„Místo slibu ministra by mohlo být usnesení vlády. Budu o tom mluvit s premiérem, co lze udělat,“ slíbil Heger.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyzval ministerstvo zdravotnictví a zástupce nemocničních lékařů, aby nejpozději do konce února nalezli kompromisní řešení, jak nezhoršit poskytování zdravotní péče. Všichni aktéři sporu, Lékařská komora, Lékařský odborový klub i ministerstvo, si pak vzájemně dávali nabídky k jednání. Jednat se bude zřejmě již tento čtvrtek odpoledne.
Engel: přestaňte z nás dělat strašáky
„Vyzývám odpovědné úředníky, aby přestali vymýšlet krizové scénáře, aby z nás přestali dělat strašáky a pokusili se nás pochopit, ale i nám pomoci. My na oplátku nabízíme vstřícnost při formulování a prosazování reformních kroků, které se v budoucnu stanou,“ řekl na konferenci Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu.
Prezident Lékařské komory Milan Kubek zopakoval, že na zvýšení platů lékařů na požadovaný trojnásobek průměrného příjmu v zemi, tedy asi 72 tisíc korun za základní pracovní dobu (dnes v průměru berou 45 až 50 tisíc měsíčně hrubého, ale se všemi službami a odměnami), jsou zapotřebí tři miliardy korun, a ty leží na účtech zdravotních pojišťoven.
Podle něj peníze ze zdravotnictví mizí ve zbytečně vysokých nákladech na předražené léky, v předražených nákupech zdravotního materiálu, zboží a služeb nemocnicemi a v chaotické investiční politice. To prý chtějí lékaři, aby se odstranilo. Kubek proto nazval akci Děkujeme, odcházíme, v níž už podalo 3800 z 16 tisíc nemocničních lékařů výpověď, za „největší proreformní hnutí za posledních 20 let“.
Stejně jako Engel i Kubek vyzval Hegera, aby se spíš jednalo, jak předejít hromadnému odchodu lékařů, než vymýšlet krizové scénáře.
Ministr řekl, že klidně odstoupí
Ministr zdravotnictví Heger uvedl, že klidně odstoupí, pokud si lékařské odbory myslí, že personální změnou se situace vyřeší. „Dělat ministra odcházejícím lékařům není slast,“ řekl Heger. Zároveň varoval, že akce odborů může skončit nejen pádem ministra, ale i celé vlády.
Když lékaři po 1. březnu, kdy jim vyprší dvouměsíční výpovědní lhůty, nepřijdou do práce, má Heger připravené krizové scénáře, aby akutní péče o pacienty byla vždy zajištěna. Pacienti by byli přesouváni za péčí tam, kde to volné nemocniční kapacity umožní. Nevyloučil ani pomoc armády či vyhlášení krizového stavu.
Ministr zopakoval, že jeho reforma zdravotnictví by měla přinést úspory, a stejně jako premiér Nečas si myslí, že přednostně by uspořené peníze měly jít na vyšší platy lékařů. Teď hned to ale podle něj nejde.
Šťastný lékaře naštval
Rozruch v sále vzbudil Boris Šťastný (ODS), předseda sněmovního zdravotního výboru. Po slovech, že vedení komory dostalo stavovskou komoru na scestí a přeměnilo ji v nátlakovou organizaci opozice, se nejméně polovina účastníků konference - lékaři - zvedla a na protest opustila jednací sál. Podle Šťastného cesta k vyšším platům vede přes reformu zdravotnictví a ne přes nátlakové akce typu Děkujeme, odcházíme, kterým žádná vláda nemůže ustoupit.
Hejtman Vysočiny, kde je situace s odchodem lékařů nejvážnější, Jiří Běhounek, vyzval vládu a lékaře, aby se sešli co nejdříve, nejraději do konce ledna. Pak už budou muset kraje začít řešit výpovědi lékařů. „Pravda je možná na obou stranách, ale ono to je, jako když mluví hluchý s němým,“ uvedl Běhounek k současnému stavu vyjednávání, který je na bodu mrazu.
Vůle ale po takovémto jednání už všestranně je a ve zbývajícím čase do 1. března by se tak dal ještě zvrátit masový odchod lékařů z nemocnic. Jednání se uskuteční pravděpodobně ve čtvrtek odpoledne.