Podle pojišťoven v takovém případě hrozí zdravotnictví další finanční propad.
Ministryně Emmerová připravila úhradovou vyhlášku, podle níž by měly pojišťovny platit lékařům. Zvýšila přitom ceny, se kterými počítaly pojišťovny ve svých pojistných plánech
.
Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková to komentuje:
„Pokud vláda vyhlášku podpoří, zvýší se deficit VZP o 6 až 8 miliard.
V takové situaci se už v polovině roku platby zdravotnickým zařízením zpozdí o dva měsíce.“
Takové zpoždění ještě české zdravotnictví nezažilo a podle Musílkové ohrozí existenci soukromých ordinací, které nemusí mít dostatečnou finanční rezervu.
Ministryně Emmerová se chystá vyhlášku podepsat příští týden.
„Ještě budeme ladit některé technické parametry,“ vysvětluje šéf její kanceláře Václav Šebor.
Vláda o vyhlášce jednat nebude, má však na programu pojistné plány. „Měla by být konzistentní a odmítnout plány, které odporují vyhlášce,“ doporučuje spojenec Emmerové, prezident České lékařské komory David Rath.
Vláda pojišťovnám nevěří
Podle dostupných informací bude kabinet postupovat právě tímto způsobem.
Potvrzuje to ministr Sobotka, který dosud přehnané zdravotnické výdaje kritizoval: „Spolu s Ministerstvem zdravotnictví předkládáme vládě návrh, aby VZP zpřesnila své údaje,“ říká Sobotkův mluvčí Marek Zeman.
Vyhlášku podporuje i premiér Stanislav Gross.
Výpočty největší pojišťovny zatím ukazují, že vinou vyhlášky bude zadlužení ve zdravotnictví eskalovat.
V posledních třech letech rostly dluhy VZP o dvě a půl až tři miliardy ročně. Ke konci roku 2004 dosáhly osmi a půl miliardy.
Podle svého pojistného plánu by je VZP dokázala snížit na sedm miliard. Kdyby se měla řídit podle vyhlášky Emmerové, dosáhnou dluhy nejméně třinácti miliard.
Experti VZP vypočetli, že šest miliard navíc zaplatí ve čtyřech oborech.
Ministryně zvýšila výdaje na nemocnice, ambulantní specialisty (tedy ordinace chirurgů, internistů, očních lékařů apod.), léčebny dlouhodobě nemocných, nejvíce se ale zvyšují platby za běžné léky, když se uvolnila regulace pro ambulantní lékaře a úplně zrušila pro nemocnice.
S výpočty VZP souhlasí i ostatní zdravotní pojišťovny. Ředitel jejich sdružení Jaromír Gajdáček upozorňuje, že ani ostatní ústavy nemají rezervy, ze kterých by mohly výdaje podle vyhlášky financovat.
Pojišťovny se shodují, že opatření ministryně připomíná vyhlášku, kterou vydal ministr zdravotnictví ve vládě Miloše Zemana Bohumil Fišer. Právě jeho zásah v roce 2002 nastartoval dosud rostoucí zdravotnické dluhy.
Fakt, že ministryně Emmerová opakuje postup svého předchůdce Fišera, naopak chválí Česká lékařská komora. „Vyslovujeme ministryni poděkování,“ říká její prezident Rath.
Podle jeho názoru vyhláška k dalšímu zadlužení nepovede, naopak umožní systém stabilizovat. Jmenuje však pouze jediné opatření, které omezí dosavadní plýtvání.
Má jím být tříprocentní strop pro mimořádně drahé léky, které užívají velké nemocnice.
Spor o moc
Dva hlavní aktéři sporu, Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká lékařská komora, reprezentují dvě nejsilnější lobby v systému.
VZP kontroluje dvě třetiny vybraného zdravotního pojištění, ČLK je nejvlivnější z organizací lékařů.
Z pohledu lékařské komory je nutné omezit moc pojišťoven. Ministři zdravotnictví od ledna 2003 nevydali žádnou vyhlášku a tím dali pojišťovnám možnost, aby upravovaly smlouvy s jednotlivými nemocnicemi i lékaři.
„Samozřejmě některým dávají výhodnější smlouvy, a tím otevírají prostor ke korupci,“ říká Rath. Proto je správné, že vyhláška stanoví všem jasná pravidla.
Pojišťovny naopak upozorňují, že jejich moc není zdaleka tak významná. Musí vycházet z cenových předpisů, které stanovili minulí ministři a musí také dodržovat rámcové smlouvy se všemi lékaři, se kterými je na příkaz státu uzavřely před pěti lety.
Ani dosavadní praxe jim tak nedává možnost vypovědět smlouvy špatným lékařům a rušit zbytečné kapacity.
Vláda Stanislava Grosse opakuje postup Zemanova kabinetu, který nařídil pojišťovnám zvýšit úhrady před volbami.
Vyšší příjmy lékařů měly pomoci k volebnímu vítězství. Také dnešní ministři chtějí, aby lékaři brali víc.
Pokud ale vláda skutečně podpoří vyhlášku ministryně Emmerové, nepřímo tím odmítne vicepremiéra Martina Jahna, který doporučil zvětšit pravomoci pojišťoven i jejich odpovědnost za stav svého rozpočtu.
Kde se dá ihned ušetřit ve zdravotnictví
Ministerská vyhláška žádá zvýšit úhrady nemocnicím o tři procenta, podle pojišťoven stačí zvýšit o jedno procento.
Vyhláška doporučuje stanovit strop u drahých léčiv a materiálů, které dosud nemocnice účtovaly zvlášť. Výdaje za ně loni rostly o patnáct procent, nový strop by byl tříprocentní. Pojišťovny s opatřením souhlasí.
Vyhláška ruší nemocnicím pětiprocentní strop u běžných léčiv. Podle pojišťoven je třeba regulaci udržet.
Podle vyhlášky se zvyšují o tři procenta úhrady ambulantních specialistů. Ti, kteří dosud účtovali méně než celostátní průměr, mohou zvýšit, aby se vyrovnali ostatním.
Podle pojišťoven by se úhrady zvyšovat neměly. Zástupci VZP navíc upozorňují, že vyhláška zvyšuje specialistům limit na léky o patnáct procent.
Vyhláška zvyšuje o sedmnáct procent příjmy pro léčebny dlouhodobě nemocných. Důvodem má být fakt, že se těmto léčebnám úhrady nezvyšovaly od roku 1997.
Podle pojišťoven ale většina léčeben hospodaří v černých číslech, navíc polovina jejich pacientů čerpá péči ze sociálních důvodů.
Ministerští úředníci i pojišťovny se shodnou, že je možné ušetřit na laboratorních vyšetřeních. Výdaje na ně loni vyrostly o čtrnáct procent. Problém nelze řešit vyhláškou.
Bylo by nutné vydat nový seznam výkonů, který by vyšetřením v laboratořích snížil ohodnocení.
Zároveň je třeba stanovit strop - pojišťovny by nadále neměly automaticky platit všechna vyšetření, která si lékaři vyžádají.
Hospodářské noviny