Hummus se během mixování ředí vodou, aby byla jeho finální konzistence jemná a krémová. Hotová pomazánka se většinou používá jako dip, do kterého se máčí pita chléb, celozrnné pečivo nebo nakrájená zelenina. Pokud se zajímáte o zdravou výživu, určitě ho zkuste. Nutriční hodnoty cizrnové pomazánky jsou opravdu skvělé. Dokáže také hodně dobře zasytit.
Co se dozvíte v článku
Hummus recept: tradiční s tahini
Ingredience
- 250 g uvařené nebo konzervované cizrny,
- 2–3 lžíce sezamové pasty tahini,
- 1 citron,
- 1–2 stroužky česneku,
- 2–3 lžíce olivového oleje,
- ½ lžičky římského kmínu,
- sůl podle chuti,
- trochu vody (nebo nálevu z cizrny) na zjemnění,
- špetka mleté papriky,
- hrst čerstvé petrželky nebo koriandru.
Postup
- Do mixéru nasypte uvařenou cizrnu, případně cizrnu z konzervy. Vodu z vaření nebo nálev zatím nevyhazujte, nechte je stranou.
- K cizrně přidejte prolisovaný česnek, tahini, vymačkanou šťávu z citronu, olivový olej a špetku soli.
- Nyní se můžete pustit do mixování. Mixujte a podle potřeby přilévejte vodu nebo nálev. Ve finální podobě by měl být hummus hezky krémový a dobře roztíratelný.
- Pomazánku přendejte z mixéru do misky a bohatě ji pokapejte olivovým olejem. Nakonec ji ještě ozdobte mletou paprikou a nasekanými čerstvými bylinkami.

Proč je hummus zdravý?
Hummus je obecně považován za jednu z nejzdravějších pomazánek vůbec. Skládá se totiž z cizrny, olivového oleje, sezamové pasty tahini, citronové šťávy a čerstvého česneku. Všechny tyto suroviny patří mezi zdraví prospěšné potraviny – některé jsou dokonce vnímány jako superpotraviny.
Dohromady tvoří pokrm plný kvalitních rostlinných bílkovin, vlákniny, zdravých tuků a cenných minerálů. Hummus je zároveň hodně oblíbený mezi vegetariány a vegany, protože v něm nenajdete žádnou složku živočišného původu. Díky vysokému podílu bílkovin a vlákniny navíc rychle vyvolá pocit sytosti. Pravidelná konzumace hummusu tak může být nápomocná při redukci hmotnosti.
Cizrna a olivový olej, se kterým se v receptu nešetří, představují vynikající zdroje nenasycených mastných kyselin. Tyto tuky pomáhají snižovat hladinu škodlivého LDL cholesterolu v krvi, čímž přispívají k ochraně srdce a cév.
Existují dále klinické studie, podle kterých hummus pomáhá regulovat hladinu krevního cukru. Cizrna totiž obsahuje převážně složené cukry (polysacharidy) a má hodně nízký glykemický index. To znamená, že se sacharidy z cizrny tráví a vstřebávají pomaleji. Tím pádem se i glukóza uvolňuje do krevního oběhu vyváženějším tempem.
Pozor na nadýmání
Hummus představuje jeden z pokrmů, který si mohou bez obav dopřávat osoby trpící celiakií, alergici nebo ti, kteří mají potíže s trávením laktózy. Neobsahuje totiž žádný lepek, ořechy a mléčné výrobky. Na druhou stranu by to ale neměli s hummusem úplně přehánět lidé, kteří mají hodně citlivé zažívání a potýkají se s nadměrnou plynatostí.
V cizrně se totiž nachází hodně rafinózy. Jedná se o nestravitelný oligosacharid, který lidské tělo neumí štěpit již v tenkém střevě. K tomu nám chybí potřebný enzym alfa-galaktosidáza, který by se o to postaral. Putuje tedy do tlustého střeva, kde ho rozkládají bakterie. Při tomto procesu vzniká hodně plynů, které vedou k nepříjemným pocitům nafouklého břicha.
Hummus a jeho původ
První zmínky o konzumaci pomazánky z rozmačkané cizrny, octa a koření se objevují v egyptských kuchařkách ze 13. století. Hummus má ovšem své nezastupitelné místo v mnoha kuchyních Blízkého východu. Dodnes se tak vedou debaty o tom, jestli si prvenství zaslouží Libanon, Izrael, Palestina, Sýrie, Turecko nebo Egypt.
V moderní době se jedná o fenomén rozšířený po celém světě. Již připravený hummus si můžete koupit prakticky v každém supermarketu a prodejnách se zdravou výživou. Lidé ho berou jako výživnou svačinu, která moc nestojí a rychle zasytí.
Na druhou stranu se ale určitě vyplatí připravit si svůj vlastní. Kupované pomazánky obsahují konzervanty, dochucovadla a další aditiva, která lidskému zdraví nijak neprospívají. Domácí hummus vám sice nevydrží v ledničce tak dlouho, ale bude rozhodně zdravější a chutnější.
Jak jíst hummus?
O hummusu se sice často hovoří jako o cizrnové pomazánce, ale jeho způsob konzumace se trochu liší od klasických pomazánek. Běžně se totiž nenatírá na pečivo, placky či jiné jídlo, jako bývá zvykem u českých pomazánek.
Slouží spíše jako vydatný dip, do kterého se kousky jídla namáčí. V zemích, odkud hummus pochází, se nejčastěji podává s pita chlebem a čerstvou zeleninou. Je to samozřejmě čistě na vás, s čím vám hummus nejvíce chutná a jak ho chcete servírovat. Klidně ho můžete používat jako dip k pečenému masu, rybám nebo grilovaným pokrmům.
S čím hummus nejraději jíte?
V zemích Blízkého východu je běžné, že se miska s hummusem položí doprostřed stolu. Lidé si do něj pak namáčejí pita chléb nebo zeleninu. Sdílení a společné stolování je v místní kultuře hluboce zakořeněné. Jezení z jednoho talíře slouží k posilování vztahů a navozování přátelské atmosféry. U nás si to asi neumíme moc představit. Pokud se ale objevíte na izraelské hostině, určitě se tam s tím setkáte.
Zdroje: kucharkaprodceru.cz, regiony.rozhlas.cz, bbcgoodfood.com, health.clevelandclinic.org, nih.gov, sciencedirect.com