak o ni ano.

21.10.2009 15:18:04