IKEM v roce 2014 lámal rekordy

4. 2. 2015 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vloni transplantovali celkem 484 orgánů. To představuje téměř 60 % všech transplantací provedených v České republice. Znovu tak dokázali, že patří k naprosté špičce ve svém oboru.


IKEM se díky tomuto počtu řadí mezi největší a nejvýkonnější transplantační centra Evropy. Týdně zde lékaři zvládnou v průměru téměř 10 zákroků, kdy pacientovi transplantují jeden nebo i více orgánů najednou. Navíc často metodami, které jsou raritní a kvůli náročnosti a složitosti málo využívané.

Nejvíce transplantovaných jater

Oproti loňskému roku je to opět nárůst o 25 orgánů. „Historicky nejvyššího počtu transplantací se nám podařilo dosáhnout například u jater. Zvládli jsme transplantovat 119 jaterních štěpů, což je oproti loňsku nárůst o téměř 40% a pak také u slinivky břišní, tady jsme se s koncem roku 2014 dostali na úctyhodných 40 orgánů, z čehož 33 bylo v kombinaci s ledvinou. Vůbec největším loňským úspěchem bylo ale bezesporu úspěšné zahájení programu transplantací tenkého střeva. Jednalo se o transplantaci pěti orgánů najednou. IKEM se tak zařadil mezi 35 center, která aktivně multiviscerální transplantace provádějí,“ řekl přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.

První všité tenké střevo

Historicky první transplantace tenkého střeva v České republice a IKEM proběhla v polovině prosince. Pacient byl z IKEM propuštěn už začátkem roku, nyní je krátce hospitalizován, byl mu proveden plánovaný zákrok a brzy bude opět propuštěn domů. Dnes, necelé dva měsíce po zákroku, se mu daří velmi dobře. „To se nedá vůbec srovnat, je mi báječně, sice jsem stále trochu slabý, rychle se unavím, ale postupně nabírám síly. Každý den je mi lépe a lépe. Mám sice zatím dietu a nějaká omezení, ale už můžu jíst i normální jídlo, za což jsem velmi rád. A hlavně, už konečně nemám to velké břicho, jako před transplantací. Míval jsem tam až třináct litrů vody, což bylo hrozné, teď po dlouhé době konečně zase vypadám normálně a raduju se z každého dne s rodinou. Jsem rád, že se to vše podařilo,“ popsal Bartoloměj Pešta, který je prvním pacientem v České republice, jenž transplantaci střeva a dalších čtyř orgánů, podstoupil.

Pětinásobná transplantace

Navíc, nebyl to jediný zákrok tohoto typu v IKEM. Přesně 10 dnů po panu Peštovi chirurgové výkon zopakovali, opět transplantovali pět orgánů včetně tenkého střeva. I v tomto případě byl zákrok úspěšný a pacientovi se daří dobře. „Multivicerální transplantace u pana Pešty je začátkem programu transplantace tenkého střeva, druhý výkon byl proveden v zápětí, v současné době máme několik dalších kandidátů k zařazení na čekací listinu. Multiviscerální transplantace v rozsahu, který jsme provedli u prvních dvou pacientů, je tou nejsložitější kombinací. V obou případech jsme se rozhodli dát pacientům, kteří neměli jinou alternativu léčby, jedinou a poslední šanci. Proto jsme se rozhodli na začátek programu pro tuto nejsložitější metodu,“ vysvětlil přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS,

Metoda splitu

Programu transplantací jater je v IKEM úspěšný především díky zavedení “povinné“ metody splitu v roce 2013, kdykoli to orgán umožňuje. Jedná se o rozdělení jater od jednoho dárce mezi dva příjemce. „Loni bylo provedeno celkem sedm splitů, z toho v čtyřech případech pro dítě a dospělého, v jednom případě pro dvě děti a ve dvou případech pro dva dospělé. Celkem jsme metodou rozdělení jater pro dva pacienty od roku 2013 transplantovali 28 dětí a dospělých. Je to nesmírně náročný, život zachraňující zákrok - obzvlášť v případě rozdělení jater pro dva dospělé hovoříme o chirurgicky jedné z nejsložitějších metod. Letos v září jsme provedli také historicky první auxiliární transplantace jater. Pacientovi s akutním selháním jater po předávkování paracetamolem jsme odstranili jen půlku zasažených jater a místo ní jsme mu transplantovali nový levý lalok jater ze zemřelého pacienta, který podpořil regeneraci zbylé části. Díky tomu nebude muset do konce života užívat imunosupresiva, jako při výměně celého orgánu. Světově raritní na tomto případu bylo to, že transplantovaný levý lalok jater měl inkompatibilní krevní skupinu. Dnes můžeme hrdě říci, že mu jeho játra zregenerovala natolik, že mají zcela normální funkci, pacient je doma a vede běžný život,” vysvětlil přednosta Froněk, který transplantaci provedl.

Párová výměna ledvin

V roce 2014 pokračoval také program transplantací ledvin formou párové výměny. V březnu byla provedena historicky největší řetězová transplantace, které se zúčastnilo celkem 7 dárců a 7 příjemců. Následně byla provedena dvou a šesti výměna. „Celkem jsme takto v roce 2014 párovou výměnou transplantovali 15 pacientů, od začátku programu párových výměn v roce 2011 jsme formou párové výměny transplantovali celkem 41 ledvin,“ doplnil Jiří Froněk.

Transplantace srdce a plic

Úspěšný byl rok 2014 i pro kardiochirurgy - těm se podařilo úspěšně transplantovat 49 srdcí, navíc ve dvou případech v kombinaci s jiným orgánem. „Teprve podruhé v historii institutu jsme spolu se srdcem, ve spolupráci s FN Motol, transplantovali pacientovi i plíce. Zahájili jsme tak program, který by měl ročně pomoci jednomu až dvěma pacientům v akutním ohrožení života. Podařilo se nám také transplantovat srdce spolu s ledvinou - k tomu jsme přistoupili teprve po páté v historii. I v tomto případě byla transplantace úspěšná. Kdyby nemocnému transplantovali jen srdce a až následně ledvinu, musel by v době mezi zákroky dále chodit na dialýzu a jeho kvalita života by stále nebyla dobrá. Kombinované transplantace jsou velmi náročné, ale pro pacienta ve výsledku méně zatěžující,“ popisuje přednosta Kardiocetnra IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Spolupráce obou pracovišť - největšího transplantačního centra (IKEM a největší nemocnice (Motol) - bude pokračovat i v příštím roce. „Rok 2014 byl pro obě naše centra velmi významný, společně jsme totiž zahájili ve Fakultní nemocnici v Motole program transplantací srdce pro dětské pacienty. Podařilo se nám tak zachránit čtyři pacienty, toho tři s velmi složitou a mnohokrát předtím operovanou vrozenou srdeční vadou. U jednoho z těchto pacientů byla transplantace umožněna předchozí, sedm měsíců trvající léčbou pomocí mechanické srdeční podpory implantované do těla,“ dodává Prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D., přednosta Dětského kardiocentra FN v Motole.

Další rozvoj a spolupráce

Aby transplantační programy fungovaly a zachraňovaly životy, vyžaduje to souhru desítek lidí. „Na záchraně jednoho života spolupracují desítky lidí. Občas, v případě akutních stavů, i nad rámec svých pracovních povinností. Rekordního počtu transplantací jsme mohli dosáhnout díky vstřícnosti pojišťoven, které nastavily úhrady tzv. transplantačních balíčků na takovou úroveň, že jsme nebyli nuceni jakkoli programy omezovat, ale mohli jsme pomoci opět ještě vyššímu počtu pacientů než loni. Proto je potřeba rozšiřovat kapacity. V letošním roce se chystáme vybudovat úplně nový operační sál pro Kliniku transplantační chirurgie. Zároveň jsme začali s přípravami stavby nového pavilonu G1, G2. Ten by měl odlehčit hlavní budově, ve které tak vznikne více ambulancí, které se starají o pacienty po transplantacích,“ vysvětluje MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel IKEM.

Pokračovat bude i spolupráce s FN Motol. „Tu chceme i nadále rozvíjet a jako jeden z příkladů tohoto rozvoje je i nově založená Společnosti pro orgánové transplantace České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ta bude pomyslně spojovat obě naše centra a pomáhat tak rozvíjet nosné programy jako je třeba transplantace srdce a plic, nebo transplantace srdce pro dětské pacienty. Hlavní cíl je jasný - sledovat ty nejnovější trendy jak v české, tak i světové transplantační medicíně a nabízet tak pacientům nejlepší možnosti léčby,“ uzavírá MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel IKEM

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?