Horké noci a extrémní vedra mohou zvýšit riziko mrtvice. Naznačuje to nová studie

1 nový názor
Autor: Depositphotos/AndrewLozovyi
Klima naší planety se bezpochyby mění. Evropa zažívá stále častěji vlny úporných veder, na která jsme donedávna nebyli zvyklí. Jak konkrétně nám může horko zatopit? Vědci z Německa publikovali výsledky své práce v prestižním časopisu. Obstojí závěry před recenzenty studie?

Vědci v Německu si kladli otázku, jaké mají změny klimatu vliv na lidské zdraví. Konkrétně zkoumali, zda existuje vyšší riziko výskytu cévní mozkové příhody (mrtvice) během teplých nocí. Článek vyšel v časopise European Heart Journal.

Pro potřeby studie byla analyzována data 11 037 pacientů s cévní mozkovou příhodou z Augsburské nemocnice v Německu, a to v letech 2006 až 2020. Z toho bylo 7 430 mrtvic ischemického původu (dojde k ucpání cévy nejčastěji krevní sraženinou) a 642 hemoragického (céva praskne a dojde ke krvácení).

Výskyt případů cévních mozkových příhod dali vědci do souvislosti s daty z místní meteorologické stanice. Konkrétně je zajímala teplota, relativní vlhkost a atmosférický tlak. Výsledkem studie je, že během horkých nocí máme o 7 % větší riziko mrtvice oproti těm chladnějším.

„Výsledky jsou znepokojivé, ale nikoliv překvapující,“ říká kardiolog Cheng-Han Chen ze Saddleback Medical centra v Kalifornii, který se studie neúčastnil.

„Z předchozích studií víme, že extrémně vysoké teploty celkově zvyšují výskyt kardiovaskulárních příhod, jako jsou infarkt myokardu a mrtvice,“ poznamenal Chen. „Autoři studie používají robustní statistickou analýzu, která trvala mnoho let, takže trend se zdá významný,“ doplnil.

Oproti tomu Jayne Morgan, kardioložka a výkonná ředitelka Komunitního vzdělávání v Piedmont Healthcare Corporation v Atlantě, zastává k výsledkům studie zdrženlivější postoj.

„Nicméně přímá souvislost stále chybí. Navíc do studie byla zahrnuta velmi homogenní populace a není jasné, zda výsledky této studie lze extrapolovat na obyvatelstvo celé země,“ komentuje Morgan a dále dodává, že s průměrným věkem 70 let pro osoby zahrnuté do studie je obtížné zjistit, zda mrtvice souvisely více s věkem, horkem či zda jsou staří lidé jednoduše zranitelnější nebo mají více rizikových faktorů.

Extrémní horko zvyšuje krevní tlak a může také stát za vyšší srážlivostí krve. Dále může způsobovat dehydrataci, elektrolytové dysbalance a skutečnosti, které mohou přispívat ke vzniku cévní mozkové příhody.

Jak snížit tato rizika? Jistě pijte hodně tekutin, během horka mějte otevřená okna a pomoci může i větrák. Také záleží na tom, jaké oblečení máte na sobě. Zkuste len. Ať už budeme k výsledkům studie přistupovat jakkoliv, těmito opatřeními zcela jistě nic nezkazíme.

Zdroje: Medical News Today, European Heart Journal

Luboš (neregistrovaný)

Domnívám se, že nejde hovořit o neprokázání, neboť takovou zkušenost má kterýkoliv výjezd RLP. V horkých, letních, či zátěžových dnech (i vliv vlhkosti) má jednoznačně navrch příhoda cévní, ať CMP či ITA, a vlivem špatného pitného režimu trpí zejména senioři. Při teplotách panujících na jižní Moravě je to aspekt, který lze označit jako prokázaný. Navíc potencován dalšími komorbiditami. Letošní rok byl přímo ukázkový.

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek