Ministři novinářům řekli, že chystané změny mají zefektivnit péči o pacienty a potřebné a zlepšit její financování.
Zdravotní péče spadá pod ministerstvo zdravotnictví a hradí se ze zdravotního pojištění. Sociální služby má na starosti ministerstvo práce a platí se z dotací státu, krajů a obcí a z příspěvků na péči, které od státu dostávají na opatrování postižení a senioři.
Podle Drábka dnes zhruba 30 procent pacientů zůstává ve zdravotnických zařízeních, protože pro ně není vhodná sociální péče. V domovech a ústavech je pak čtvrtina lidí, kteří by potřebovali péči zdravotnickou.
„Nepropojení zdravotní a sociální péče je řadu let celkem oprávněně kritizováno. My jsme po několika měsících došli ke způsobu, jak společnými silami vyřešit tu stávající situaci,“ uvedl Drábek.
Podle Hegera chtějí oba resorty přesně určit, kde je hranice mezi zdravotní a sociální službou a z jakého systému se má vlastně platit. „Buďto musíme říct, že se peníze nějak smíchají, nebo se řekne, že budeme ze zdravotnictví financovat například práci sester a podávání léků a ze sociálního systému pobyt,“ uvedl Heger. Dodal, že se nedá předpokládat, že by zdravotní i sociální péči mělo na starost jedno ministerstvo. Drábek zdůraznil, že cílem není šetření, ale lepší využití peněz a zefektivnění služeb.
Ministr zdravotnictví počítá třeba s rušením akutních nemocničních lůžek. V příštích třech letech by jich mělo ubýt asi o 6200. Zhruba polovina z nich by se měla přeměnit na lůžka sociální. Ve zdravotnictví by pak byly tři druhy lůžek - nemocniční, doléčovací a dlouhodobá. Na doléčovacím lůžku by pacient mohl při rehabilitaci strávit tři měsíce až rok, nebo by počkal, až se najde místo v příslušném domově či ústavu.
Hledání modelu optimální zdravotní a sociální péče má podle plánů začít v červenci. Trvat by mělo do konce roku 2013. Síť služeb by se měla nejdřív změnit v Jihomoravském kraji.