K úspěchu podle něj přispělo hlavně zavedení nových metod, především tzv. splitu, kdy se játra dárce použijí pro dva nemocné. Umožnilo to zkrátit čekací doby u dětí z jednoho roku na měsíc. Za dva roky tak pomohli 15 dětským pacientům od čtyř měsíců do 17 let.
„Před lety jsme bojovali s nedostatkem orgánů, dnes je situace podstatně lepší. Je to především tím, že metodou splitu dokážeme jedním orgánem zachránit dva pacienty, ať už se jedná o jedno dítě a dospělého, dvě děti, nebo i tak náročný zákrok, kdy se jedna játra rozdělí mezi dva dospělé, často ve velmi akutním stavu,“ uvedl ředitel.
IKEM se podle přednosty Transplantcentra Pavla Trunečky řadí počtem zachráněných mezi nejúspěšnější centra v Evropě. První transplantaci jater tu provedli 2. dubna 1995. Nyní transplantují játra i pacientům, které v počátcích programu museli odmítat, jde zejména o nemocné ve velmi pokročilé fázi onemocnění či s rakovinou jater. „Umíme rovněž použít játra od dárce s nekompatibilní krevní skupinou v situacích, kdy nemůžeme čekat na vhodnějšího dárce,“ shrnul Trunečka.
Nová játra místo svých selhávajících dostal před deseti dny jednašedesátiletý Zdeněk Wágner z Prahy, který dnes na tiskové konferenci lékařům s patrným dojetím v hlase poděkoval za záchranu života. Dnes se dozvěděl, že už ho lékaři pustí domů. Musí sice trvale brát léky na potlačení imunity, jinak by ale měl žít běžným životem. „To se nedá ani vysvětlit, fakt je to špička,“ odpověděl na dotaz, jak se cítí.
Program transplantace jater se v IKEM rozvinul natolik, že se z něj stal druhý největší hned po programu transplantací ledvin. Každoročně se daří zachraňovat pacienty i zcela unikátními metodami.
Například letos v září to byla jako první v ČR transplantace pacientovi s akutním selháním jater po předávkování paracetamolem. Půlku jater mu chirurgové odstranili a transplantovali nový levý lalok jater od dárce, tím se podpořila regenerace zbylé části. Transplantovanou polovinu jater už lékaři odstranili, zbylá polovina jeho vlastních jater se zregenerovala natolik, že má zcela normální funkci.
Tento typ transplantace byl podle přednosty kliniky transplantační chirurgie docenta Jiřího Froňka celosvětově proveden dosud jen v několika centrech. „Jde o velmi technicky náročný zákrok, navíc jsme museli řešit i další problém, že příjemce měl jinou krevní skupinu než dárce. V noci před transplantací jsme mu třikrát měnili krevní plazmu, a tak se zbavili protilátek. Jinak by tělo orgán nepřijalo,“ popsal přednosta.
Rozvoj transplantačního programu podporují zdravotní pojišťovny, IKEM si dojednal tzv. úhradové balíčky, zahrnují transplantaci i následnou péči. „Transplantace jater je hned po srdci druhá nejnákladnější. Stojí téměř 1,7 milionu korun. Navíc péče zákrokem nekončí. Pacienti docházejí na kontroly do ambulancí, aktuálně jich sledujeme téměř 800,“ shrnul ředitel.