Hazard ničí obec, její obyvatele i samotné hráče

4. 7. 2013 6:46
přidejte názor
Autor: Redakce
Debata o hazardu se v Česku do značné míry přesunula na lokální úroveň. Místní samosprávy by měly odpovědně zvažovat rozhodnutí v této oblasti. Mohou tak podstatným způsobem ovlivnit zdravotní stav obyvatel i tamní atmosféru.


Finanční stránka věci

Hazard a s ním často sousedící zastavárny mění charakter celých městských částí. Podstatně klesá faktická cena nemovitostí v těsném sousedství hazardu. Málokdo chce bydlet vedle hazardní provozovny, být rušen opilými a zoufalými hráči a ráno najít vykradené auto. Rizika hazardu pro obec jsou tedy enormní. Kromě kriminality (krádeže, zpronevěry, podvody, loupeže, vydírání) sem patří i bezdomovectví, další sociální problémy a horší kvalita života obyvatel.

Kriminalita související s hazardem negativně působí na cestovní ruch a obchod. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s tamní kriminalitou (Wheeler et al., 2008). Navíc klesá kupní síla obyvatelstva, čímž trpí podnikatelé a obchodníci.

Skryté škody

• Jsou zde velká rizika pro děti a dospívající. Ti, jak známo, často hrají hazardně v rozporu se zákonem. O tom svědčí např. údaje ze studie ESAPAD (viz tabulka). Mezi roky 2007 a 2011 v této oblasti nedošlo k signifikantnímu zlepšení. Existuje jasná souvislost mezi hazardem a zneužíváním alkoholu a drog (Potenza et al., 2011). Učeň nebo student kvůli hazardu předčasně opustí školu a začne si prostředky na hazard opatřovat ilegálně. Z člověka, který mohl celý život odvádět státu daně, se stal někdo, kdo prostředky odčerpává v důsledku kriminality a vyšší potřeby zdravotní péče.

• Policista, který hazardně hraje, je úplatnější, manažer, který hazardně hraje, se spíše dopustí zpronevěry, hazardní hra u podnikatele často vede ke krachu firmy a zániku pracovních míst.

• O negativním vlivu hazardu na duševní zdraví existuje řada dokladů. Například obyvatelé Las Vegas i návštěvníci tohoto města měli v porovnání s běžnou populací dvojnásobnou sebevražednost. U těch, kdo se z Las Vegas odstěhovali, se riziko sebevraždy snížilo (Wray et al., 2008).

• Park et al. (2010) v rozsáhlé studii zjistili, že patologické hráčství je spojeno se signifikantně vyšším rizikem zneužíváním psychoaktivních látek, depresí, úzkostných stavů a sebevražd. Romer Thomsen et al. (2009) konstatují, že intenzita, s jakou se zkoumané osoby věnovaly hazardním automatům, korelovala s mírou depresivní symptomatologie. Další informace týkající se rizik hazardu viz Nešpor a kol. (2011).

• Vzhledem k chronickému stresu se obvykle zhoršuje i zdravotní stav nejbližších příbuzných. To je také velmi drahá záležitost.

Legální hazard zvyšuje riziko hazardu ilegálního

Existují tvrdá data o tom, že osoby mladší 18 let provozují nelegální hazard na automatech v legálních hernách. Zákaz hazardu nezvýší majetkovou kriminalitu v určité oblasti, ale sníží. O tom ostatně svědčí zkušenosti z Norska, kde po plošném zákazu herních automatů nedošlo k nárůstu ilegálního hazardu, ale míra problémů působených hazardem se naopak snížila (Lund, 2009).

Hazard a sport

Neprokázalo se, že by sport u dospívajících snižoval riziko zneužívání alkoholu a drog. Některé sportovní disciplíny, jako je fotbal, toto riziko naopak zvyšují. To souvisí s provázaností fotbalu s alkoholem a hazardem a jeho sociálním kontextem. Tento kontext převažuje nad pozitivním efektem fyzické aktivity (Nešpor a Csémy, 2013).

Hazard je spojen s vyšším rizikem zneužívání drog i alkoholu. Často zmiňované peníze z hazardu pro sport jsou z hlediska prevence škod působených návykovými riziky používány bezúčelně nebo kontraproduktivně.

Poznámka k rozšířenosti patologického hráčství

Usuzovat na počet patologických hráčů podle počtu léčených je absurdní. Většina patologických hráčů z různých důvodů odbornou pomoc nevyhledá. K těmto důvodům patří stud, neinformovanost, finanční překážky nebo rezignace.

Navíc je třeba vzít v potaz, že vážné komplikace v životě jedince i jeho okolí vyvolává nejen patologické, ale i problémové hazardní hráčství. Z těchto důvodů nabízíme na www.drnespor.eu volně ke stažení příručku „Už jsem prohrál dost“ (Nešpor, 2006) i další svépomocné materiály.

prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?