:
Před krátkou dobou vznikly při transformaci státní správy u nás kraje a začaly se mimo jiné starat o bývalé okresní nemocnice.
Přestože největším problémem bylo zajistit pokračování činnosti vesměs zadlužených zařízení, začali v každém kraji hned také pracovat na plánech, jak pokračovat do budoucna. Nejsou všude stejně daleko a nemají představy všichni stejné.
V královéhradeckém kraji se zatím podařilo udělat z nemocnic klasické akciové společnosti, sjednotit dispečink Záchranné služby a udržet v omezené míře pohotovostní službu.
Výhody holdingu
Nyní se nemocnice spojily a tvoří tzv. holding akciových společností. V jeho představenstvu jsou ředitelé jednotlivých nemocnic. Taková organizace má lepší postavení než samotné jednotlivé zdravotnické zařízení.
Ve velkém může levněji nakupovat zdravotnický materiál a účinněji vyjednávat s pojišťovnami. Také se lépe realizují potřebná opatření, která by samotní ředitelé pro zaběhané vazby a tradice neprosadili – například nejvýhodnější zásobování.
Nejdůležitější první výsledek a zároveň důkaz, že tento záměr je správný, jsou hospodářské výsledky. Žádná nemocnice nekrachuje, žádná nemá větší dluhy.
| PŘISPĚJTE DO HYDE PARKU! |
|---|
| Sdělte nám své zážitky z praxe,napište, co vás ve zdravotnictvítrápí. Příspěvky zasílejte na adresu:i.blahova@sanomamag-praha.cz |
Rozdíl proti hospodaření státu jsou stovky milionů! Velmi k tomu přispívá nový počítačový program, který poskytuje všem účastníkům okamžité, přesné a srovnatelné údaje o hospodaření, zásobách, výkonech a další.
Celkem v tichosti se nyní rozbíhá další důležitá akce krajského zdravotnického holdingu, a to je elektronické předávání zdravotnických informací.
Představuje to zcela konkrétní přínos ke spolupráci mezí ambulancemi a nemocnicemi, praktickými či specializovanými lékaři a laboratořemi, mezi soukromými a krajskými zdravotnickými zařízeními.
Nová informatika v nemocnicích
Totiž jednou z oblastí, kde může využití informatiky, koordinace a domluva jednotlivých subjektů zlepšit činnost a uspořit dost peněz, je komunikace lékařů, laboratorních pracovníků a zdravotníků vůbec mezi sebou.
Myslím tím cestu, kterou se údaje a výsledky vyšetření pacienta dostanou do ruky jeho ošetřujícímu lékaři. Například krevní obraz, množství cholesterolu v krvi, bakterií v moči anebo popis rentgenového či ultrazvukového nálezu.
Dosavadní praxe je taková, že pacient u lékaře dostane žádanku na vyšetření. Když to není brzo ráno, čeká ho některý další den cesta k odběru anebo vyšetření.
Vzorky se svážejí sanitkami asi do poledních hodin. Výsledek není okamžitě, ale někdy ještě týž anebo následující den.
Přestože se většinou ukládá do paměti počítače, po vytisknutí a roztřídění je poslán poštou anebo ho odveze sanitka a předá v ambulanci. Tam výsledky sestra roztřídí a založí do karet pacientů.
Zatím to probíhá tak, že pokud vyšetřím pacientku v pondělí a potřebuji k rozhodnutí o léčbě laboratorní vyšetření, zvu ji na kontrolu nejdříve ve středu, ale spíše ve čtvrtek.
Někdy ale výsledek nedorazí a musí se vytelefonovat. Jen si to spočítejte, kolik času stráví pacient, než se začne léčit a kolik lidí koloběh papírků zaměstnává.
Těžko se nám hned teď podaří změnit všechno tak, jak probíhá lékařská praxe v nejvyspělejších zemí, totiž že při návštěvě praktického lékaře sestra hned odebere materiál a na automatickém přístroji se vyšetření provede.
Na takové vybavení nemají praktici ani zdravotní pojišťovny peníze. Navíc by přišly o zisk laboratorní komplementy nemocnic a jistě by se hned uplatnily „odborné“ argumenty, proč to nejde.
Komunikace po internetu by zkrátila čekání
Ale něco přece jenom zlepšit jde. Může se zkrátit doba, po kterou putuje informace z laboratoře k lékaři. Je možné ji poslat po internetu. A dokonce ve formě, kdy není potřeba otrocky znovu přepisovat jméno, bydliště, rodné číslo a pojišťovnu, ale tak, aby ji počítač sám zařadil do karty pacienta a lékař při jeho návštěvě ji hned využil.
Někteří odborníci vyjadřují obavy z porušování zákona o osobních údajích pacientů. Že by tyto údaje někdo nepovolaný zneužil. Nemyslím si, že by tohle měla být překážka.
Větší nebezpečí, že se k výsledkům dostane ten, kdo nemá, je při současné praxi, když jsou napsané na papíru, který bez zvláštního zabezpečení leží na stole v laboratoři, na poličce v sanitce anebo recepci a pak v kartě pacienta v ordinaci, zamčené jednoduchým zámkem.
Každý podvodník či zlodějíček se k nim může dostat. Není problém zabezpečit elektronický přenos mnohem lépe.
A zároveň je možné pokračovat s využitím možností informatiky v mnohem větším měřítku. Mnoho papírových dokumentů by se ušetřilo, kdyby se mohly odeslat internetem v elektronické podobě.
A například rentgenový snímek by mohl lékař z vesnické ambulance velmi rychle konzultovat se specializovaným odborníkem vlastně kdekoliv na světě! Počítač a internet tak nejen ušetří peníze a ulehčí práci zdravotníkům. Nejdůležitější je, že zlepší léčení pacientů, zkrátí dobu jejich nemoci.
MUDr. Jiří Vambera, Trutnov