Do 1. listopadu, kdy podle vyhlášky ministra zdravotnictví Davida Ratha mají lékaři informovaný souhlas od pacientů požadovat, budou formuláře pro chirurgické obory a gynekologii a porodnictví.
„Chceme využít zkušeností z Německa a Rakouska, kde se informované souhlasy používají; řada českých lékařů tam pracuje,“ uvedl Kubek. Požádá šéfy oborových komisí vědecké rady komory, aby vybrali ve svých oborech výkony, u kterých by měl informovaný souhlas být.
Kubek předpokládá, že postupně budou formuláře pro chirurgické a endoskopické metody, kardiologii, radiologii a angiografii. Právní kancelář komory jim dá jednotnou formu.
U plánovaných výkonů dostane pacient dokumenty předem, doma si je přečte, může se poradit se svým praktikem. V nemocnici už pak ví, na co se zeptat. Pokud nastanou při operaci komplikace, informovaný souhlas je důkazem, že pacient o nich předem věděl. Poté už se jen zkoumá, zda lékař provedl výkon správně, nebo pochybil.
Přednosta hematoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno profesor Jiří Vorlíček ČTK řekl, že informovaný souhlas mají pro řadu zákroků a operací. „Považuji to za správné, ochraňuje to pacienta i personál,“ vysvětlil.
Podle Vorlíčka by měl být pacient informován co nejvíc, a to i s rizikem, že kvůli obavám z komplikací výkon odmítne. Podle něj je na lékaři, aby pacientovi vše dobře vysvětlil a dal mu statistiku komplikací. „V momentě, kdy pacient dostane fakta, jde o komunikaci. Není možné hodit pacientovi papír, podepište to, to nejde,“ podotkl.
Souhlas by podle Vorlíčka neměl být generální, tedy pro určitou diagnózu, ale pro jednotlivá vyšetření a výkony. „Podepisujeme informovaný souhlas před chemoterapií, ne na rakovinu žaludku. Papír s podpisem se zakládá do dokumentace pacienta,“ dodal.
S informovaným souhlasem mají zkušenost i lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce. Vedoucí lékař tamní gastroenterologie Karel Mareš ČTK řekl, že dají text pacientovi přečíst a pak mu vše osobně ještě vysvětlí. Pacienti se mohou ptát na to, čemu v textu nerozumějí.
V informovaném souhlasu je detailně popsán postup, včetně hrozících rizik, třeba protržení střeva. Pacienti jsou podle Mareše většinou vylekaní už ze své nemoci. Pokud se obávají také postupu léčby, vše jim vysvětlí a sdělí i procento komplikací.
„Je nesmírně raritní, že pacient odmítne výkon ze strachu z možných komplikací, je to tak jeden za rok. Ostatní jsou naopak rádi, že jim vše podrobně vysvětlíme a že vědí, do čeho jdou. Když odmítnou, nemůžeme je donutit, je to jejich věc,“ shrnul lékař.
S informovaným souhlasem se setkává ve své ordinaci také praktický lékař z Prahy Jan Jelínek. „Považuji za základ slušnosti člověku vysvětlit, co se s ním dělá, a nedělat nic proti jeho vůli,“ řekl ČTK.
Řada jeho pacientů se na něj obrací, aby jim vysvětlil, co je v nemocnici čeká. „Podle svých schopností jim to vysvětlím, nic si nenechávám podepisovat, protože výkon nedělám já,“ řekl.
ČTK