Celkem lékaři IKEM voperovali letos pacientům zatím 186 „náhradních“ ledvin. Transplantace ledvin dělá ještě šest nemocnic. Podle statistik Koordinačního střediska transplantací do konce září provedly 144 zákroků, 15 z nich bylo s ledvinou od žijících dárců.
„Transplantace ledviny od žijících dárců mají významně lepší výsledky než transplantace od dárců zemřelých. Jsou tak nejvhodnější metodou transplantace. Navíc provedení je možné ještě před zahájením dialyzační léčby,“ uvedl přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Podle něj navíc ledviny od žijícího dárce slouží pacientovi mnohem déle než orgány od zemřelých. Ty vydrží zhruba osm až deset let. U ledvin od žijícího to bývá i víc než 20 let.
Nejčastějšími dárci bývají rodiče a sourozenci. Někdy pacient dostane ledvinu i od přátel. Podle přednosty kliniky nefrologie Ondřeje Viklického není nutné, aby dárce a příjemce měli stejnou krevní skupinu. Odběr orgánu a transplantace se odehrávají současně. Ledvina je mimo tělo jen velmi krátce. Obvykle to netrvá ani hodinu. Po transplantování začíná fungovat většinou okamžitě.
Zatím poslední letošní dvojící, která zákrok v IKEMu podstoupila, jsou bratři Zdeněk a Jiří. „Neváhal jsem, rozhodl jsem se ze dne na den,“ uvedl Jiří, který svému staršímu bratrovi ledvinu daroval. Devětapadesátiletému Zdeňkovi vlastní ledviny selhaly kvůli cukrovce, takže byl odkázaný na dialýzu.
Lékaři v IKEM provedli dosud nejvíc transplantací ledvin od žijících dárců v roce 2002. Za dvanáct měsíců to tehdy bylo 35 zákroků. Loni jich doktoři v IKEM udělali 29. Stejný počet byl i v roce 2007 a 2003. V roce 2010 to bylo ale jen 14 těchto operací.
I když má transplantace ledvin od žijícího dárce lepší výsledky, v Česku se využívá zatím asi jen u desetiny pacientů. V západní Evropě se provádí častěji. V Anglii či Nizozemsku ledvinu od žijícího dárce lékaři používají ve skoro polovině zákroků.
Transplantace ledvin se poprvé podařila v roce 1954 v Bostonu v USA. Pacient žil s ledvinou svého jednovaječného dvojčete dalších devět let. První úspěšné pokusy s transplantováním štěpu od zemřelého se uskutečnily v roce 1959. V tehdejším Československu se první voperování ledviny odehrálo o dva roky později v Hradci Králové.
Pacientčino tělo ale orgán odmítlo. S transplantačním programem pak začal v březnu 1966 pražský IKEM. Prvním pacientem byl čtyřiadvacetiletý mladík, který dostal ledvinu od své matky.