„Nemůžete do zákona napsat popis všech možných situací, které mohou nastat, udělat pro lékaře nějaké dvacatero. V kultivovaných zemích to funguje tak, že zákony jsou obecné a rozpory řeší soud,“ řekl ČTK Heger.
Zdůraznil, že souhlas obou rodičů je požadován jen pro plánované zákroky a z nich jen pro ty, které by mohly vážně poznamenat další život dítěte, jako jsou chemoterapie nebo amputace končetiny, nikoli běžné očkování. Pokud je druhý rodič nedosažitelný, nebo vůbec není, má podle zákona rozhodnout opatrovnický soud. Heger věří, že k jeho výkladu by se přiklonil i soud.
„Velmi mě mrzí, že někteří lékaři, kterým vadí, že se věci mění, chtějí malovat čerta na zeď. Chápu, když to dělají odboráři a lidé, kteří k nim mají blízko, ale výklady kritiků jsou účelové a přesouvají nás do Orientu, kde o všem rozhoduje seznam opatření typu dvacatera,“ řekl ministr.
Připomněl, že ve slušné zemi o sporných věcech rozhoduje soud. „Co je velmi vážný, život a zdraví ohrožující zákrok, by si normálně rozumně uvažující lékař měl interpretovat podle zdravého rozumu,“ dodal.
Problémy ve výkladu souvisejí podle ministra s tím, že zákon o službách je složitý a musí se „zažít“. „Dohodli jsme se, že nebudeme panikařit a vyrábět upřesňující novely, ale žádáme veřejnost, aby vzala do hrsti zdravý rozum, zákon aplikovala, půl roku s ním žila a většina věcí se usadí,“ řekl ministr. Co bude potřeba, poté upraví. Revize zákonů po pár měsících, kdy je o nich zpětná vazba, je podle Hegera v civilizovaných zemích běžná a je připraven k ní v případě potřeby přistoupit.