ČRo1 Radiožurnál - plný přepis relace Radiofórum ze dne 7.3.2001:
Moderátor (Kateřina Hrochová):
A teď tedy kdo jsou moji hosté. Je to doktor Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR. Dobrý den.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Dobrý den.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Doktor Pavel Getlík, bývalý ředitel územního střediska záchranné služby Praha. Dobrý den.
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Dobrý den.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
A doktor Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Dobrý den.
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
Dobrý den.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Tak, nejdříve si řekněme základní pojmy. Jde o vyhlášku, která vznikla v roce 1992. S ní vzniklo i deset územních středisek záchranné služby. Tato střediska koordinují záchranku v krajích a spadá pod ně letecká záchranka. Vyhláška byla tedy teď nově novelizována v letošním roce v lednu. A v čem byla novelizována, to je otázka na pana náměstka.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ta novelizace vyhlášky se týká v podstatě dvou věcí. Jednak přesunutí činností a zánik územního střediska Středočeského kraje a přesunutí činností na pražskou záchrannou službu. A druhou záležitostí, kterou jsme tou vyhláškou řešili, byl vznik územních středisek záchranné služby v krajích, které od nového roku vznikly. To znamená, v kraji Pardubickém, Jihlavském a Karlovarském.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Proč ta vyhláška byla takto koncipována, ta novela?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Vynutila si ji situace. Já bych chtěl zdůraznit a možná rovnou odpovím na tu vaší základní otázku, že rozhodně nevede tato vyhláška k omezení dostupnosti přednemocniční zdravotnické péče pro obyvatele Středočeského kraje, k žádnému ohrožení. A vždycky veškeré kroky, které byly činěny, byly činěny tak, aby ta činnost byla zachována, nijak se nedotkla obyvatel Středočeského kraje.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Proč teda vznikla? Vy jste řekl, že si to vynutily okolnosti. Jaké okolnosti?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Především otázka ekonomické efektivity. Územní středisko záchranné služby ve Středočeském kraji vzniklo v roce 1996 tak, aby byla naplněna původní vyhláška s tím, že ale vznikla poněkud atypicky s tím, že zůstalo nadále na Záchranné zdravotní službě hlavního města Prahy zdravotnické operační středisko. Územní středisko záchranné služby v Praze ho nadále provozuje a také územní středisko Středočeského kraje má toto operační středisko. Přitom ale neprovozuje žádnou pozemní výjezdovou skupinu. To znamená, že v podstatě ty náklady na fungování toho územního střediska Středočeského kraje byly neúměrně vysoké a my jsme hledali řešení, jak tyto náklady snížit.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Tak, teď se pojďme věnovat těm nákladům. Tak, vy říkáte, že cílem je snížit ty náklady. Mě by zajímalo, kolik stálo vytvoření toho územního střediska Praha a kolik bude stát znovuvytvoření územního střediska pro Středočeský kraj, o kterém se hovoří v novelizované vyhlášce?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Od toho roku 1996 stálo celkem fungování územního střediska Středočeského kraje asi 90 milionů, což činí v průměru asi 18 milionů ročně. Tato částka je vzhledem k funkcím, které zajišťuje, neúměrná, a proto jsme hledali jiné řešení funkční tak, aby se odstranily duplicity, které by bylo mnohem efektivnější.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
A kolik bude stát to znovuvytvoření toho střediska?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Já si myslím, že znovuvytvoření střediska není otázka nějaké zásadní investice počáteční. My v tomto směru jednáme s krajským hejtmanem ve Středočeském kraji, kde má k 1. lednu 2003 vzniknout územní středisko Středočeského kraje. A myslím si, že ta částka lze ponížit zhruba na polovinu té stávající částky.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Tak, pane Getlíku, vy jste to teď vyslechl, vy jste oponent té vyhlášky od jejího vytváření až po její vznik a zapsání do Sbírky zákonů. Co vy na to, co řekl pan náměstek?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Já si myslím, že především je zapotřebí opravdu vyjít z principu, že je nezbytné, aby nebyla ohrožena odborná přednemocniční neodkladná péče občanům Středočeského kraje. To si myslím, že je princip, který je nezbytné sledovat v celé té kontinuitě. I když samozřejmě je otázka ekonomické efektivity a zdůvodnění ekonomické náročnosti jako důvodu, nebo jednoho z důvodů rušení územního střediska. Když se podíváme na takový ten průřez od roku 1996 do současnosti z hlediska ekonomické náročnosti provozu územního střediska zřizovaného ministerstvem zdravotnictví, tak je nutné říci, že v roce 1996 zřizovací investice pro rozběh nově vytvořeného územního střediska, byla 40 nebo 45 milionů podle dokladů, které jsme dohledali v archivech. A roční náklady se pohybovaly v letech 1997, 1998 kolem 22 milionů korun, plus investiční náklady. Když došlo k personální změně od 1. dubna roku 1999, tak samozřejmě byla snaha jednak zefektivnit z ekonomického hlediska nákladovost, to znamená snížit výdaje veškeré provozní a jiné. A toto se do značné míry podařilo, takže dnešní provoz toho střediska je řádově asi na 12,5 až 13 milionech korun.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Myslíte si, že bude potřeba další poměrně velké náklady na zřízení, znovuzřízení toho územního střediska? My bychom to měli možná ještě jednou vysvětlit přesněji. V té vyhlášce se totiž hovoří o tom, že to středisko jaksi zanikne a jeho funkce bude převedena za záchrannou službu v Praze. Říkám to správně, pane náměstku?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ano.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Ale zároveň se říká, že znovu vznikne v podstatě, mně to teda přijde to samé, do roku 2003. Tedy znovu územní středisko pro Středočeský kraj. Podle vás, pane Getlíku, kolik to může stát?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Tak, jestliže náklady na rozběh územního střediska v roce 1996 byly 40 až 45 milionů korun, tak je obtížné se domnívat, že v roce 2001 tak, aby středisko bylo ve funkčním stavu zprovozněno do 1. ledna 2003, by byly nižší. Ale samozřejmě je to věcí jednání, jak se zmínil pan náměstek Malina, s krajským hejtmanem. A do toho je zapotřebí jaksi vnést stanoviska a závěry těchto jednání.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Já tedy musím říci, že když jsem připravovala toto téma, tak to bylo velmi problematické se dostat pod povrch té věci. Vyšel článek, který říkal, jsou ohroženi lidé ve Středočeském kraji. Čím víc jsem studovala materiály a čím více jsem mluvila s různými lidmi, připadá mi, že to je nějaká hra ta vyhláška, že prostě za tím, pod tím povrchem té vyhlášky jde úplně o něco jiného. Pane náměstku, vy už kroutíte hlavou, jako že ne samozřejmě. Co vy na to?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ne, určitě ne. Jediné hledisko, které bylo a vlastně vzniklo v úseku mého kolegy, který řídí ekonomický úsek, bylo hledisko efektivity. V podstatě ty částky, které vynakládáme na roční provoz toho střediska, nám přišly neúměrné a skutečně neúměrné jsou. Je to otázka třeba počtu zaměstnanců, protože tam je v trvalém pracovním poměru asi 21 zaměstnanců, ve vedlejším 25 zaměstnanců. Prostě tyhle všechny činnosti lze řešit mnohem jednodušším způsobem a mnohem levnějším způsobem.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Proč tedy už dříve nedělala záchranka práci toho územního střediska, když říkáte, že jí stejně de facto vykonávala?
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
Trošku tady uvedu na pravou míru některé informace, které zde byly řečeny. Samozřejmě pražská záchranná služba vykonávala činnost již dříve neexistujícího územního střediska řadu let předtím. To, že v roce 1992 vznikla vyhláška, která jaksi nově zřídila územní střediska záchranné služby, přivedlo do pražské problematiky, zejména pražské problematiky jakýsi chaos nebo zmatek. A to právě v tom, že pražská záchranná služba tuto činnost vykonávala a najednou vznikl subjekt, který měl vykonávat část jeho činnosti. A to je tak, jak je to uvedeno v té vyhlášce. Já myslím, že nemá pro posluchače význam zabředávat do jednotlivých formulací paragrafů a odstavců. Ale od té doby až do roku 1996, čili čtyři roky žádná územka v Praze neexistovala a tuto činnost stále vykonávala pražská záchranná služba. V roce 1996 za jistých okolností, které tady nemá cenu rozebírat, protože bysme tady byli do večera, vzniklo územní středisko, které vzniklo z bývalých zaměstnanců pražské záchranné služby, který ze záchranky odešli, nebo museli odejít. Zase nebudu zdůvodňovat a říkat z jakých důvodů a za jakých okolností. Tito lidé jaksi organizovali nově vznikající územní středisko. Zase bysme se dostali do detailů, které jsou zase komplikované, jak územní středisko v Praze vznikalo, kde vznikalo a za jakých okolností a k čemu to vedlo. Čili k těm promařeným vlastně 100 milionům korun. Potom do dnešního dne vlastně to územní středisko v Praze nevykonává činnost, kterou vykonávat má, ani ji nevykonávalo, protože ji stále vykonává pražská záchranná služba.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Včetně Letecké záchranné služby pro Středočeský kraj?
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
V roce 1998 nebo 1997 teprve pražské záchranné službě bylo odebráno provozování Letecké záchranné služby. Zase je potřeba říci, že ten provoz toho vrtulníku je hrazen ministerstvem zdravotnictví. Vrtulník patří Policii ČR a provoz jeho zajišťuje ministerstvo vnitra cestou Policejního prezídia. Územní středisko, které zajišťuje provoz toho vrtulníku, je pouze v tom, že dodává vybavení zdravotnické a zdravotnický materiál, přístroje a tu osádku zdravotnickou. Čili záchranáře, donedávna to byli dva záchranáři, plus lékař. A jinou činnost územní středisko nevykonávalo a nevykonává. Co se týká příjmu tísňových výzev z území celé Prahy, vždycky bylo, vždycky je a bude na operační středisko Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Na územní středisko byly směrovány pouze 155, nebo do dnešního dne jsou směrovány 155 ze Středočeského kraje. Čili občané Středočeského kraje rozhodně nejsou ohroženi na zdraví novelou vyhlášky. To jsem zásadně proti. A kdo toto tvrzení tvrdí, tak se dopouští trestného činu poplašné zprávy, protože uvádí občany Středočeského kraje do nejistoty a do zmatku. A může to vést k tomu, k čemu vede vlastně ten článek, z kterého jste vycházela v Reflexu, kde je řada mylných informací, nepravdivých obvinění. A opět občan Středočeského kraje je tam nabádán k tomu, aby vlastně vůbec nevolal záchrannou službu. To si myslím, že je hrubej nedostatek.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Nebudeme řešit tady článek z jiného média, nebo z jiné tiskoviny. Pane Getlíku, v čem vy vidíte tu možnost ohrožení občanů Středočeského kraje?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Já nevidím nějakou možnost ohrožení v tom smyslu, že by nemohla být poskytnuta odborná přednemocniční neodkladná péče. Protože, jak jsem řekl na samém začátku, se vychází z principu, aby tato byla zajištěna. Takže jakákoli organizační změna, na kterou je založeno novelou vyhlášky, si myslím, že nezakládá takovéto riziko. Otázkou je ovšem právní cesta, čistota této právní cesty, kterou se chceme dopracovat přenesení působnosti a činností územního střediska na jiný subjekt, ukončení činnosti subjektu státního, který tyto činnosti má vykonávat. Čili ten problém já osobně vnímám spíše v takové té legitimitě a právní čistotě.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Jinými slovy, podle vás, ta novela je protiprávní?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Tak, já jsem upozorňoval na to, že ta novela není v souladu s některými zákony, dokonce s některými je v rozporu. To je pravda.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
My si teď poslechneme v krátké reportáži, jak celou tu situaci vnímají zaměstnanci územního střediska pro Prahu, na kterém vy jste pracoval jako ředitel. Tu reportáž připravil můj kolega Marek Janáč.
Několik malých místností v přízemí starého činžáku tvoří ředitelství střediska územní záchranné služby. Lidé tady už prý rok slyší o tom, že územka skončí. Říká Zuzana Lilingová, která má na starosti pokladnu a evidenci majetku.
Zuzana Lilingová:
Už jsme se s tím tak jako vyrovnali, já si myslím všichni trošku aspoň a říkáme si, tak buď boj samozřejmě. Boj bude i o ten odstupnej plat, protože to vůbec nevíme, jestli nějakej dostaneme. To záleží, jak oni udělají ukončení tady toho zařízení. Pak už holá existence každýho jedince.
Záměr ministerstva zrušit územku a převést Leteckou záchrannou službu Středočeského kraje pod hlavní město Prahu, zaměstnanci územního střediska nechápou. Podle statistik totiž loni vzlétl vrtulník asi sedmdesátkrát. Z toho jen 5 % zásahů bylo v Praze. Vedoucí lékařka operačního střediska územní záchranné služby doktorka Iveta Pašová tvrdí, že důvod je jednoduchý.
Iveta Pašová, vedoucí lékařka operačního střediska:
Když se nad tím zamyslíte, tak aglomerace pražská je tak strašně nepřístupná pro Leteckou záchrannou službu, že v podstatě, když je potřeba realizovat jakýkoliv vzlet, tak je mnohem lepší, když ten pacient se dopraví na heliport zdravotnického zařízení. Jinak samozřejmě je to přistání velice obtížné. Pouze v těch okrajových lokalitách je vcelku dostupné, ale jako ve středu města je absolutně, není bezpečné, když to řeknu takhle.
Přesto by měl vrtulník územní záchranky přejít pod záchrannou službu hlavního města k 1. dubnu letošního roku. Pokud bude létat jen pro Prahu, nebude mít využití. Pokud přeletí hranice Prahy, hovoří někteří kritici o porušení zákona, protože pražská záchranka smí operovat pouze na území Prahy. Navíc může, podle doktorky, dojít i ke zpoždění vrtulníkového zásahu, jehož délku si netroufá odhadnout.
Iveta Pašová, vedoucí lékařka operačního střediska:
Dotyčný zavolá na operační středisko Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, ta bude muset vyrozumět vrtulník Policie ČR, kde bude samozřejmě službukonající posádka a je tam časové prodlení.
Teď to funguje jak?
Iveta Pašová, vedoucí lékařka operačního střediska:
Teď prostě pacient zavolá, naše paní dispečerka okamžitě zvedá vrtulník.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví z ledna letošního roku ruší stávající územní středisko. Ale také říká, že v roce 2003 má být zřízeno nové územní středisko pro Středočeský kraj. Zjistili jsme si, že ministerstvo nyní každoročně dává na leteckou záchranku v Praze asi 13 milionů korun, což do roku 2003 činí 39 milionů. Znovuzaložení nové organizace ale přijde minimálně na 45 milionů korun, což je částka, za kterou byla zřízena stávající územka v roce 1996. A navíc bude ministerstvo v mezidobí ještě přispívat hlavnímu městu Praze na provoz Letecké záchranné služby pro Středočeský kraj. Někteří zaměstnanci územního střediska se domnívají, že jde nejspíš o tlak ředitele pražské městské záchranky doktora Švarce. Myslí si to Zuzana Lilingová.
Zuzana Lilingová:
Protože jsem tam dělala 12 let, takže znám ty poměry a vím, jakej on je. Myslím si to prostě, že to takhle určitě je.
Co myslíte, že může mít proti územní záchranné službě?
Zuzana Lilingová:
Proti tomu nemá nic. On má hlavně tam, si myslím, že měl hlavně proti doktoru Getlíkovi právě. Prostě nějaká rivalita určitá. Jinak on vlastně vůbec nevěděl co ta letecká znamená ještě donedávna, vůbec se o to nezajímal. Až teprve když pan doktor Getlík vyhrál konkurz na ředitele územního střediska záchranný služby Praha, tak v tý době on se začal strašně bát, že přijde vlastně o podnik jako takovej, že podnik se rozpadne, protože v tý době územka byla na takový pozici, kdy teda by mohla ovládnout pražskou záchranku. On se toho strašně, proto potom začal takhle tvrdě bojovat o to, aby teda ta územka padla úplně.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Takže pan doktor Švarc tady se usmíval nad slovy poslední mluvčí v našem příspěvku. Co říkáte na to, a to jsem neslyšela tedy jenom v tomto příspěvku, to jsme slyšela i od předchozího ředitele, který byl před panem Getlíkem na územním středisku, že ta vyhláška je Švarcova vyhláška?
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
Takže samozřejmě vyhláška není moje.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Že tam je lobby z vaší strany a vy byste si na sebe přetáhli činnosti, které mohou být lukrativní.
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
Je potřeba říci, že my nepřetahujeme žádné činnosti, protože my ty části vykonáváme. Územka právě nevykonává, nevykonávala nikdy činnosti, které vykonávat měla, protože jsme je vždycky vykonávali my. Vykonává jedinou činnost, jak jsem řekl, a to je provoz Letecké záchranné služby pro Prahu a Středočeský kraj. Na územním středisku pracují zaměstnanci, kteří z pražské záchranné služby odešli, nebo museli odejít, proto je jejich jakýsi negativní postoj, který jste slyšeli. Byla tam řečena řada nepravd a lží. Jedna z nich je paní doktorka Pašová, která samozřejmě na letecké nikdy nepracovala. Předtím, než odešla na územku, pracovala u nás na pražské záchrance. Já, oproti ní, jsem na leteckou chodil, sloužil jsem na letecké několik let a vím, co letecká je. Čili i paní Lilingová žije trošku v jakési mlze lží.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Pojďme se bavit konkrétně. Ti lidé tady nejsou, aby mohli na to reagovat. Pane náměstku, co k tomu chcete dodat?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Já bych k tomu chtěl říct jednu věc. Tenhle problém není o Malinovi, není o Švarcovi, není o Getlíkovi. Tenhle problém je o řešení té situace tak, aby byla co nejlevnější, tak, aby fungovala a fungovala co nejlépe, co nejkvalitněji, aby nebyla ohrožena dostupnost pro pacienty. Opravdu ty osobní nějaké vztahy do toho nebudu.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Velmi hezky se to poslouchá, ale co mi řeknete na to, že prodražování toho územního střediska spočívá z činností předchozích ředitelů před panem Getlíkem? Dostala se mi do ruky zpráva vašeho kontrolního odboru, která výčtem prostě, když tím listuju, to je několik stránek hustě popsaných, co všechno bylo porušeno a kolik peněz daňových poplatníků přišlo vniveč. Jak je možný, že ministerstvo zdravotnictví to nechalo být tři roky, po které se to dělo a nic se tam neudělalo žádná kontrola do té doby? Není to důvod prodražování územního střediska?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ano, můžete mít pravdu v tom smyslu, že tam skutečně jaksi docházelo k některým nežádoucím jevům, které byly ostatně předmětem celé řady trestních oznámení, které jsou řešeny.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
I ze strany ministerstva?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Které si myslím, že dával pan doktor Getlík jako ředitel přímo řízené organizace. To je normální postup. Ale zase na druhou stranu je pravda, že to jsou věci, které se musí jaksi řádně vyšetřit a rozhoduje soud. Podle mých aktuálních informací většina těch trestních oznámení jaksi byla odložena. To je otázka, kterou já panu doktoru Getlíkovi nijak nemohu vyčítat. On se snažil skutečně nějakým způsobem zefektivnit tu činnost. Nicméně, nemohl až po určitou mez v podstatě. A ta mez spočívá právě v těch organizačních opatřeních, které by mohly tu činnost té záchranky podstatně zlevnit.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Takže tím, že se zruší, tak se zlevní. No, to se zlevní.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ano, ale ta činnost bude zachovaná.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
No, to doufejme. Pane Getlíku, co vy na to?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
V jaké rovině?
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Teď myslím v reakci na pana náměstka. V tom smyslu, že například řada těch trestních podání, které jste dal na vašeho předchůdce, přijde vniveč možná.
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Jistě kontrolní nálezy prokázaly velice závažné chyby v hospodaření s finančními prostředky, zejména organizace. Byly dohledány některé skutečnosti, které zakládaly důvod na podání trestních oznámení. Bylo podáno celkem šest trestních oznámení. Vyšetřovatelem bylo vzneseno obvinění pro podvod, pro porušování práv při správě cizího majetku a obohacení na úkor organizace. Takže tyhle věci ale opravdu jsou v šetření příslušných orgánů. Byly podány také nějaké žaloby. To si myslím, že je věc opravdu šetření a v kompetenci ministerstva zdravotnictví, aby vyvodilo určité věci.
Posloucháte Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Posluchači, kteří teď mohou volat, se mohou dovolat na čísla 02-21552155 a 02-21552255. Můžeme si poslechnout prvního posluchače.
Posluchač:
Dobrý den. Tady posluchačka z Prahy 8. Já bych se chtěla zeptat pana náměstka a pana doktora Getlíka. Pane náměstku, můžete mi říct, jestli ministerstvo se podívalo trošku blíž na zoubky hospodaření obou organizací, respektive zvlášť pražské záchranné služby i z dob minulých, aby byla zjištěna kontinuita i v souvislosti s tehdejším dílem, asi hodinovým pořadem o vlivech ministra Bojara a ostatních, posléze exprimátora Koukala? Vám, pane doktore Getlíku, bych chtěla položit otázku. Otevřel jste někde otázku exprimátora Koukala a jednání ve věci pražské záchranné služby? Já si myslím, že by bylo škoda zakrývat to, co pan doktor Švarc nějak podivně mlží, že to nechce otevírat. Já si myslím, že je to zapotřebí. Děkuji. Na shledanou.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Na shledanou. To byla evidentně posluchačka velmi poučená místními poměry. Máme dalšího posluchače. Dobrý den.
Posluchač:
Dobrý den. Tady je posluchačka z Opavy. Tenhle problém týkal se jiných krajských středisek? Protože jako když vysíláte Středočeský kraj a Praha a je to na celostátním vysílání, tak si myslím, že to je uhozené. Protože nás tady zajímají úplně jiné věci, než vás v Praze.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Ono to má přesah celorepublikový. Ono nejde jenom o jedno územní středisko. Ale jde samozřejmě o princip právnosti a protiprávnosti pro celou republiku.
Posluchač:
Tak právě proto mě to zajímá, jestli se to týká i krajských středisek.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Myslím si, že se to týká každého občana v této republice. To je můj názor. Děkujeme za zavolání.
Posluchač:
Dobrý večer. Tady Jankovský. Já bych se připojil k tý pani, protože nás se to týká taky. Jestli trošku znáte Karlovarsko, Ostrov, mělo pohotovostní službu, která zajišťovala dvacetitisícové město a oblast od Kovářský, přes Boží Dar, Klínovec až po Kovářskou. A ta pohotovost byla zrušena. Já si myslím, že tyhle kroky jsou naprosto nepromyšlený celkově a že by jako někdo z toho měl vyvodit nějakou odpovědnost, protože dochází i k poškození lidského zdraví, k úmrtím. Jsou už podána různá trestní oznámení a je to nedořešený.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Vy mluvíte z vlastní zkušenosti s těmi trestními oznámeními?
Posluchač:
Ano, tady už jsou podaný.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Děkujeme vám za zavolání. Máme dalšího posluchače. Dobrý den.
Posluchač:
Dobrý den. Já volám ze Zlína. Já bych se připojil taky k té paní. Je pravdou, že na Radiožurnálu byste měli vybírat taky i jiné kraje, nejen Středočeský. I když je to právě tématika, která se týká ostatních. Pro vás je to pohodlné, ale nám to až moc zase ty problémy vaše ve středních Čechách nic neříkají. Děkuji vám.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Na shledanou. A poslechneme si poslední dva dotazy. Dobrý den.
Posluchač:
Dobrý den. Já bych chtěla jenom takovou obecnou poznámku k tomuto. Prosím vás pěkně, těch lobbistických tlaků v tom zdravotnictví se mi zdá v poslední době až příliš. A bylo by třeba skutečně v tom udělat nějakej pořádek tak, aby se myslelo na určitou kontinuitu péče a hlavně taky na pacienty. Děkuji vám.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Děkujeme za zavolání. Poslední telefonát. Dobrý den.
Posluchač:
Dobrý den. Posluchač z Prahy. Já mám otázku. Na tom územním středisku také pracují nějací zaměstnanci. Co s nimi bude? Děkuju. Na shledanou.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Děkujeme. Na shledanou. První otázka směřovala k panu náměstku Malinovi a k panu doktoru Getlíkovi. Pane náměstku, zda jste si posvítil na hospodaření také pražské záchranné služby.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Pražská záchranná služba je zřizovaná magistrátem pražským. To znamená, že v podstatě zřizovatel tady má svoje kontrolní funkce a k tomu já se obtížně mohu vyjádřit.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
V souvislosti s tou novelou, jak to bude vypadat tedy, když na to navážu, s penězi? Magistrát bude dávat peníze pražské záchrance a vy budete dávat peníze na leteckou záchranku?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ano, to je standardní postup, který vlastně děláme ve všech krajích. Nejenom v Čechách, ale i na Moravě. To znamená, že Leteckou záchrannou službu platí ministerstvo ze svých prostředků.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Na pana Getlíka tam byl dotaz, jestli byste mohl odkrýt to, co zakrývá pan doktor Švarc z hlediska pražské záchranné služby, kde jste také pracoval.
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Nevím, jestli je to otázka zakrývání. Každá činnost každého statutárního zástupce byla podřízena kontrole. Jsou o tom zpracované kontrolní zápisy, audity a tak dále. Takže si myslím, že ty dokumenty jsou dostupné a je zapotřebí se na ně podívat.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Pak tam byly, bych řekla, takové spojené dotazy. Týká se to i jiných krajských středisek? Konkrétně posluchač z Karlovarska říká, že u nich došlo k zrušení té záchranné služby a že ty kroky, které jsou prováděny zřejmě ze strany ministerstva zdravotnictví, jsou nekoncepční.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Já skutečně si neuvědomuji ten problém detailně na Karlovarsku. Samozřejmě se na něj mohu podívat a mohu to zjistit. Je otázka, jestli se to týká třeba výjezdového stanoviště záchranné služby, nebo jestli je to problém lékařské služby první pomoci. Já jsem to tak úplně nepochopil. Já ve vztahu k těm Karlovým Varům a ostatně i k těm moravských občanům, kteří se trošku zlobili, že tady řešíme naše lokální problémy bych chtěl říct, že ta vyhláška neřeší jenom problém toho Středočeského kraje, ale že řeší i postupný vznik územních středisek záchranné služby ve Zlíně, v Karlových Varech a také v Pardubicích.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Další otázka. Lobbistických tlaků na ministerstvu zdravotnictví už je příliš. Někdo by to měl jaksi přetrhnout tu kontinuitu v tomto smyslu.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Lobbizmus je otázka složitá. Samozřejmě vyskytuje se, myslím, ve všech resortech a ve všech lidských činnostech. Vyskytuje se asi pravděpodobně i v medicíně. Já bych řekl zcela upřímně, že v té medicíně dostává někdy takový divný obsah, že v podstatě se berou jako rukojmí pacienti a jejich zdraví. Já bych řekl, že zrovna ten dnes již citovaný článek v Reflexu takto koncipován byl. To je čistý lobbing, nebo respektive nečistý lobbing. Je to lobbing, který zneužívá lidí. A to je karta, kterou já hrát nechci.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Vy jste se krásně přesunul na tisk, takže chcete říct, že na ministerstvu zdravotnictví neexistuje lobbing?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Ne, to vůbec ne. Já jsem říkal, že je to standardní záležitost, ale že bych odlišoval lobbing takový ten přirozený, ke kterému prostě dochází a lobbing, který používá argumenty, které jsou jaksi za hranou etiky a morálky a které zneužívá postavení pacienta.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Pane Getlíku, chcete k tomu něco?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Já bych jenom dodal.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Setkal jste se vy v souvislosti s tímto problémem? Máte pocit, že tam je lobováno proti lidem, proti občanům?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Já si myslím, že jestliže mluvíme o lobbismu, tak je lobbismus zapotřebí dát to protipolohy vůči důslednému dodržování práva. Tam, kde je důsledně dodržováno právo, není pravděpodobnost, aby se lobbing usídlil. To znamená, že jestli se rozhodneme jaksi jít opravdu důsledně cestou práva, tak vytvoříme prostředí takové, ve kterém se lobbismus nebude mít šanci uhnízdit.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Jinými slovy, tato vyhláška není, podle vás, důsledně právní?
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Důsledně právní. Ten problém té vyhlášky shledáváme v tom, že ona vlastně přenáší působnost pro Středočeský kraj na jiný subjekt, který ze zákona o hlavním městě Praze nemá a nemůže mít působnost pro Středočeský kraj. Takže to jsou věci, nebo je to otázka také zdravotní péče, kterou nestátní zdravotnické zařízení je oprávněno poskytovat. Takže to je ale opravdu spíše otázka pro právníky, protože se to týká opravdu v souladu této vyhlášky s platnými právními předpisy a její právní čistoty.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Ale pokud máte takovéto pochybnosti a sděloval jste je ministerstvu zdravotnictví a pokud se ty pochybnosti potvrdí, tak, jak je možné, že právníci ministerstva, legislativní rada schválí vyhlášku, která v sobě má zakódováno to, že může být protiprávní?
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Já se nedomnívám, že je protiprávní. Já se domnívám, že ta vyhláška je v pořádku. Já teda nejsem právník, ale máme na to své útvary. Vyhláška prošla řádným meziresortním připomínkovým řízením, prošla legislativně radou vlády a jaksi pan ministr ji s čistým svědomím podepsal.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Vy jste chtěl něco říci ještě k dalšímu dotazu, pane doktore Getlíku.
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Jenom k dotazu posluchače z Ostrova. Ta situace, která byla v karlovarském okrese, byla opravdu předmětem pozornosti. Ne, že by se jí nikdo nezabýval. Nakonec na základě šetření, které bylo provedeno v dané oblasti, vzniklo další výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby, které má nahradit vlastně zrušení lékařské pohotovostní služby, lékařské služby první pomoci. Takže z hlediska kvality a dostupnosti odborné přednemocniční neodkladné péče pro občany Ostrova a přilehlých oblastí by mělo dojít ke zlepšení. Samozřejmě vytvoření územního střediska v Karlovarském kraji by mělo vytvářet jaksi další předpoklady pro zkvalitnění neodkladné péče v přednemocničních podmínkách.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Poslední dotaz, který jsme měli, byl dotaz na to, co bude s těmi lidmi, kteří teď pracují na územním středisku, které má být zrušeno.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Tak, minulý týden odstoupil ze své funkce ředitele územního střediska pan doktor Getlík. Já jsem v pondělí instaloval do funkce paní ředitelku Hlaváčkovou. Ta bude samozřejmě postupovat v rámci práva. Já si myslím, že ta situace není nikterak dramatická, protože tam pracuje celá řada pracovníků, kteří jsou využitelní třeba pro budoucí středisko záchranné služby, které bude budováno tedy postupně a nevíme zatím kdy na Kladně. Myslím si, že, nebo respektive rozhovor, který jsem s ní vedl, byl veden tak, aby v podstatě jaksi postupovala spravedlivě a správně.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Možná by bylo dobré poprosit vás o nějaké shrnutí. Pan doktor Švarc se dlouho nedostal ke slovu. Vy jste tedy jednoznačně za to, že nedojde k pochybení v souvislosti s touto vyhláškou, že ten článek, který byl zveřejněn v nedávné minulosti, byl jakousi poplašnou zprávou?
Zdeněk Švarc, ředitel Zdravotnické záchranné služby Praha:
Já neříkám celý článek. Já říkám pasáže toho článku. Jestli někdo tvrdí, že jsou ohroženy životy a zdraví občanů Středočeského kraje, tak je to poplašná zpráva. Tady dosud nezaznělo to hlavní, že celá síť záchranných služeb je tvořena pozemními složkami, které převážně zajišťují linku 155 a tísňové výzvy na této lince. To územní středisko je pouze jakýmsi garantem řídící a koordinační činnosti a řízení leteckého provozu Letecké záchranné služby. To je potřeba říci a to je 10 % činnosti záchranných služeb v této zemi. Čili občané můžou být samozřejmě ubezpečeni, že dostupnost je zajištěna pozemními složkami stejně, jak je to v Praze, jako je to ve Středočeském kraji, jako je to všude jinde. Letecká záchranná služba je jenom jakýmsi doplňkem. A to, co bylo řečeno některými zaměstnanci z územního střediska o Letecké záchranné službě, tak je potřeba taky zdůraznit, že v současné době, pokud jste ve Středočeském kraji, dovoláte se z pevné sítě na jednotlivá okresní střediska záchranných služeb, které výzvu splní, nebo z mobilní sítě, z mobilního telefonu na územní středisko v Praze. Čili pokud se vybouráte v Kladně, v Berouně, v Příbrami, voláte na dispečink v Praze. Z dispečinku v Praze je ta výzva předávána zase zpátky na záchrannou službu okresu příslušného, nebo je zvedán ten vrtulník. Co se týká problematiky využití vrtulníku v Praze, tak po dobu, kdy byla Letecká záchranná služba pod Prahou, je třeba zdůraznit, že to byla první Letecká záchranná služba v republice, první v bývalém východním bloku a provozovali jsme ji deset let. Že v současné době je provozována jiným subjektem není nic k tomu, aby jaksi se mohlo tvrdit, že dojde k nějakému zhoršení tý péče. Naopak bych mohl říci, že v současné době Letecká záchranná služba a její činnost je převážně sekundární transporty a nikoliv primární zásahy v terénu. Kdežto, když to bylo pod pražskou záchrannou službou, tak převažovaly primární zásahy, pro které ta Letecká záchranná služba stejně jako v jiném světě, v Evropě nebo v Americe má ten prioritní význam. Čili jsou to zásahy v terénu, nedostupném prostředí, v dálničních spojích, na dálnicích a podobně. Čili není pravda to, že by byla záchranná služba a přednemocniční neodkladná péče narušena, nebo že by byly ohroženy životy a zdraví občanů Prahy nebo Středočeského kraje, nebo někde jinde. Naopak, i pražská záchranná služba během roku opakovaně požadovala zásah Letecké záchranné služby na území Prahy a nebyla jejich výzva splněna právě z toho důvodu, že Letecká záchranná služba nebyla k dispozici, protože vykonávala sekundární transport mimo Prahu.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
To už zabíháme do podrobností.
Pavel Getlík, bývalý ředitel záchranné služby Praha:
Já jsem chtěl říct tolik, že v podstatě ten poměr zásahů je to číslo, které bylo uvedeno na začátku, sedmdesát zásahů ročně. Je to v podstatě číslo 700 za rok. Ale my jsme zpracovali vnitřní směrnici, která právě měla skoncovat s tím stavem, který uvádí pan doktor Švarc. Statistické ukazatele, které byly poskytnuty panu náměstku Malinovi, odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví, jasně dokazují, že už jenom administrativním zásahem se podařilo významně regulovat ve prospěch pacientů, ve prospěch dostupnosti Letecké záchranné služby na území Středočeského kraje, ale i v jiných krajích, což je adresováno také posluchačům z jiných krajů, tak, aby ta Letecká záchranná služba byla namířena zejména na dostupnost pro ty primární zásahy po dopravních nehodách, při náhlém ohrožení zdraví a života. Takže v tomto směru se opravdu hodně změnilo a ty materiály jsou k dispozici pro kohokoliv. A jsem přesvědčen, že nová paní ředitelka územního střediska bude ochotna je poskytnout případně ministerstvu zdravotnictví. Otázka, která mně osobně jaksi hodně leží na srdci, je otázka opravdu kvality legislativního procesu a jeho režimu, v jakém tato novela byla zpracovávána. Protože jestliže není provedena kvalitní analýza dopadu původních předpisů, které upravovaly tu oblast zdravotní péče, o které dnes jednáme, jestliže není sledováno jaksi to, co tím má být dosaženo, i když samozřejmě ministerstvo zdravotnictví má zpracováno zdůvodnění, proč vlastně k této novele přišlo, tak jestliže tady budou určitá pochybení ve smyslu nesouladu nebo rozporu se zákony, tak se budeme dopracovávat pořád jaksi k chybným zákonům, které velice komplikují ten praktický život. Takže my samozřejmě v zájmu, zmínil se o tom i pan náměstek Malina, že je snaha nějak situaci vyčistit, my jsme samozřejmě z pozice územního střediska iniciovali podání ústavní stížnosti, protože právní čistotu a dokonalost právního předpisu jako závazného, dnes není oprávněn posoudit nikdo jiný než Ústavní soud. Já jsem také v tomto smyslu informoval krajského hejtmana, inženýra Bendla a pana doktora Motejla z útvaru veřejného ochránce práv, aby došlo k prozkoumání jaksi právní čistoty a dokonalosti tohoto předpisy, aby nezakládal na kolizní situace, aby opravdu ta zdravotní péče byla stoprocentně zajištěna.
Antonín Malina, náměstek ministra zdravotnictví ČR:
Já si myslím, že máme třeba i trošku odlišné názory na legislativní postup, na nějaké technické detaily. To si myslím, že ani tak posluchače tak výrazně nezajímá. Já bych prostě chtěl jednoznačně odpovědět na otázku, která padla z vašich úst, paní redaktorko, na začátku našeho pořadu. Já jsem rád, že ostatně všichni jsme dospěli ke stejnému názoru, že rozhodně nedojde k žádnému ohrožení zdraví či životů občanů ve Středočeském kraji. To je to nejpodstatnější.
Moderátor (Kateřina Hrochová):
Loučím se se svými hosty a loučí se Kateřina Hrochová.