Mýty se podle ní tradují od 60. let minulého století, kdy ženy začaly používat první pilulky.
Jedním z nejrozšířenějších mýtů podle Makalové je, že menstruaci má mít žena každý měsíc, aby se tělo „očistilo“. Z lékařského hlediska ale není každoměsíční krvácení nic přínosného, naopak pokud je menstruace vlivem hormonů slabší nebo žádná, nedochází ke zbytečným ztrátám železa, uvedla.
Další častý mýtus je, že když žena užívá nepřetržitě řadu let hormony, menstruace se po vysazení nevrátí do normálu, takže bude problém otěhotnět. „Po vysazení antikoncepce se v naprosté většině případů obnovuje přirozený cyklus do tří měsíců,“ ujistila lékařka.
Před občasným vysazováním pilulek varovala. Na úplném počátku užívání kombinovaných pilulek je jisté riziko trombózy, které časem významně klesá. „Jsou-li pilulky pravidelně vysazovány, riziko se opakovaně vrací vždy s novým začátkem užívání,“ vysvětlila odbornice.
Za omyl označila i to, že pro mladé ženy je jen pilulka, a tedy nitroděložní systémy pro ně nejsou. Pilulky je nutno brát zcela pravidelně, s vynecháním stoupá riziko otěhotnění. Působení pilulek může narušit průjem, zvracení, současné užívání antibiotik či léků na depresi.
Implantát nebo tělísko lékař zavede, žena pak může na řadu let zapomenout na pravidla užívání, a přece nevynechá jedinou dávku. Nitroděložní systémy může mít žena už od 18 let, mýtus je, že je může mít jen ta, která už rodila.
Další mýtus podle Makalové je spojený s kojením. Mnoho žen soudí, že když kojí, nemohou otěhotnět. Antikoncepce potlačí ovulaci, ale nelikviduje, otěhotnění tedy je možné. Kojící matky by jen neměly mít přípravky s estrogenem, protože ten by mohl ovlivnit tvorbu mléka, shrnula gynekoložka.