Čtenář Zdraví.Euro.cz se v reakci na online rozhovor s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny MUDr. Pavlem Horákem ptá na několik doplňujících informací k problému pravomocí praktických lékařů.
MUDr. Jiří Kilian: Co je „gatekeeping“?
Pavel Horák: Gatekeeping je ustálené sousloví označující funkci v systému zdravotní péče (většinou lékaře primární péče), bez jehož doporučení se s výjimkou vyjmenovaných (většinou akutních) případů nemůže pacient obrátit přímo na specialistu či nemocnici. Je tak zaručeno, že do vyšších (a dražších) etáží systému se v hrazené péči dostanou nemocní jen tehdy, není li problém levněji a operativněji vyřešen jejich registrujícím lékařem primární péče.
MUDr. Jiří Kilian: Je v představách pana ředitele VZP primární péče spojena toliko s praktickými lékaři, nebo vnímá i praktické lékaře pro děti a dorost jako její součást?
Pavel Horák: Primární péče je u nás dětem velmi dobře zajištěna sítí pracovišť PLDD. Tato péče byla budována řadu let, osvědčila se a stala se výjimečně kvalitní v rámci Evropy i světa. Zohlednění zvláštností dětského věku potřebou zvláštních přístupů už při poskytování primární péče je naprosto patřičné a skutečnost, že okolní země cosi takového nemají, by neměla být důvodem návratu k horšímu. Pevně věřím tomu, že naprostá většina odborné veřejnosti bude ve shodě se mnou zastávat toto přesvědčení a že představa restrukturalizace na systém GP nebo rodinných lékařů je pro ni stejně jako pro mne představou obecně špatnou.
DÁLE ČTĚTE: Ptali jste se ředitele VZP |
Navíc mám za to, že stát, coby garant dostupnosti zdravotní péče, nemůže až tak razantně přenášet svou kompetenci a odpovědnost na VZP a nechávat jen na ní, aby skrze formování pojistných plánů determinovala dostupnost a kvalitu poskytované zdravotní péče. Možná to zazní domýšlivě, ale Evropa by nejspíše docela ráda náš způsob převzala, ovšem je to pro ni nedostupné. Doufám, že se nezbavíme aspoň něčeho, v čem jsme lepší.
MUDr. Jiří Kilian: Má pan ředitel za to, že pokud zavedení vyšetření CRP nepřineslo snížení spotřeby antibiotik, pak je i ekonomicky nevýhodné? Nemohu se zbavit dojmu, že ředitel VZP poněkud nepochopil význam vyšetření CRP pro poskytování ambulantní péče dětem.
Pavel Horák: Co se týče CRP, jedná se o komplementární vyšetření jako každé jiné. Zastávám názor, že veškeré výkony komplementu, ať už jsou prováděné kýmkoli, by měly být hrazeny, a účelnost jejich indikace posuzována stejným způsobem pro všechny poskytovatele. Náklady na antibiotika závisí nejen na tom, zdali jsou indikována na základě laboratorního vyšetření nebo empiricky, ale také na tom, jak drahá se předepíší.
Pokud praxe používající vyšetření CRP měly zvýšené náklady na antibiotika ve srovnání s praxemi, které indikovaly empiricky (a tudíž zcela jistě v pochybnostech raději antibiotika předepsaly častěji), je třeba se nad tím zamyslet. Je to dáno menší zkušeností lékařů užívajících vyšetření CRP? Zajišťují se vyšetřením, nebo se jim častěji vrací pacienti pro neúčinnost původní terapie? Je to vlivem farma firem? Jinou klientelou? Metodikou sběru dat? Nadužíváním vyšetření CRP pro zvýšení příjmů? Nesprávným vykazováním, či nesprávnou volbou antibiotika? Nesprávným provedením testu? Náhodou?
Na to je potřeba odpovědět a nalézt řešení. Nelze však jen na základě toho, že praxe provádí vyšetření CRP, automaticky usuzovat na vyšší kvalitu léčby a přijmout fakt zvýšených nákladů. Ve vyhodnocování pokračujeme a podpoříme vše, co zvýší kvalitu péče pro naše pojištěnce.
(red) www.Zdravi.Euro.cz