Laboratoř sice pracuje v komerčních podmínkách, ale na vlastní výzkum a vývoj nerezignovala. Získala řadu grantů na výzkum DNA především v oblasti nádorových onemocnění, v kardiologii či neuropsychiatrii.
Například při rakovině se pomocí testu mutované DNA snaží určit povahu nádoru a najít vhodnou terapii s co největším protinádorovým účinkem. „Účast Genomaku v grantech dokládá jeho vysoký kredit. Součástí je totiž náročné výběrové řízení a pracoviště musí prokazovat vysokou odbornost,“ zdůrazňuje primář Kliniky tuberkulózních a respiračních nemocí Fakultní nemocnice Plzeň profesor Miloš Pešek. Jako soukromý podnik se Genomac musí umět otáčet. O flexibilitě firmy svědčí i drobná kuriozita: před dvěma týdny se v laboratoři vzňala elektrická zásuvka a nastal menší požár. Přestože hmotné škody byly poměrně vysoké a všude byl popílek, během šesti dnů už bylo prostředí znovu sterilní a laboratoř fungovala jako dřív. Učili se na kusu hovězího. Genomac založil před pěti lety Marek Minárik spolu se svojí sestrou Lucií. Rozhodl se k tomu v Silicon Valley, kde právě pracoval.
„Prostředí ve Valley je velmi nakažlivé, měl jsem pocit, že v biotechnologii lze i u nás začít s málem, že stačí dobré nápady. Firmu jsem chtěl postavit na patentech a nových technologiích, což je v USA možné relativně levně. Jenže moje přesvědčení bylo trochu naivní,“ vzpomíná Minárik. Budoucí podnikatel ve zdravotnictví absolvoval fyzikální chemii na pražské Univerzitě Karlově, během studií si na devět měsíců odskočil do Vídně do Ústavu analytické chemie, kde se začal věnovat separačním metodám. Doktorandské studium dokončil na Barneit Institutu na Northeastern University v Bostonu pod vedením renomovaného profesora Barryho L. Kargera.
„Zatímco v Evropě jsme se zaměřovali hlavně na základní výzkum a teorii, v zámoří dominovala snaha, aby výzkum bylo možné aplikovat v praxi,“ vypráví Minárik. Po ukončení studií přijal místo odborníka ve výzkumu u firmy AmershamPharmacia v Kalifornii. Protože nikdy nechtěl zůstat v Americe nastálo a protože se po 11. září ochladilo i v Silicon Valley, začal se zaobírat myšlenkou založit firmu v Praze. Po souhlasu sestry, která se do té doby věnovala akademické dráze ve stejném oboru, začal shánět po bazarech nutné zařízení. Hodně také vypomohl otec, sám zakladatel a vlastník firmy vyrábějící analytické přístroje, který poskytl první laboratoři prostory. „DNA jsme se učili izolovat na kusu hovězího,“ říká Lucie Benešová (dříve Mináriková), která je dnes v Genomaku ředitelkou výzkumu a služeb. Od konce roku 2002 se pustili zakladatelé Genomaku i do komerčního testování; začali s otcovstvím.
Tímto způsobem vydělali peníze na investice a rok nato se již mohli přestěhovat z původní tatínkovy garáže do pronajatých prostor v pražských Stodůlkách. Zde se na ploše dvou set čtverečních metrů rozkládají molekulárněgenetické laboratoře vybavené špičkovou technikou, které jsou schopny analyzovat několik tisíc vzorků denně a svou kapacitou patří k největším soukromým genomových centrům ve střední a východní Evropě. Z DNA zjistí geografický původ mužů. V komerční rovině se Genomac soustředí na poskytování anonymních testů otcovství a kromě toho na takzvané preventivní genetické testy pro páry plánující rodičovství.
Využívají jich především ti, v jejichž rodině se objevilo některé dědičné onemocnění, jako je třeba trombofilie či cystická fibróza, a chtějí předejít komplikacím v těhotenství či u svého potomka. V tomto bodě Genomac spolupracuje s genetickými centry v Motole a Podolí. Budoucí maminky si zatím tyto testy musejí plně hradit, avšak Genomac v současné době usiluje o získání statutu nestátního zdravotnického zařízení a následně se chystá podepsat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Poslední novinkou je GenoGraf test, který mužům otestuje jejich genetický původ. „Na základě genetického profilu a s pomocí mezinárodní databáze vystopujeme geografický původ žadatele,“ objasňuje Minárik. Test tedy netradičně doplňuje genealogické pátrání. Mohou jej podstoupit pouze muži, protože sledované znaky jsou přítomny jen v mužském pohlavním chromozomu Y.
Od roku 2003 hospodaří Genomac v černých číslech. Tržby z komerčních služeb se od té doby každoročně zvyšují o deset až dvacet procent, loni dosáhly téměř čtyř milionů korun. Testů otcovství ročně provede laboratoř 800 až 1000, GenoGrafů a dalších testů přibližně 200 až 300 každý měsíc. V Genomaku pracuje devět stálých zaměstnanců, dále se zde školí čtyři postgraduální studenti a dva diplomanté. Zkoumají rakovinu i psychiku. Většinu aktivit Genomaku představují vlastní výzkumné projekty. Laboratoř se zaměřuje hlavně na prevenci nemocí metodou včasné diagnostiky. Zaměstnanci laboratoře vyvinuli například vlastní technologie pro monitorování specifických DNA mutantů, jež včas upozorní na vrozené vývojové vady, rakovinu, kardiovaskulární či neuromuskulární choroby. Prvním projektem v tomto směru byla v začátcích Genomaku spolupráce s Ústřední vojenskou nemocnicí ve Střešovicích na grantu hledání DNA mutací u karcinomu tlustého střeva a konečníku.
Následující rok získali další dva granty od ministerstva zdravotnictví, a to na výzkum vrozených predispozic pro nádor prostaty a hledání charakteristických mutací u rakoviny pankreatu. Právě zhoubný nádor slinivky, jemuž podlehli například ministr kultury Pavel Dostál či bývalá senátorka Jaroslava Moserová, totiž velmi rychle metastázuje a v pokročilejších fázích bývá prakticky neoperovatelný. Výzkum směřuje k tomu, že díky velmi časné diagnostice se pacientovi odebere slinivka, což je pořád menší újma než metastázy v celém těle. Původní vize zakladatelů laboratoře - na základě hledání DNA mutací zjistit, zda v těle pacienta bují rakovina - doznala v průběhu let výrazných změn. „Příklad karcinomu slinivky je spíše výjimkou, pro diagnostiku většiny nádorů jsou již dnes mnohem vhodnější zobrazovací metody, například počítačová tomografie. Zjistili jsme, že profilování DNA bude mít mnohem větší použití pro cílenou onkologickou léčbu, kdy se na základě DNA vyšetření vybere nejvhodnější terapie,“ vysvětluje Minárik. S plzeňskou klinikou tuberkulózy a respiračních onemocnění řeší Genomac grant, jehož cílem je právě na základě genetického rozboru nádoru předpovědět účinnost cytostatické léčby.
„Nám se s Genomakem spolupracuje velmi dobře, konkrétně Marek Minárik patří k lidem, s nimiž lze dlouhodobě a bez problémů spolupracovat. Genomac je špičkové pracoviště, vyvíjí pro nás metody. Naše spolupráce už běží čtvrtým rokem,“ zdůraznil profesor Miloš Pešek. Nové sídlo v Ruzyni. Právě v prediktivním testování v onkologii vidí Minárik jednu z největších šancí dalšího rozvoje firmy. „Jako jedni z mála jsme schopni detekovat změny i ve velmi malých množstvích mutovaných buněk. Na tuto speciální technologii jsme získali patent, teď musíme ještě prokázat její validitu,“ říká. Další výraznou předností laboratoře je schopnost zpracovávat genetický materiál z jakýchkoliv biologických materiálů - od krve, slin, stolice, kostí až po archivované histopatologické preparáty. Aby Genomac dostál požadavkům na odbornost, prochází každoročně domácí i mezinárodní kontrolou kvality. „Genomac patří k několika málo soukromým a dobrým genetickým laboratořím. Splňuje odborné nároky a při spolupráci na grantech s různými klinikami poskytuje dobrou službu. Rozhodně ke Genomaku nechovám nedůvěru,“ uvedl profesor Radim Brdička z Ústavu hematologie a krevní transfuse. V dalších letech se firma chystá rozšířit svoji činnost a začít poskytovat kompletní zdravotní služby.
V PrazeRuzyni plánují postavit technickoadministrativní centrum, v němž budou mít své místo nejen výzkumné laboratoře, ale také vyšetřovny a ordinace. „Chceme se zaměřit na onkologii a také na genetiku těhotných a novorozenců. Kromě náběrové laboratoře počítáme se dvěma až třemi ambulancemi. Zaměstnáme lékaře genetiky a onkology, kteří prokonzultují výsledky testů, doporučí další léčbu a poskytnou určitou úroveň lékařské péče,“ plánuje Minárik. Do klinické části nového pracoviště hledá Genomac strategického investora a Minárik doufá, že do roka a půl už bude stavba zkolaudovaná.
MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ, Euro