OTÁZKA: * Vedla vaše cesta ke kožnímu lékařství přímo, či oklikou?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
V roce 1996 jsem ukončila studium na 1. lékařské fakultě UK. Tehdy byla dermatologie velmi oblíbeným oborem a bylo poměrně těžké získat místo na kožní klinice. Hodně lékařů na klinikách zůstávalo, privátní ordinace ještě nebyly rozšířeny tak, jako je tomu v současnosti. V dnešním Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK mě zaujalo vypsané místo na výzkum regulace buněčného cyklu u melanomu, takže jsem nastoupila na postgraduální studium tam. Doma máme k vědě docela blízko – táta se coby jaderný chemik působící částečně v Japonsku zabývá radioaktivním odpadem a jeho zpracováním. Před pár lety obdržel za získávání izotopů z jaderného odpadu ocenění Nejlepší projekt Grantové agentury ČR. S chutí jsem se tedy začala věnovat laboratorní činnosti a v rámci tohoto studia získala stipendium v Ústavu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně...
30.9.2010 12:45:52
OTÁZKA: * Byla to velká změna budovat si profesní kariéru v jiném státě?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Ani jsem si neuvědomovala, do čeho jdu. Pracovat v Ústavu Maxe Plancka znamená v Německu velmi prestižní záležitost, jedná se opravdu o creme de la creme německé vědy. Netušila jsem, jaká je to pocta. Jakmile jsem se po šestiměsíčním stipendiu s výborným doporučením rozhodla v Německu zůstat a informovala se o možnostech zaměstnání, v celé šíři jsem to pochopila. Měla jsem otevřené dveře nejenom kdekoli v Berlíně, ale dostala jsem nabídku i z Mnichova a z Düsseldorfu. Nakonec jsem se rozhodla zůstat v Berlíně, protože se mi prostě líbil. Nastoupila jsem jako odborná asistentka na Kožní kliniku a polikliniku pro dermatologii při Svobodné univerzitě Berlín. Můj známý, profesor Ruzicka, šéf kožní kliniky v Düsseldorfu, se ale divil, proč jdu tam, odkud všichni utíkají. Nový nadřízený profesor Orfanos mě už při pohovoru upozornil: „Máte dva největší handicapy, jaké pro mě můžete mít. Jste žena a jste z Východu.“ Dnes už by si to možná nedovolil, ale tenkrát mi sdělil natvrdo, co si myslí. A byl to opravdu přísný učitel. Kromě odborných věcí při vizitě opravoval i moji německou gramatiku. Bylo to poměrně neomalené, na druhou stranu i motivující.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Člověk se asi rychle hodně naučil...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
A nejenom to. První předpoklad práce na klinice byl, že získám německý doktorát. Němci po státnicích nedostávají automaticky titul Dr. med. Pokud jako lékaři titul odpovídající českému MUDr. chtějí, musí obhájit vědeckou práci, na níž v laboratoři pracují půl roku až rok. Kromě této klinické práce po mně profesor Orfanos vyžadoval také impaktované publikace. Dva dny před obhajobou mě upozornil, že počítá s obhajobou s vyznamenáním. Jako perfekcionista měl neuvěřitelné nároky, jež se mi ale dařilo plnit. A nakonec jsem byla velmi ráda, že jsem všechno tohle prožila, protože z německého know-how žiji dodnes. To, co jsem se tam naučila, se snažím přenést na současné pracoviště, do ambulance, do zdejší dermatologie a myslím si, že ku prospěchu věci. Což už ostatně posoudí spíše pacienti či kolegové.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Proč jste z oblíbeného Berlína odešla?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Na jednom kongresu jsem se seznámila s profesorem Arenbergerem... měl tam přednášku a já také. Položil mi nějakou otázku, na kterou jsem neznala odpověď, takže jsem vnitřně zuřila, ale ukázalo se, že za tím nebyla záludnost, spíše naopak. Začali jsme vést neudržitelný vztah na dálku. Dojíždění bylo náročné. I když cesta autem nebo vlakem trvá jen 5 hodin, musela se situace nějak vyřešit. A jelikož on už byl přednostou dermatovenerologické kliniky ve Vinohradské nemocnici, bylo logičtější, že se vrátím zpět do Prahy. Z Berlína se mi odcházelo moc špatně. Ani ne tak kvůli práci, ale kvůli přátelům a životu, na jaký jsem tam byla zvyklá.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Jaký ten život byl?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Berlín je pro mladého člověka velkoměsto, jak se patří. Je neuvěřitelně vitální, temperamentní, žije 24 hodin denně. Je ohromně kulturní. Všechny německé premiéry muzikálů a oper se odehrávají tam. Němci jsou také náruživí plavci, což je přímo jejich tradice, takže se v Berlíně nachází spousta plaveckých stadionů a bazénů a v okolí i nádherná jezera. Od května do října jsem mohla plavat v přírodě. A jde o kosmopolitní město. Akceptace cizinců je například ve srovnání s konzervativním Bavorskem mnohem větší. Vždyť je tam třeba i největší turecká menšina na světě.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Jak dlouho jste v Berlíně žila?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Včetně stipendia pět let. I proto se mi Berlín těžko opouštěl. Vracela jsem se asi na osmkrát. Hrozné, co? Jsem velmi konzervativní, i když na to nevypadám a někdy se za to i stydím. Trpěla jsem těžkým splínem, dlouhou dobu jsem se nedívala na německou televizi, nečetla německé časopisy a i mluvit o Berlíně u nás bylo tabu. Ale pak jsem si zvykla, protože Praha je Praha... a navázala jsem zpět kontakty, které jsem tady dříve měla.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Lze srovnat možnosti pro mladého lékaře tady a tam?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Mladí lékaři, kteří odcházejí do Německa, jsou hodně kritizováni. Myslím si však, že u nás nejsou po ukončení školy důstojně finančně ohodnoceni. Na jejich odchodu nevidím nic špatného, protože neexistuje spolehlivá statistika, kolik z nich se vrátí. Jsem přesvědčena, že většina přijde dříve nebo později zpět a ze získaných zkušeností nebudou profitovat pouze oni sami, ale poroste i kvalita českého zdravotnictví. Domnívám se, že se koloběh různých profesí, nejen lékařů, nedá zastavit. Vždyť i z Německa v době, kdy jsem tam žila, odcházeli Němci do Skandinávie, do Velké Británie, do Švýcarska, prostě tam, kde byli lépe ohodnoceni. Lidé vždycky půjdou za lepšími podmínkami. Ovšem pojem „lepší podmínky“ neznamená pouze finanční ohodnocení. Můj plat byl sice slušný natolik, že jsem si mohla v Berlíně zaplatit byt, ale když si přičtete kromě nájmu další náklady na živobytí, zdravotní pojištění, pojištění auta, kulturu, sport a tak dále, zase jsem si příliš nepřilepšila. Ovšem získala jsem neocenitelnou praxi.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Čemu se nyní na klinice nejvíce věnujete?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Hlavně dermatoonkologii a dermatochirurgii a v rámci velkého spektra dermatologie jsem také zabrousila do estetické dermatologie. Ta dnes nemine prakticky žádného dermatologa, protože zažívá obrovský boom. Kůže je orgán, který nás reprezentuje a rozhoduje nejen o našem společenském, ale i profesním úspěchu... Za patnáct let, co se věnuji dermatologii, se náš obor posunul úplně jinam. V době, kdy jsem začínala, byl konzervativním oborem, který se věnoval klasickým dermatózám, jako je lupénka, atopický ekzém, akné a podobně. Nyní přibývá, řečeno s nadsázkou, „zdravých pacientů“, kteří chtějí vylepšit svůj vzhled. A to není vůbec špatně, protože estetická dermatologie na rozdíl od plastické chirurgie není tak invazivní a nabízí kompromisní metody. Samozřejmě po nich neomládnete o 10 let jako po faceliftu, ale také nehrozí, že se změní vaše fyziognomie.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Co se používá nejčastěji?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Estetická dermatologie dělá zásahy v podobě chemických peelingů, injekčních výplní, laserových zákroků, ale i aplikace botulotoxinu A. Omlazuje nebo zpomaluje stárnutí jenom po malých krůčcích. A ženy dnes akceptují mnohem více tyto šetrné metody. Navíc se o svůj vzhled starají průběžně a nepřicházejí až s hlubokými vráskami. Víc a včas o sebe pečují, chrání se proti slunci, což vede k tomu, že na facelift sice možná také dojde, ale až o dekádu později.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Nemá botulotoxin nežádoucí vedlejší účinky?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Osobně považuji botulotoxin za revoluční přípravek v estetické dermatologii. Mně se na něm líbí, že působí preventivně. Je totiž lepší předcházet vzniku mimických vrásek než opravovat stav, jenž se dá změnit obtížněji. Není ale všemocný. Můžeme jej optimálně aplikovat jen v horní partii obličeje – na čelo, na kořen nosu, kolem očí... Pokud se z médií dozvíte, že se po něm nemůžete ani usmát, většinou se k vám již nedostane informace, že důvodem jsou i jiné zásahy v obličejových partiích. Po vyhlazení čela přece zcela neztratíte mimiku. Některé ženy, a to se netýká jen botoxu, ale i jiných výplní, se snaží zkracovat doporučené intervaly aplikací, aby měly stále dokonalý obličej. Někdy pak ovšem dopadnou tak, že by jim mohl závidět i ten nejlepší hráč pokeru.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Velký důraz na vzhled a krásu těla ve společnosti možná překročil rozumnou hranici. Stále více dívek trpí bulimií a anorexií...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Doba je prostě taková. Trend udávají lifestylové časopisy a mnozí podřídí svoje priority něčemu, co by v podstatě přirozeně ani nechtěli. Pokud má někdo na změně vzhledu velký zájem, snažím se mu vyhovět. Jestliže požadovaný zásah není rozumný, zkouším mu vysvětlit svůj záporný postoj, ale svoji představu mu nevnucuji. Jedná se o naprosto individuální vnímání sama sebe nebo individuální vnímání krásy, což bývá nevyzpytatelné. Někdo má hluboké vrásky, které mu nevadí, ale ruší ho nedostatek vlasů. Jiného znepokojuje jedno konkrétní znaménko, ale že má kousek vedle něj mnohem větší, tím se netrápí. Má ho tam prý od narození a ani ho nevnímá... Nemíním tedy estetickou dermatologii nikomu vnucovat, ale pro veřejně činné lidi, ať už se jedná o představitele kultury, médií nebo pedagogy, plní svůj účel.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * I vy jste měla nakročeno živit se svým vzhledem. Narážím na vaši účast v první Miss Československo ještě před revolucí.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
S tím se nijak nechlubím, i můj manžel se to o mně dozvěděl až po svatbě, a to dokonce ani ne ode mne. Bylo mi tehdy 18 let a vnímala jsem to jako sondu do této branže. Už tehdy byl impulsem můj zájem o vzhled a estetiku, ale téma vizážisté, image a modelky bylo tabu. Toužila jsem si pootevřít dveře do tohoto světa a sonda to byla velmi zajímavá. Ovšem nejsem ten typ, abych splňovala, co se od miss očekává. Chodit doživotně (prakticky i do postele) nalíčená, krásně upravená a stále reprezentovat svůj titul. Na to ani nemám čas. S dětmi vyběhnu v teplákách, pohybuji se naprosto přirozeně...
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Jaké bylo vaše umístění?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Byla jsem vicemiss Prahy, ale ve finále v Ostravě jsem se mezi první tři nedostala. Soutěž byla příjemná i tím, že v porotě seděli rozumní lidé, kteří na ženskou krásu pohlíželi velice sympaticky. Nešlo jim o to, jestli má některá z nás tenčí nebo tlustší nohy, ale hodně se soustředili na osobnost jako takovou. Měla jsem z toho velmi dobrý pocit, vůbec jsem se tam necítila špatně, přestože jsem neměla žádné zkušenosti s focením a modelingem. Mezi porotci byly takové osobnosti jako Miloš Kopecký a Rudolf Křesťan, který mi řekl: „Zůstaň hezky u svých původních úmyslů a jdi na medicínu. Hezká doktorka je vždycky větší terno než chytrá modelka.“
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Takže jste poté už neváhala mezi modelingem a medicínou?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Rozhodnutí za mě udělala medicína. Nastoupila jsem do prvního ročníku a zjistila, že se modeling nedá stíhat ani jako brigáda.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Kůže mi připadá jako filmové plátno těla. Opravdu se na ni promítnou všechny negativní změny v organismu?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Říká se, že kůže tvoří zrcadlo našeho života. Změna životosprávy a životního stylu ovlivňuje i průběh onemocnění například u atopického ekzému nebo lupénky. Pacientům doporučujeme, aby se vyvarovali stresu, dostatečně spali, kvalitně se stravovali, nepili alkohol, nekouřili...
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Mohou všechny vyjmenované okolnosti vyvolat i zhoubné bujení?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Určitě. Hovoříme o multifaktoriálním vzniku. Víme o důležitosti genetiky, fototypu, počtu pigmentových znamének... ale jediný faktor, který může člověk ovlivnit sám, je (ne)vystavení se UV záření. Tento fakt se stále připomíná, mohlo by se zdát, že až nadměrně, jenomže když v květnu a červnu v ambulanci vidím do puchýřů spálené pacienty, které musíme zaléčit, leckdy i hospitalizovat, říkám si, že osvěty asi nikdy nebude dost.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Lidi ani nevyděsí, že je melanom tak agresivní?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Melanom neznamená rozsudek smrti. U dvou třetin pacientů je nízkorizikový. Nejvíc jsou vidět odstrašující případy, kdy třeba zemře mladý člověk. Trochu se obávám, aby se z melanomu nedělal v médiích příliš velký strašák, aby se lidé nebáli navštívit lékaře. Většina pacientů přichází včas, jen ta jedna třetina přijde ve stavu pokročilého stadia onemocnění, kdy už melanom založil třeba metastázy. Myslím si, že rok 2010 je pro léčbu melanomu průlomový, protože máme poprvé k dispozici lék, který dokáže prodloužit život pacienta s metastazujícím melanomem. Na konferenci ASCO v Chicagu byl nedávno představen ipilimumab. Odblokuje fyziologickou regulaci imunitního systému, který pak dokáže proti melanomu účinněji bojovat. Jedná se o lidskou monoklonální protilátku (IgG1), která se selektivně váže na antigen CTLA-4, nacházející se na povrchu T lymfocytů (cytotoxic T-lymphocyte-associated antigen 4), čímž ovlivní přirozenou funkci imunitního systému ve smyslu podpory protinádorové aktivity T buněk. Už dříve se vědělo, že imunita hraje při léčbě melanomu zásadní roli, zkoušely se různé typy imunoterapie, vakcíny, ale až nyní můžeme pacientům oznámit, že jim ve velkém procentu případů prodloužíme život.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Pacienti se léčí na dermatologii, nebo na onkologii?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
U nás se snažíme, aby léčba a další péče probíhaly podobně jako v německy mluvících zemích pod jednou střechou kožního pracoviště – od diagnostiky přes chirurgii primárního nádoru i sentinelové uzliny, imuno- i chemoterapii až po dispenzarizaci. Máme velice dobrou spolupráci v rámci onkocentra FNKV, takže našim pacientům dopřáváme velký komfort.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Přesto asi v případě melanomu zůstává nejdůležitější prevence.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Ta je opravdu klíčová. Zapojujeme se do Evropského dne melanomu, pravidelně pořádáme preventivní akci „Stan proti melanomu“, při níž zdarma vyšetřujeme znaménka, poskytujeme vyšetření zaměstnancům firem, jež si váží zdraví svých lidí, navštěvujeme akce pořádané občanskými sdruženími a pojišťovnami. Pokud kampaně zachrání třeba dva tři lidské životy, tak už se vyplatily. Když jsme „Stan proti melanomu“ pořádali poprvé, předpokládala jsem, že nikdo nepřijde. Že to bude pro lidi nedůstojné nechat se vyšetřovat uprostřed Václavského náměstí. Když jsem ale viděla ten obrovský zájem, úplně mě to nadchlo. Domnívám se, že vyšetření ve stanu nabízí alternativu pro všechny, kteří trpí syndromem bílého pláště, nebo je pro ně třeba čekací doba na vyšetření, pohybující se v létě někdy okolo 2–3 měsíců, dlouhá a bojí se, aby přišli včas a něco nepodcenili. Na stránkách www.melanomy.cz jsme proto také založili internetovou poradnu. Lidé posílají kvalitní fotografie znamének, která se jim zdají podezřelá. Služby využívají především ti, kteří tráví delší čas v zahraničí, nebo těhotné či kojící maminky. Nejedná se ale o telemedicínu, jak poradnu mnozí nazývají. Telemedicína probíhá mezi kožním specialistou a praktickým lékařem, kdežto zde je v kontaktu odborník a pacient.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Neuvažovali jste s manželem o soukromé praxi?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Obdivuji lidi, kteří celý den pracují a ještě k tomu mají privátní ordinaci. Většinou kombinují zaměstnání na částečný úvazek na klinice, kde se setkávají se zajímavými případy a mají přístup k nejnovějším informacím, s finančně zajímavější privátní praxí. Zejména dermatologická centra ve městech mají obrovskou poptávku po lékařích. My bychom to s manželem časově nezvládli. I po večerech pracujeme, připravujeme přednášky, texty k publikování... Více než jeden materiál týdně chystám i do lifestylových časopisů. Není jednoduché přinášet v této oblasti stále nějaké novinky.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Už Komenský říkával, že opakování je matka moudrosti...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Dermatologie se v posledních letech úspěšně emancipuje, ale stále patříme mezi takzvané malé obory, takže je dobře, když o sobě dáváme vědět a upozorňujeme na to, jak dalekosáhlé následky může mít malá kožní změna. Větší informovanost také boří mýty. Lidé už například vědí, že atopický ekzém, lupénka nebo vypadávání vlasů nejsou kosmetické problémy, ale onemocnění. Společnost už se seznámila s tím, že tyto choroby představují vážný psycho-sociální problém. Kromě nepříjemných subjektivních příznaků klesá kvalita života pacientů. Nemocní s těžkou psoriázou vedou život srovnatelný s pacienty po infarktu nebo s depresí. Mělo by se jim pomáhat, mělo by se jim dostat respektu a uznání, neštítit se jich, vždyť z 90 procent jsou to choroby nepřenosné. O takovou podporu se snažím při spolupráci s různými časopisy. Navíc se zánětlivé změny u středně těžké a těžké psoriázy neprojevují jen na kůži, ale i na vnitřních orgánech, a pokud se účinně neléčí, mohou významně zkracovat život pacienta.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Ve společnosti přetrvávají předsudky. Kdysi dávno, když se řeklo dermatovenerologie, si každý představil většinou kapavku.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Venerologie je integrální součástí našeho oboru. Dermatologie s venerologií stále zůstává v zajímavých souvislostech. Někdy přijde pacient se zvláštní vyrážkou v obličeji a vyšetření potvrdí pozitivní test na HIV. Venerologii je proto nutné dobře znát a vědět, jak se projevuje na kůži. I syfilis má mnoho podob a nemusí se vždy jednat o tolik známý vřed na genitálu. Když byla za mých studií zachycena čerstvá syfilis, volali nás, abychom se šli podívat, jak vypadá. Řadu klinických obrazů jsme znali jenom z knih. Dnes vídáme všechny obrazy příjice prakticky denně na ambulanci a máme trvale hospitalizovány pacienty s touto diagnózou. Už jsme se domnívali, že je syfilis vymýcena, ale je zpátky. Stejně jako tuberkulóza a další choroby.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Jedním z nejčastějších kožních onemocnění zůstává lupénka. Představuje pro dermatologa oříšek?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Lupénka je léčitelná, ale stále nikoli vyléčitelná. S lehkou formou si poradíme zejména lokálními prostředky nebo fototerapií. Pacienti s těžkou psoriázou, kteří jsou z běžného společenského, ale i profesního života naprosto diskvalifikovaní, mohou využít terapii systémovou. Nebo dokonce její nejúčinnější formu – léčbu biologickou, která znamená velký posun. V současné době jsou u nás na trhu registrovány a pojišťovnou hrazeny čtyři preparáty. Není to levné, cena se pohybuje okolo 30 tisíc za měsíc. V porovnání s jinými systémovými metodami ale dokážeme dostat pacienta s těžkou psoriázou do stavu, kdy nenajdete jediné psoriatické ložisko. Tři z preparátů účinkují i na klouby, jejichž postižením trpí přibližně 30–40 procent pacientů s lupénkou.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Jaké účinné látky vlastně obsahují tyto nové preparáty?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Biologické látky brání zánětu v kůži a kloubech. Oproti kortikoidům, které tlumí zánět obecně, selektivně účinkují na T lymfocyty a ovlivňují přítomnost zánětlivých cytokinů. Působí zejména na TNF (tumor necrosis factor), čili proti jednomu z cytokinů, jež se uplatňují v zánětlivé reakci. Ve stadiu klinických zkoušek je nyní řada dalších podobných preparátů. Nejen pro onkologii, ale i pro dermatologii bude jednou biologický způsob léčby zřejmě dominantní. Například metotrexát je tady desítky let, víme, co od něho můžeme očekávat, jaké může mít nežádoucí účinky, ale s tímto způsobem terapie se stále ještě seznamujeme a sbíráme zkušenosti.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Máte úspěchy i s fotodynamickou terapií?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Fotodynamická terapie je v podstatě absolutně nová, přelomová metoda, vhodná pro pacienty s bazaliomem, tedy nejčastějším kožním nádorem vůbec. Tyto nádory jsou velkoplošné nebo se nacházejí tam, kde by následky chirurgického zákroku mohly být až hyzdící, případně by mohly ovlivňovat mimiku obličeje. Metoda léčí velice selektivně a bez následných jizev. Po resorpci fotosenzibilizátoru, který zcitliví nádorové buňky vůči viditelnému světlu, dojde k následnému osvícení. Nejvíce se využívá červených diod. Někdo se mylně domnívá, že se jedná o klasické ozařování, ale s tím tato léčba nemá nic společného.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Co nového v budoucnu přinese výzkum pro dermatologii? Bude se i jí týkat třeba genetické inženýrství?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Zatím se genetické inženýrství pokoušelo vyrovnat s těžkými vrozenými chorobami, ale klinická praxe je ještě daleko. Úspěchy byly marginální, takže genetické inženýrství svůj boom teprve zažije. Na druhou stranu ovšem výzkum v dermatologii nabývá na významu. Dnes se už vyrábí různé implantáty v podobě umělých vlasů, existuje umělá kůže, která se používá například u bércových vředů. Zkouší se také různé růstové faktory...
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * V rámci vaší kliniky funguje vlasové centrum. Jaké problémy dokáže řešit?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Centrum Zdravé vlasy vzniklo na naší klinice před osmi lety a po celou dobu své existence se těší velké oblibě. Lidé s vlasovými problémy do té doby nevěděli kam se obracet. Dermatologové i praktičtí lékaři je ošetřovali, ale často též odmítali. Hned v prvním roce se nám proto registrovalo 2700 nových pacientů. Kromě standardních diagnostických metod zde provádíme digitální fototrichogram, který umožňuje neinvazivním způsobem procentuálně vyhodnotit množství rostoucích vlasů a tím významně přispívá ke zlepšení diferenciální diagnostiky alopecií. Jedná se o počítačem řízený kamerový systém, jehož software porovnává v různých časových obdobích digitální záběry anagenních (rostoucích) vlasů versus vlasů v klidové fázi (katagen + telogen). V rámci centra probíhá řada klinických studií a již standardně se zde léčí alopecia areata unikátní metodou, která potlačí autoimunitní zánět jiným typem zánětu a tím umožní regeneraci potlačených vlasových folikulů. Úspěšnost této léčby se i v torpidních případech zvyšuje oproti klasické terapii o 50 procent.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Dermatologie je vlastně velice široký obor, takže musíte mít obrovské znalosti...
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Široký záběr se mi na ní moc líbí, ale kdyby o velkých znalostech a širokém oboru, jak dermatologii označujete, slyšel internista, usmál by se. Vždycky jsem chtěla studovat internu. Znamenala pro mě královnu medicíny. To je hodně široký obor, před kterým smekám. Dermatologie mne však zaujala a postupem času jsem zjistila, že i relativně malé obory – oční, ORL a podobně – jsou krásné. Myslím si, že je především důležité mít úctu ke všem oborům medicíny.
30.9.2010 12:56:05
OTÁZKA: * Očividně jste ovšem zaujatá právě tím svým.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Kožních chorob je více než tisíc, každá trochu jiná a to je na tom to pěkné. Dermatologie také poskytuje úžasné možnosti sebeuplatnění v základním i klinickém výzkumu, v konzervativní terapii, dermatochirurgii i korektivní dermatologii. Zároveň nám ale pacient spolehlivě vidí do kuchyně a kriticky komentuje naše konání. Úspěšnou léčbu žaludečního vředu vidí jen lékař, bércový vřed denně kontroluje pacient i s celým příbuzenstvem. Změnilo se také společenské ovzduší. Nemocný dnes nečeká potlačení kožní choroby s akceptabilními následky, ale chce mít po léčbě stejnou kůži jako zdravý kolega nebo ještě lépe jako zamlada. Pacient také velmi rychle zapomene, že jsme mu vyříznutím nádoru zachránili život, ale očekává, že jsme natolik perfektní, že ani jizva po něm nebude vidět.
30.9.2010 12:56:05