ČTK to řekl náměstek ředitele Fakultní nemocnice Plzeň a vedoucí lékař tamní imunoanalytické laboratoře Ondřej Topolčan.
V Plzni, která je centrem regionu s největším výskytem rakoviny v Česku, je imunoanalytické vyšetření běžné například u všech pacientů s rakovinou prostaty, prsu a tlustého střeva, zatímco v jiných nemocnicích se takto cíleně vyšetřuje 50 až 70 procent těchto druhů nádorů, uvedl Topolčan. Ne vždy totiž lékaři podle něj považují tyto testy za potřebné a přínosné.
Zatím se podle Topolčana nádorová léčba stanoví přesně na míru konkrétnímu pacientovi s rakovinou tak u deseti případů ze sta. „Cíl do budoucnosti je ušít na míru větší počet případů. Znamená to najít metody, aby byly naprosto spolehlivé a vyhovující danému účelu. Ne všechny nádory produkují markery, z nichž lze takový postup vyvodit,“ upozornil. Podle vyšetření nádorových známek mohou lékaři v některých případech rakoviny například přistoupit k radikální, nebo naopak šetrnější léčbě.
Specialitou plzeňské laboratoře, která je podle Topolčana se čtvrt milionem vyšetření ročně nejvytíženější v Česku, je kromě zjišťování nádorů prostaty také problematika metastáz jater při rakovině tlustého střeva a prsu. Díky vyšetřením imunoanalytické laboratoře mohou lékaři kontrolovat efektivnost léčby těchto metastáz a do budoucna lépe stanovit další prognózy a vývoj. „Z krve odebrané před operací dovedeme říci, zda určitý typ metastáz v játrech je buď málo, nebo hodně závažný,“ řekl. I díky tomu pak může lékař pacientovi stanovit potřebnou frekvenci následných kontrol.