„Někteří lidé kvůli tomu léčbu mohou vzdát, protože nebudou moci dojíždět,“ varuje primářka chomutovské onkologie Martina Chodacká. Podle ní jde o vyslovenou diskriminaci pacientů ze severních Čech.
Rozhodnutí se týká pacientů, kteří mají takzvanou biologickou léčbu rakoviny, kterou rozhodnutím ministerstva nemůže Krajská zdravotní v Ústí a Chomutově od dubna podávat. Nyní jich je kolem 150. Lékaři upozorňují, že je pro ně velmi důležitá, protože významně prodlužuje délku života lidí s rakovinou. Bez ní mohou během několika měsíců zemřít.
„Třeba u rakoviny tlustého střeva s výskytem metastáz je průměrná délka přežití při léčbě chemoterapií pět měsíců. Při biologické léčbě se významně prodlužuje na průměrných 25 až 30 měsíců,“ vysvětlil primář ústecké onkologie Milan Lysý.
Podle lékařů pacienti většinou podstupují léčbu v kombinaci s chemoterapií. Léčba je ambulantní, preparát formou převážně infuze jim lékaři aplikují během několika hodin v nemocnici a lidé pak jdou domů. Po infuzích jim může být ale velmi špatně.
„Navíc jsou utlumení, protože dostávají i léky na potlačení alergických příznaků,“ dodává Chodacká. Podle Lysého to znamená, že by je někdo měl odvézt vozem. Léčba totiž snižuje jejich imunitu a nedoporučuje se, aby cestovali veřejnou dopravou.
Předseda představenstva Krajské zdravotní Radek Scherfer řekl, že dnes pacienti z regionu dojíždějí maximálně 50 kilometrů, většinou do Ústí nebo do Chomutova.
„Nedovedu si představit, že od dubna bude někdo v takovém stavu dojíždět z Vejprt až do Prahy. Rozhodnutí ministerstva jednoznačně poškozuje pacienty,“ prohlásil.
Ministerstvo své rozhodnutí brání. „Síť onkologické péče je v ČR dostatečná a výpadek jednoho centra neohrozí péči o onkologické pacienty. Ve světě je běžné, že průměrný počet obyvatel na jedno superspecializované onkologické centrum je asi milion osob. V ČR máme těchto center 14. Ministerstvo zdravotnictví musí pro pacienty zajistit udržení kvality této péče na nejvyšší možné úrovni a nemůže dopustit, aby o onkologické pacienty nebylo dostatečně a kvalitně pečováno,“ prohlásil mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Na otázku, zda si ministerstvo uvědomuje nutnost dlouhého a častého dojíždění na smrt nemocných pacientů, neodpověděl…
Ministerstvo nemocnici vyčítá hlavně to, že nemá postavený nový onkologický pavilon a nemá druhý lineární urychlovač. Krajská zdravotní tvrdí, že výstavbu nové onkologie připravuje přes dva roky. Nyní prý má projekt, pavilon má stát kolem miliardy korun.
„Nejde o výstavbu rodinného domu, aby ho šlo postavit tak rychle,“ tvrdí Scherfer. Kdy ale Krajská zdravotní výstavbu alespoň plánuje zahájit, včera nebyl schopen říci. Současná onkologie je zastaralá a pacientům nevyhovuje.
Jeho předchůdce Petr Benda včera řekl, že už za jeho působení byla zadána územní příprava a jednalo se o financování výstavby formou PPP projektu, tedy za použití soukromých peněz.„To,že se todo konce roku 2011 nedotáhlo, je chyba současného vedení KZ,“ uvedl Benda.
O problému má dnes v Praze s ministrem Leošem Hegerem jednat vedení Krajské zdravotní a hejtmanka Jana Vaňhová. Podle ředitele KZ Eduarda Reichelta doufají, že zpět pojedou s příslibem, že léčba bude pokračovat.
Podle údajů Českého statistického úřadu v Ústeckém kraji na nějaký zhoubný novotvar v roce 2010 zemřelo 2403 lidí, což bylo téměř 27 procent ze všech zesnulých.
Lysý řekl, že ročně diagnostikují 5500 až 6 tisíc nových případů rakoviny. Léčbu v onkologickém centru Krajské zdravotní podstoupí za rok přes 3 tisíce pacientů.