Graduje spor o vyřazení dvou center Pardubické krajské nemocnice ze sítě specializovaných pracovišť
Hned ze sedmi lží nařklo ministerstvo zdravotnictví hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka (ČSSD).
Ministerstvo se tímto způsobem rázně ohradilo proti kritice kraje, který měl výhrady k vyřazení traumatologického a onkologického centra Pardubické krajské nemocnice ze sítě specializovaných pracovišť.
„Audity, které o vyřazení rozhodly, jsou zcela korektní a Pardubický kraj byl o zjištěných nedostatcích v lednu dostatečně vyrozuměn,“ uvedla včera v Pardubicích náměstkyně pro zdravotní péči Markéta Hellerová s tím, že za reakcí kraje vidí politické pozadí.
„Slova pana hejtmana o tom, že koncentrace nákladné péče je v Evropě nestandardní proces, že neproběhly audity v traumacentrech a onkocentrech, že ministerstvo nekomunikovalo s krajem a nemocnicí a že odebráním statusu traumacentrům je přetížena záchranná služba, protože vozí pacienty mimo kraj, lze označit za šíření poplašné zprávy,“ řekl v Praze Právu Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví.
„Vyzývám pana hejtmana, protože jde o prokazatelné jeho lži, které jsme schopni na faktech, číslech, dopisech a dokumentech vyvrátit, aby se ministerstvu omluvil. Je to rozhodně cennější než právní kličky a harašení zbraněmi, tak ať se omluví,“ řekl Šnajdr.
Pardubický kraj si však stojí za svým, že do dnešního dne žádný podrobný rozbor ministerského auditu neobdržel.
Na stanovisko Pardubického kraje, že odejmutí statusu je totéž co zrušení příslušného oddělení, reaguje ministerstvo otázkou, zda nesplňuje toto tvrzení svou podstatou trestný čin šíření poplašné zprávy.
„Nevím, jaký podíl na této komedii má náměstkyně Hellerová či sama ministryně zdravotnictví Filipiová,“ řekl Právu Martínek. „Považuji to za zbabělost ze strany ministerstva a prosté selhání ve veřejných funkcích,“ zdůraznil Martínek.
Ministerstvo zdravotnictví však považuje svá rozhodnutí za nutná a správná. Požadavky na koncentraci specializované péče jsou podle něj celosvětovým trendem a výtky auditu na specializované pracoviště v Pardubické nemocnici jsou odůvodněné. „V Pardubicích chyběl například intervenční radiolog, kardiolog, cévní chirurg a neurochirurg,“ zdůvodňuje výsledky auditu Hellerová.
Audit traumacentru pardubické nemocnice vytkl například také stísněné podmínky na příjmu raněných, chybějící urgentní operační sál, nemožnost zajistit specialisty čtyřiadvacet hodin denně a vzdálený heliport.
Navíc podle Hellerové nedostatky v Pardubicích stále přetrvávají. Ministerstvo však nevylučuje možnost, že pokud by v budoucnu Pardubická krajská nemocnice splnila požadavky ministerstva, specializovaná pracoviště by po reauditu opět mohla získat nejvyšší status.
K údajným nedostatkům má však výhrady sám přednosta chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Karel Havlíček.
„Česká společnost pro úrazovou chirurgii nedávno potvrdila, že pardubické traumacentrum splňuje všechny požadavky na něj kladené. Obdobné bylo vyjádření odborné onkologické společnosti,“ připomněl Havlíček.
Pardubický kraj podal nedávno na postup ministerstva zdravotnictví stížnost na ministerstvo pro místní rozvoj. Stížnost navazuje na správní žalobu proti ministerstvu zdravotnictví z počátku dubna.
René Chvalina, Václav Pergl, Právo