Podle ministra zdravotnictví Martina Holcáta může stát dotovat jen lázně ve svém vlastnictví. Soukromým lázním dotaci dát nemůže, požádal tedy zdravotní pojišťovny, aby lázním přidaly. Lázně by mohly dostat přidáno z peněz, které pro ně byly připraveny a nevyčerpaly je.
Němeček i Holcát se shodují v tom, že potřebnost lázeňské péče se mění s rozvojem medicíny. Podle Holcáta už v řadě případů lázeňská péče není nutná. Podle Němečka je ale i díky lázním rychlejší pooperační uzdravení a u chronických pacientů výrazně klesne spotřeba léků. U poruch pohybového aparátu mají lázně přímo blahodárný efekt.
Němeček uvedl, že nesdílí názor exministra Leoše Hegera, který indikační seznam vydal a zajímal ho prý jen pohled zdravotnictví. Ministerstva by podle Němečka neměla být jako opevněné hrady, kde se každý úřad zajímá jen o svůj rozpočet, takže zdravotnictví neřeší, že v řadě regionů jsou lázně jediným zaměstnavatelem a je na ně navázán celý turistický průmysl. Podle Němečka není možné, aby z roku na rok se propadly příjmy lázní jako nyní až o 50 procent.
Odboráři a lázně žádají návrat původního indikačního seznamu. Němeček soudí, že seznam by se mohl vrátit na původní úroveň ze 70 až 80 procent.
Podle Hegerova doporučení se lázně mají více zaměřit na komerční klientelu a na zahraniční pacienty. Podle Němečka to nejde naráz, pro lázně má být stanoven určitý koridor, příjmy od pojišťoven by měly klesat postupně, zhruba o deset procent za rok. S tím už by se podle něj dokázali manažeři v lázních vyrovnat.
Lázně spotřebují ročně z 290 miliard korun zdravotního pojištění dvě miliardy, letos se propadnou v příjmech na polovinu. „Stát ušetří miliardu, ale z hlediska daňového inkasa, sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti stát nakonec vyplatí víc, než zdravotnictví ušetří,“ shrnul Němeček.
Krizový štáb lázní před časem uvedl, že likvidací českého lázeňství je ohroženo až 40.000 pracovních příležitostí a také kondice zejména chronicky nemocných osob i péče o zdravotně postižené děti. Přímo v lázeňství pracuje 12.000 lidí, na každého pak jsou navázáni zhruba tři další, kteří pracují v ubytovacích službách, stravování atd.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).