Sestry se stěhují mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, z jedné rozvinuté země do druhé a mezi rozvojovými zeměmi ve stejném zeměpisném regionu. To znamená, že sestry jsou nyní považovány spíš za globální pracovní sílu mezinárodního významu než výhradně za záležitost jednotlivých zemí. Mezinárodní rada sester (ICN) vyjádřila vážné znepokojení nad nepříznivými důsledky migrace sester pro zdravotnictví rozvojových zemí, které je pod velkým tlakem, a vypracovala etické směrnice pro mezinárodní nábor (ICN 2002). Nicméně mezinárodní migrace sester bude pravděpodobně pokračovat i v blízké budoucnosti.
Globalizace tlačí na vzdělávání
Globalizace pracovních sil v ošetřovatelství přináší řadu výzev pro vzdělávání sester, zejména s ohledem na to, jak budou získávat způsobilost pro práci v zahraničí - v různých systémech zdravotnictví a s různými skupinami klientů. Zároveň se mění celkové vzorce migrace obyvatel mezi zeměmi, což vede k významným změnám v etnickém složení obyvatelstva mnoha států. V důsledku toho se stále důrazněji vyžaduje, aby vzdělání připravilo sestry pro práci v komunitách, které jsou etnicky velmi rozmanité. Inovativní strategie připravují sestry na to, aby mohly efektivněji fungovat v globálním zdravotnictví a pomáhají jim získávat potřebné znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kulturně citlivou péči.
Mezinárodní kurikula nejsou universum
Mezinárodní spolupráce při tvorbě kurikula je důležitým prostředkem k tomu, aby prostřednictvím vývoje společných vzdělávacích programů mohly být posilovány základní prvky ošetřovatelství. Avšak není možné předpokládat, že se hodnoty, z nichž vychází ošetřovatelské kurikulum v jedné kultuře, dají přímo aplikovat na jiné kultury. Například ošetřovatelské kurikulum ve Velké Británii klade značný důraz na autonomii jedince při péči o vlastní zdraví a zvládání nemoci. V jiných kulturách může důležitější roli hrát rodina nebo širší společenství. Efektivní mezinárodní spolupráce při přípravě kurikula proto vyžaduje vzájemné respektování hodnot, na kterých je založena zdravotní péče v jednotlivých kulturách, a ochotu učit se jeden od druhého. Vzhledem k tomu se mnoho rozvinutých zemí se zdravotnickými systémy opírajícími se o nemocniční péči nyní přeorientovává na primární zdravotnickou péči. Mohly by se mnoho naučit od zdravotnických programů v rozvojových zemích, zaměřených na rozvoj komunity.
Přínosy globalizace
Také programy mezinárodní výměny studentů znamenají pro sestry cennou příležitost, aby poznaly jiné systémy zdravotnictví, a tak dokázaly lépe pochopit ošetřovatelskou péči v rámci různého kulturního kontextu. Je škoda, že finanční náklady na výměnné programy často omezují tyto možnosti pouze na studenty z bohatších zemí. Avšak internet poskytuje značný potenciál pro vytváření virtuálních výměnných programů, v nichž mohou sestry poznat odlišné zdravotnické systémy bez skutečné potřeby cestovat. Celosvětově se rozšiřují možnosti přístupu na internet, proto by se vzdělavatelé sester měli chopit příležitosti a tohoto výukového média maximálně využít. Mezinárodní spolupráce při tvorbě kurikula a jeho realizaci je pouze jeden aspekt přispívající k vybavení sester potřebnými znalostmi a dovednostmi k práci v globálním kontextu. Pozornost je třeba věnovat také rozvoji kulturních kompetencí sester. Jak bylo zdůrazněno v jednom z minulých úvodníků INR (Parfitt, 2004), nestačí se zaměřit výhradně na kulturní citlivost. K poskytování efektivní zdravotnické péče v multietnické společnosti musí sestry chápat také složitost interakce historických, politických, sociálních a ekonomických faktorů a jejich vliv na zkušenosti různých etnických společenství. Ve Velké Británii se ví o tom, že rozdíly ve zdravotním stavu a zdravotní péči mezi menšinovými etnickými společenstvími jsou často výsledkem sociální izolace a rasizmu. Také ostatní země uvádějí podobné vzorce sociálního znevýhodnění menšinových etnických komunit. Když tedy budou sestry prokazovat svou způsobilost pracovat v multikulturním kontextu, budou nejenom muset chápat různé způsoby života, různou víru a různé hodnotové systémy uživatelů služeb zdravotní péče z různých kultur, ale také rozpoznávat a řešit případy diskriminace a překonávat znevýhodnění. Aby byly sestry schopné poskytovat kulturně citlivou péči, musí si osvojit jak obecné, tak kulturně specifické kompetence. Obecné kulturní kompetence se týkají získávání znalosti a dovednosti, které je možné aplikovat v různých etnických skupinách. Naopak kulturně specifické kompetence se týkají znalosti a dovedností, které se vztahují k určité etnické skupině. Tyto znalosti a dovednosti umožňují sestře pochopit hodnoty a kulturní imperativy fungující v rámci kulturního prostředí dané osoby, zejména ty, které mohou ovlivňovat, jakým způsobem tato osoba chápe zdraví a nemoc, a také její očekávání, pokud jde o tělesné funkce. Kurikula by měla dosáhnout rovnováhy mezi oběma typy kulturních kompetencí a současně se vyhnout stereotypnímu zdůrazňování, aby si studenti uvědomili, že rozrůzněnost se se stejnou pravděpodobností vyskytne v rámci specifické etnické skupiny jako mezi různými etnickými skupinami.
Díváme-li se do budoucna, je důležité, aby se vzdělavatelé sester při plnění požadavku, aby vzdělávali sestry jako globální pracovní síly, zapojily do mezinárodních struktur. Je nutné důkladně vyhodnotit inovace v přípravě a realizaci studijních plánů a rovněž provést výzkum, který zajistí vědomostní základ (evidence base - bázi důkazů) pro vzdělávací praxi. INR představuje významný prostředek pro šíření těchto inovací. GERRISH, K: The globalization of the nursing workforce: implications for education. International Nursing Review, 51,2004, c. 2, strana 65 - 66.