„Myslím, že kampaň proti alkoholu byla přece jen chybná v tom, jakým způsobem se prováděla. Týká se to zavírání obchodů, zejména v Moskvě. Velkých front. Růstu výroby samohonek. Zmizení cukru z obchodů. Bylo třeba ne provádět kampaň, ale vést plánovaný dlouhodobý boj proti alkoholismu,“ zhodnotil Gorbačov svou nepodařenou prohibici.
Podle jeho slov přijetí příslušných opatření, která se v tehdejším ústředním výboru vládnoucí komunistické strany připravovala šest let, mělo za cíl snížit vysokou míru alkoholismu mezi občany Sovětského svazu.
„Víte, v letech, která předcházela zahájení této kampaně, se mezi lidmi skutečně nezřízeně pilo. Už (bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS Leonidu) Brežněvovi přicházely hořké dopisy: 'Všude kolem se pije, děti vůbec neznají své věčně opilé rodiče, kteří někde mizejí, a rodiče zapomínají na děti',“ připomněl Gorbačov.
„Otec takzvané perestrojky a glasnosti“ - tedy politiky změn, jež postupně vedly k rozpadu Sovětského svazu a k pádu komunistických režimů nejen v SSSR, ale i v dalších zemích východní a střední Evropy, včetně Československa - je nicméně přes nedostatky kampaně přesvědčen, že přinesla i něco pozitivního.
„Ano byly chyby - díry v rozpočtu, fronty. Byla tam ale i pozitivní věc - pokles úmrtnosti, začalo se rodit více dětí. Během protialkoholické kampaně zemřelo o 1,6 milionu lidí méně, než v předchozích letech. Výrazně se snížil počet nehod ve výrobě, na silnicích,“ řekl Gorbačov.
Kampaň se pak podle něj musela zastavit především kvůli rozpočtovým ztrátám a kvůli rostoucí nespokojenosti lidí.
„Vystřízlivění společnosti nelze dosáhnout naráz. Na to jsou potřeba léta. A bojovat je nutné bez přestávek, neustále. Myslím, že i nyní je třeba bojovat s alkoholismem. Pokud toho necháme, bude ještě hůř,“ varoval Gorbačov.