Imunologická reakce na biologické léky

18. 8. 2016 11:04
přidejte názor
Autor: Redakce

Do pětiletého projektu Abirisk je jako jeden z pětatřiceti účastníků zapojena také Neurologická klinika 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Konkrétně jde o tým Centra pro demyelinizační onemocnění (MS Centrum) a jeho vedoucí prof. MUDr. Evu Havrdovou, CSc.




Abirisk, jehož celkové náklady se vyšplhají na 35 milionů eur, je zaměřený na šetření imunogenicity (schopnosti vyvolat imunitní odpověď) biofarmaceutických přípravků. V případě českého týmu se výzkum zaměří na pacienty s roztroušenou sklerózou. Imunitní odpověď způsobují bílkoviny, které se při biologické léčbě do těla pacientů dostávají. Pokud tělo začne produkovat protilátky a léčba přestává být účinná, terapie se neúčelně prodražuje a – vzhledem k vysokým cenám biologické léčby – zvyšuje náklady celému systému veřejného zdravotního pojištění o stamiliony. Projekt by měl zjistit předpoklady (typologii rizikových pacientů) a analyzovat klinickou relevanci k minimalizaci imunogenicitních rizik. Mělo by také dojít k propojení databank, které údaje o biologické léčbě a imunologických odpovědích pacientů na národních úrovních schraňují, a vytvoření imunogenicitní centrální databanky. To výzkumníkům umožní lépe předpokládat odezvu pacientů na biologika.

Podpůrná agenda

Imunogenicitu biofarmaceutik často nejde zcela předvídat pouze na základě preklinických studií in vitro. „Proto je prvním cílem vytvořit systém akreditace laboratoří na testování těchto protilátek. V druhém plánu se snažíme zjistit, proč vlastně někteří lidé takto na léčbu reagují,“ sdělila při vstupu do projektu prof. Havrdová.
Její tým na tomto poli vědecké činnosti spolupracuje se zahraničními experty z předchozích výzkumů. „Bohužel administrace projektů je velmi náročná. Potřebovali bychom podporu z fakult, které by měly zaplatit školený tým, jenž by byl schopen nápady vědců dotáhnout v projekt,“ vysvětlila tehdy neuroložka Havrdová, proč je vstup vědeckých týmů do grantů iniciativy IMI pro české odborníky mnohdy náročný.
Jak profesorka Havrdová podotkla, lékaři jsou zahlceni prací s pacienty a nadměrnou agendou, takže na vědeckou činnost příliš prostoru nezbývá. Také administrativa takových grantů je náročná, ale na tu si, na rozdíl od českého vědeckého prostředí, zahraniční univerzity běžně pořizují podpůrné týmy. Vedle mezinárodní prestiže přináší projekt samozřejmě také prostředky, jež jsou v tomto případě využity pro finanční podporu postgraduálních studentů, kteří pak mají snazší přístup ke stážím na exkluzivních zahraničních pracovištích nebo k publikaci v zahraničních odborných časopisech.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?