Současné nastavení poplatků, které zavedl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), však podle Haška není funkční.
„Ten systém bych zrušil a bavil bych se o tom, jestli třeba nezavést administrativní poplatek za recept, ale ne za položku na receptu, což je úplný nesmysl,“ uvedl Hašek.
Podle něj může mít své opodstatnění poplatek u první pomoci. „Tam poplatek prokázal určitý smysl. Ale bavme se o jeho výši a jestli některé sociální skupiny nemají být osvobozeny,“ podotkl. U pobytu v nemocnicích by prý byl ochoten přistoupit na příspěvek na stravování, tento poplatek by ale neměl být plošný. Platit by jej mohli například lidé výdělečně činní.
Už dříve Hašek napsal, že ČSSD je ochotna podpořit některá nepopulární, ale nutná opatření. „Musíme se zúčastnit a podle možností a programu podpořit vše, co se bude týkat reformy zdravotnictví,“ řekl v rozhovoru.
Dodal, že souhlasí s tezí, že v systému zdravotnictví je peněz dost, takže není nutné přilévat tam desítky miliard korun z rozpočtu, ale že v systému jsou „díry“. Na ty se zaměřil v pilotním projektu optimalizace akutní zdravotní péče v Jihomoravském kraji, na němž se minulý týden dohodl s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09).
Sociální demokracie však podle něj nechce zvyšovat spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. „Myslíme, že současná úroveň zhruba 15 až 16 procent je dostatečná, pokud se spojí se systémovými změnami. Nevím, jestli bude reálné ji snižovat, i když bychom si to přáli. Rozhodně ale odmítáme zvýšení spoluúčasti,“ řekl Hašek.
Zdravotnické poplatky zavedl bývalý ministr zdravotnictví Julínek (ODS) před třemi lety, aby zamezil údajnému nadužívání péče a připomněl lidem, že zdravotnická péče něco stojí. ČSSD poplatky kritizovala a z boje proti nim udělala hlavní téma před krajskými volbami v roce 2008. Volby vyhrála a v nemocnicích a lékárnách, které pod správu krajů patří, začala poplatky pacientům hradit. Kraje však svůj postoj postupně přehodnotily a od hrazení poplatků ustoupily.