Co je hluchavka bílá?
Co se dozvíte v článku
Jedním z nejznámějších druhů hluchavek (rod Lamium), který běžně roste také na našich loukách nebo v lesích, je hluchavka bílá (Lamium album). Jde o vytrvalou bylinu dorůstající zhruba do výšky 30–50 cm, pro kterou se vžilo také označení hluchá kopřiva, hluchavinka, mrtvá kopřiva, včelí doušek, planá bazilika nebo třeba jasnota bílá.
Hluchavka bílá dnes patří mezi známé plevelné druhy, ale mezi lidmi si našla využití také jako oblíbená léčivka. Kromě toho je ovšem významná také pro včelaře, jelikož včelám poskytuje poměrně velké množství žlutého nektaru. Co se týče zahraničního pojmenování, v angličtině je pak tato rostlina známá jako white nettle nebo třeba white dead-nettle. [1, 2, 3, 4]
Jak vypadá hluchavka bílá?
Lodyha hluchavky bílé je nevětvená, čtyřhranná a v mládí pýřitá, později však pýří ztrácí a její zbarvení se mění na jemně fialové. Z této přímé lodyhy pak vyrůstají vstřícné a jemně chlupaté listy, které mají špičatou vejčitou až trojúhelníkově vejčitou čepel, jež u řapíku bývá srdčitě vykrojená. Obecně pak listy hluchavky bílé dorůstají zhruba do délky až 3 cm a jejich okraje jsou hrubě pilovité.
Bílé či nažloutlé květy bývají téměř přisedlé, tvoří lichopřesleny a objevují se konkrétně v úžlabí horních listů. Rozkvétají postupně odspodu nahoru a mají příjemnou medovou vůni. Jednotlivé květy přitom bývají souměrné a skládají se z pětizubého kalichu a dvoupyské koruny, jejíž korunní trubka je uvnitř chlupatá a na konci jakoby nafouklá.
Hluchavka bílá rozkvétá typicky od května do září (někdy se uvádí dokonce od dubna do listopadu), kdy láká včely na jasně žlutý nektar s vysokým obsahem sacharózy. Plodem této hojně rozšířené rostliny jsou potom tmavě šedé nebo černé tvrdky, které mají vejčitý tvar a schovávají se na dně kalicha. K rozmnožování pak dochází semeny (sporami) a vegetativně. [5, 6, 7, 8]
Kde roste hluchavka bílá?
Co se týče výskytu hluchavky bílé, jde o plevelnou rostlinu, se kterou se můžete setkat prakticky po celé Evropě (tedy od Irska přes Skandinávii, Pobaltí a evropskou část Ruska směrem k jižní Sibiři a do Himálaje až po sever Španělska, Itálie, Balkánského poloostrova a Ukrajinu). Kromě toho však roste také v Asii, v severní Africe a zavlečena byla i do Severní Ameriky nebo na Nový Zéland.
Dobře známá je pak hluchavka bílá samozřejmě i na území České republiky, kde je poměrně hojně rozšířená. Není totiž přehnaně náročná na půdu, ale obecně preferuje vlhčí a spíše stinná stanoviště. Nejčastěji na ni můžete narazit na těchto místech:
- v lesích a křovinách,
- v příkopech a kolem cest,
- na rumištích,
- na skládkách,
- na kompostech,
- na starých hřbitovech,
- v zanedbaných zahradách. [9, 10, 11]
Sběr hluchavky bílé
Pokud si chcete hluchavku bílou nasbírat, budete muset počkat na dobu, kdy se objevují její typické bílé květy. Sběr se tedy provádí od dubna či května zhruba do září až října. Do přírody byste měli vyrazit za suchého počasí, kdy se otrhávají bílé pyskaté koruny bez kalichů, na které byste měli být velmi opatrní, protože se nesmí pomačkat. Natrhat si ovšem můžete i celou nať.
Sušení květů hluchavky bílé by pak mělo probíhat co nejrychleji, a proto se ukládají do tenkých vrstev a neobracejí se, jelikož by se květy mohly tímto způsobem poškodit. Teplota nesmí přesáhnout 35 °C. Jakmile se vám květy podaří úspěšně usušit, což poznáte podle jejich bílé či nažloutlé barvy a nahořklé chuti, uložte je do nahřátých tmavých plechovek, které byste měli dobře utěsnit.
Jelikož se hluchavka bílá vyskytuje téměř všude, není problém si její květy nebo listy natrhat, ale pokud zrovna není dostupná, můžete bylinu v sušené podobě zakoupit také v lékárně. Prodává se zde sušená nať hluchavky bílé, ale samozřejmě i její samostatné nasušené květy. [12, 13, 14]
Využití hluchavky bílé
Hluchavka bílá představuje poměrně významnou medonosnou rostlinu, která včelám poskytuje pyl a nektar plný sacharózy. Druhové hluchavkové medy, které by byly tvořeny z velké části pouze nektarem této byliny, se nicméně příliš nevyrábí. V kosmetickém průmyslu pak daná rostlina dříve sloužila jako přeliv na plavé vlasy, zatímco dnes je součástí zklidňujících šamponů a pleťových vod.
Kromě toho si ovšem hluchavka bílá našla své místo také ve farmacii, kde se využívají její květy, které obsahují slizové látky, katechinové třísloviny, silice, flavonové glykosidy, saponin, cholin, isokvercetin, histamin, tyramin nebo metylamin. Zajímavá ovšem může být z tohoto pohledu i nať, kde je sice obsah uvedených látek nižší, ale zároveň v sobě ukrývá různé minerály a stopové prvky.
Dnes je hluchavka bílá považována za účinnou léčivku, která se užívá vnitřně ve formě čaje, odvaru nebo tinktury, ale dá se aplikovat také zevně v podobě kloktadel nebo sedacích koupelí. Co se týče vnitřního použití, daná bylina je vhodná například při zánětech horních dýchacích cest, jelikož látky v ní obsažené podporují uvolňování hlenů.
Kromě toho pak hluchavka bílá působí močopudně, takže je vhodná při chorobách močových cest. Má protizánětlivé účinky a zklidňuje pacientův organismus, a proto se někdy doporučuje také jako přírodní prostředek určený k léčbě nepravidelné či bolestivé menstruace, bílého výtoku či gynekologických zánětů. U mužů má hluchavka bílá pozitivní vliv na prostatu a její konzumace obecně podporuje správnou funkci střev.
Pokud jde o vnější využití dané byliny, nejčastěji se přidává do různých koupelí a obkladů. Údajně podporuje hojení mokvavých ran, akné, ekzému, hemoroidů nebo třeba abscesů, ale může ulevit také pacientům s křečovými žílami. Chcete-li však danou bylinu využít jako léčivku, mějte na paměti, že její účinky nejsou dostatečně potvrzené a je nutné provést ještě řadu dalších studií. Proto raději aplikaci hluchavky bílé konzultujte s ošetřujícím lékařem. [15, 16, 17, 18, 19, 20, 21]
Zdroje: botany.cz, kvetenacr.cz, encyklopedie.biooo.cz, byliny.vitalion.cz, ceskatelevize.cz, pladias.cz, ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, pfaf.org, wildlifetrusts.org