Horké noci a extrémní vedra mohou zvýšit riziko mrtvice. Naznačuje to nová studie

21. 6. 2024 7:30
1 nový názor
Autor: Depositphotos/AndrewLozovyi
Klima naší planety se bezpochyby mění. Evropa zažívá stále častěji vlny úporných veder, na která jsme donedávna nebyli zvyklí. Jak konkrétně nám může horko zatopit? Vědci z Německa publikovali výsledky své práce v prestižním časopisu. Obstojí závěry před recenzenty studie?

Vědci v Německu si kladli otázku, jaké mají změny klimatu vliv na lidské zdraví. Konkrétně zkoumali, zda existuje vyšší riziko výskytu cévní mozkové příhody (mrtvice) během teplých nocí. Článek vyšel v časopise European Heart Journal.

Pro potřeby studie byla analyzována data 11 037 pacientů s cévní mozkovou příhodou z Augsburské nemocnice v Německu, a to v letech 2006 až 2020. Z toho bylo 7 430 mrtvic ischemického původu (dojde k ucpání cévy nejčastěji krevní sraženinou) a 642 hemoragického (céva praskne a dojde ke krvácení).

Výskyt případů cévních mozkových příhod dali vědci do souvislosti s daty z místní meteorologické stanice. Konkrétně je zajímala teplota, relativní vlhkost a atmosférický tlak. Výsledkem studie je, že během horkých nocí máme o 7 % větší riziko mrtvice oproti těm chladnějším.

„Výsledky jsou znepokojivé, ale nikoliv překvapující,“ říká kardiolog Cheng-Han Chen ze Saddleback Medical centra v Kalifornii, který se studie neúčastnil.

„Z předchozích studií víme, že extrémně vysoké teploty celkově zvyšují výskyt kardiovaskulárních příhod, jako jsou infarkt myokardu a mrtvice,“ poznamenal Chen. „Autoři studie používají robustní statistickou analýzu, která trvala mnoho let, takže trend se zdá významný,“ doplnil.

Oproti tomu Jayne Morgan, kardioložka a výkonná ředitelka Komunitního vzdělávání v Piedmont Healthcare Corporation v Atlantě, zastává k výsledkům studie zdrženlivější postoj.

„Nicméně přímá souvislost stále chybí. Navíc do studie byla zahrnuta velmi homogenní populace a není jasné, zda výsledky této studie lze extrapolovat na obyvatelstvo celé země,“ komentuje Morgan a dále dodává, že s průměrným věkem 70 let pro osoby zahrnuté do studie je obtížné zjistit, zda mrtvice souvisely více s věkem, horkem či zda jsou staří lidé jednoduše zranitelnější nebo mají více rizikových faktorů.

Extrémní horko zvyšuje krevní tlak a může také stát za vyšší srážlivostí krve. Dále může způsobovat dehydrataci, elektrolytové dysbalance a skutečnosti, které mohou přispívat ke vzniku cévní mozkové příhody.

Jak snížit tato rizika? Jistě pijte hodně tekutin, během horka mějte otevřená okna a pomoci může i větrák. Také záleží na tom, jaké oblečení máte na sobě. Zkuste len. Ať už budeme k výsledkům studie přistupovat jakkoliv, těmito opatřeními zcela jistě nic nezkazíme.

Zdroje: Medical News Today, European Heart Journal

Luboš (neregistrovaný)

Domnívám se, že nejde hovořit o neprokázání, neboť takovou zkušenost má kterýkoliv výjezd RLP. V horkých, letních, či zátěžových dnech (i vliv vlhkosti) má jednoznačně navrch příhoda cévní, ať CMP či ITA, a vlivem špatného pitného režimu trpí zejména senioři. Při teplotách panujících na jižní Moravě je to aspekt, který lze označit jako prokázaný. Navíc potencován dalšími komorbiditami. Letošní rok byl přímo ukázkový.

  • Našli jste v článku chybu?