Nabídka uvedeného zvýšení platů, jak už Heger několikrát zopakoval, je konečná. Lékaři by vyšší plat měli mít od březnové výplaty. Přidání mají dostat formou vyššího osobního ohodnocení. A v tom je největší problém.
Minulý týden právě na výši přidání a zárukách, že se peníze dostanou ke každému lékaři ve formě zvýšených tarifů, zkrachovala jednání mezi lékaři a ministerstvem. V neděli pak ministr připustil, že je možné dále jednat, ale jen v případě, že lékařské odbory vyzvou ty lékaře, kteří dali výpověď, aby ji stáhli.
„Lékaři požadují minimální přidání 8 až 12 000 korun měsíčně v závislosti na délce praxe. Navýšení, které ministr učinil, tomu neodpovídá a navíc je bez záruk. V odměnách je lékař dostat může a nemusí. To je pro nás nepřijatelné,“ řekl Právu prezident lékařské komory Milan Kubek.
Podle člena předsednictva Lékařského odborového klubu Miloše Volemana odbory, pokud by se měly vrátit k jednacímu stolu s ministrem, musely by znovu požádat členskou základnu, aby jim k tomu dala mandát pro další vyjednávání.
„Nebo respektive, aby nám nastavila znovu mantinely, ve kterých se bude vyjednávat,“ prohlásil Voleman.
Navýšením platů chce Heger odvrátit odchod zhruba 3800 nemocničních lékařů, kteří podali výpověď a měli by fyzicky z nemocnic odejít 1. března. Slíbil, že v příštím roce průměrný plat lékaře stoupne ze současných 48 000 na 60 000 korun a současně klesnou neúměrné přesčasy na běžnou normu. Ze zákona je to 150 hodin ročně, nyní mají lékaři i 800 hodin přesčasů.
Dnes bezpečnostní rada státu
Dnes se sejde porada členů bezpečnostní rady státu s hejtmany, která se bude zabývat krizovou situací ve zdravotnictví. Pozván je i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Podporuje ho prezident Václav Klaus, který se ale jednání nezúčastní. Má jiný program, včetně přijetí zahraničních návštěv.
Vláda řeší problém ohrožení zdravotní péče poprvé. Krizové plány má pro případ povodní, ne pro hromadný odchod lékařů. Plán by mohl zahrnout zajištění akutní péče, výpomoc fakultních nemocnic v krajích, kde budou rozsáhlejší výpadky. Možné je slučování oddělení i celých nemocnic a převoz pacientů do regionů se zajištěnou péčí.
„Nepůjde o řádné jednání rady, je to setkání s hejtmany, kde ministerstvo vnitra bude dávat informace o systému vyhlášení krizového stavu a o tom, jak by se řešila krizová situace,“ řekl minulý týden Právu ministr vnitra Radek John (VV).
Jak jsme již dříve uvedli, podle Johna není možné použít vyhlášení krizového stavu, o kterém se v poslední době mluví. „Je třeba rozlišovat, jestli jde o tzv. stav nebezpečí, nebo tzv. nouzový stav,“ sdělil John.
„Pro stav nebezpečí by musely být ohroženy životy, zdraví a majetek, pokud není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů atd. Ministerstvo vnitra je toho názoru, že splnění této podmínky je velmi diskutabilní. Další variantou je nouzový stav. Ten je možné vyhlásit na maximální dobu 30 dnů, případně se dá prodloužit jen po předchozím souhlasu sněmovny. Žádný z těchto typů krizového stavu podle mého názoru zatím není,“ prohlásil John.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger, který minulý týden dal lékařům veřejný příslib na zvýšení platů, stále věří, že jeho kroky jsou natolik vstřícné, že lékaři výpovědi stáhnou. Jak prohlásil v neděli v televizi, ze 36 000 lékařů jsou neústupná jen dvě až tři procenta lékařů. Podle něj to ale neznamená, že toto „tvrdé jádro“ zničí celé zdravotnictví.