Bohumil KLEPETKO, moderátor: Vyslechl jste si ministra zdravotnictví Leoše Hegera, jeho vystoupení na Žofínském fóru?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Vyslechl, ale moc jsem se toho nedozvěděl. Pan ministr prezentoval publikaci, kterou si můžeme najít všichni na internetu o tom, že české zdravotnictví na tom není díky práci lékařů a ostatních zdravotníků zas tak zlé. Ale to my víme.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: On ministr vlastně hned v samotném úvodu všechny upozornil, ať nečekají nic převratného, že nic převratného neřekne. Jak jste zmínil, mluvil o systému, o tom, že podle čerstvého evropského zdravotního indexu spotřebitelů se pozice českého zdravotnictví za posledních 5 let mírně zlepšila, že jsme postoupili ze 17. na 15. místo hned za Německo. Přesto bylo tam něco v jeho vystoupení, co vás zaujalo?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak mě spíš zajímá to, co pan ministr neříká, protože on mezi tím, co říká a co reálně dělá, je takový rozdíl, že ani nemá cenu příliš poslouchat to, co pan ministr říká. Nás spíše zajímají změny v síti zdravotnických zařízení, ke kterým dochází. Nás více zajímá to, že vlastně stát jakoby vyklízí pozice ve zdravotnictví a ono je to takový proces, který může sledovat nejenom ve zdravotnictví takový ten rozklad vlastně státu. Vidíme to ve školství, vidíme to i ve zdravotnictví.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Pojďme tedy postupně, zákon o zdravotních službách, který má být jedním z pilířů reformy zdravotnictví, platí od 1. dubna. Vy některá jeho ustanovení považujete za nesmyslná, v praxi nepoužitelná. Říkáte, že pacientům prospěch nepřinášejí a lékaře staví do neřešitelných situací. Jde tady o onen už medializovaný nezbytný souhlas například tedy rodičů s ošetřením jejich dítěte. Co dál je podle vás takovou neřešitelnou patovou situací, kterou tento zákon zavádí?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak my jsme spolu se Svazem pacientů připravili takový stručný návrh těch největších nesmyslů, jeho opravy, je to právě teda ten souhlas obou rodičů. Je to také povinnost lékaře pravidelně každý měsíc informovat pacienta o důsledcích jeho dlouhodobé léčby a vyžadovat znovu a znovu od pacienta každý měsíc písemný souhlas. Je to nemožnost vlastně zklidnit pacienta nějakým přikurtováním na nějaký omezený čas bez rozhodnutí soudu. A čtvrtý bod je to, že pokud dnes si pacient stěžuje třeba lékařské komoře, tak musí na své náklady zajistit si kopii zdravotní dokumentace, protože Česká lékařská komora do té dokumentace nemůže a nemůže si tedy na své náklady, tak jak jsme byli zvyklí, ty kopie pořizovat. To jsou změny, které obsahuje náš návrh, který v současnosti projednává Senát. Zdá se to na dobré cestě a my jsme vyzvali pana ministra, aby podpořil ten senátní návrh, až přijde do Poslanecké sněmovny a už v létě mohl platit.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Ale pokud se nepletu, ministerstvo chce předložit vlastní novelu k tomuto.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: To máte pravdu.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: A tam nejste v rozporu.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Je to taková reakce jaksi chytání jaksi psa za ocas v momentě, kdy ten náš návrh už je v Senátu, tak ministerstvo připravuje svůj návrh. Ten není tak komplexní, řeší pouze ten jeden jediný bod, to znamená tu povinnost toho souhlasu obou rodičů. Ty ostatní problémy ignoruje a nemá šanci být schválen tak rychle jako ten návrh náš. A já věřím, že se ty návrhy potkají, to znamená, že pan ministr podpoří, až přijde do sněmovny, ten senátní návrh, je to v zájmu pacientů. Ale ještě bych v souvislosti s tím zákonem upozornil na to, že my také čekáme na rozhodnutí Ústavního soudu, protože Česká lékařská komora iniciovala stížnost ústavní, podala ji skupina 20 senátorů napříč politickým spektrem, na pokuty pro lékaře, na povinnost přeregistrace pro všechna zdravotnická zařízení, díky čemuž hrozí některým pacientům, že přijdou o svého ošetřujícího lékaře. Ale zejména na ten takzvaný národní zdravotní informační systém, tedy onoho velkého bratra, který by shromažďoval údaje o zdravotním stavu každého z nás v neanonymní podobě, tedy v podobě, kterou my lékaře vůbec k léčení a k nějakému statistickému hodnocení nepotřebujeme.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Pojďme dál, další novinka, platná od června. Možnost připlatit si péči nebo tedy spíš operační výkon od konkrétního námi vybraného pacienta za příplatek tedy. Není to pro nemocnice povinné, většina jich vyčkává na zkušenosti těch nemnohých, které se k tomu snad už připojili. Považujete to za dobrou věc?
Milan Kubek, prezident, Česká lékařská komora: Tak je toho mnoho povyku pro nic. Vy jste to sám i popsal. My s tím nemáme nějaký zásadní problém. Když bych preferovali zaplatit lékaře za práci civilizovaným a ve vyspělých zemích obvyklým způsobem, to znamená navýšením platů. Toto neodmítáme, ale říkáme ta rizika. Je třeba zajistit, aby nebyli poškozeni ti pacienta, kteří z nějakého důvodu buďto nebudou chtít nebo si nebudou moci dovolit platit. Nemůžeme přeci prodlužovat čekací doby na operace těmto lidem, kteří si řádně platí zdravotní pojištění. Další problém, musíte zajistit, aby ti lékaři, ti špičkoví odborníci nebyli zahlceni banalitami a aby měli čas na to vést svá oddělení a na to provádět ty nejsložitější zákroky. A třetí problém je ten, že ve zdravotnictví je to práce týmová a ono je hezká představa, že si zaplatím pana profesora na operaci, ale také je třeba zaplatit anesteziologa, je třeba zaplatit sálovou sestru a tak dále. A to nějaké částky v řádu 5, případně 15 tisíc korun pro celý ten zdravotnický tým ještě podělmo s nemocnicí a platit z toho daně. Víte, ty částky potom už jsou tak nízké, že se nevyplatí skutečně nemocnicím narušovat ten zaběhnutý provoz kvůli něčemu takovému.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Vy mluvíte o tom, jak jsou lékaři zahlceni banalitami a vstříc tomu by mohla jít novela, která na ministerstvu zdravotnictví vzniká, jejímž cílem je rozšíření kompetencí sester a jiných nelékařských zdravotnických pracovníků. Jak se k tomu stavíte, je nějaká taková činnost, kterou dosud vykonávají sestry, kterou dosud vykonávají lékaři a nemuseli by a mohly by ji naopak vykonávat vhodně právě sestry?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Víte, my bychom radši, kdyby nás pan ministr zbavil té přebytečné administrativy. Bohužel ty jeho zákony poskytování zdravotní péče stále více komplikují, ta administrativa je stále složitější a nám ten čas na pacienta se krátí. Je třeba si uvědomit, že jakýkoliv přenos kompetencí z lékařů na ostatní zdravotníky znamená nutně to, že ti ostatní zdravotníci prostě mají nižší kvalifikací, nižší erudici. Prostě lékaři jsou ti nejkvalifikovanější ve zdravotnictví. A otázka je, jestli si to občané přejí, jestli prostě ta slušná úroveň českého zdravotnictví dosahovaná při velice nízkých výdajích na zdravotnictví, vy jste sám říkal, že jsme na úrovni, spokojenost pacientů na úrovni Německa, ale Německo dává 10,5 procenta svého hrubého domácího produktu tedy v absolutních částkách přibližně čtyřnásobek na jednoho obyvatele než my. A jestli ten rozdíl právě není dán tím, že prostě máme kvalifikované lékaře, kteří tuto činnost vykonávají.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Víte ale…
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Pardon, ještě poslední věc si dovolím říct. Tady se hovoří o převodu kompetencí, ale zapomíná se na převod odpovědnosti. Není možné, aby zůstalo v platnosti to, že lékař je vedoucí zdravotnického týmu a nese tu plnou zodpovědnost, nemůže nést zodpovědnost za činnost, kterou za jeho zády bude vykonávat někdo jiný.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Víte ale, nepodceňujete, neurážíte tím zdravotní sestry? Přece i ty si zvyšují kvalifikaci, některé mají vysokoškolské vzdělání. Není to z vaší strany, ze strany lékařů jen takové budování kultu nepostradatelnosti?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak žádné zdravotní sestře nebráníme přeci v tom, aby vystudovala lékařskou fakultu, aby se stala lékařkou. Prostě ta práce je týmová, zdravotní sestry jsou velmi důležité. My lékaři je potřebujeme, potřebují je pacienti. Ale prostě nejvyšší erudici má ten lékař a také logicky nese tu zodpovědnost. A pokud bychom přenášeli prostě určité výkony na méně kvalifikované odborníky, a zdravotní sestry jsou odborníci, ale méně kvalifikovaní než lékaři, tak jednak je třeba si říci, proč to chceme, cíl je jednoduchý - ušetřit peníze. A otázka je, jak to sníží kvalitu a bezpečnost poskytování zdravotní péče.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Ještě když se vrátím na chviličku k té možnosti za příplatek vybrat si konkrétního lékaře, máte nějakou zkušenost, jak to kde funguje, tam kde k tomu přistoupili? Jak se k tomu lékaři staví?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: V České republice zatím nemám informace, že by to někde fungovalo. V těch vyspělých státech je spíš zvykem, že lékař vedle práce v nemocnici má své soukromé zdravotnické zařízení, svojí soukromou ordinaci, případně soukromou kliniku, kam soustřeďuje nějaké takové ty VIP, VIP pacienty. Ale to, že by se ti pacienti připlácející si s pacienty nepřiplácejícími si, mísili se na jednom oddělení, je to problematické. Jsou jistě obory, kde se to dá naplánovat, porod v drtivé většině případů můžete naplánovat, ale už prostě si těžko naplánujete to, že prostě najednou dostanete zápal slepého střeva a potřebujete operaci urgentní.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Ono se také vede diskuse, jestli je to vůbec ústavně v pořádku, jestli, jestli toto připlácení nenarušuje ústavní právo lidí na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: To je určitě otázka zajímavá právně, netroufám si ji jakkoliv posuzovat a určitě se k Ústavnímu soudu dostane. Nepochybuji, že nějaká organizace pacientů takovou stížnost k Ústavnímu soudu bude iniciovat.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Další věc, regulační poplatky. Ministerstvo zdravotnictví plánuje od příštího roku zvýšení regulačních poplatků ze 30 na 50 korun a za návštěvu u specialisty bez předchozího doporučení praktika dokonce ze 30 na několik set korun. S tím, že regulační poplatky přestávají plnit svoji funkci. Z vaší praxe, jakou máte zkušenost, plní svoji funkci?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Ony je nikdy neplnily. To prostě byl jenom mýtus. Taky cílem regulačních poplatků nebylo nic jiného než vytahnout z lidí další peníze. A trošku pomoc finančně, finančně zdravotnictví. Ty regulační poplatky prostě, máte některé pacienty, kteří prostě lékaře navštěvují a budou je navštěvovat, protože je to prostě určitým způsobem baví. Máte někoho, koho k lékaři nedostanete. Spíš jsou problém takové případy, kdy třeba, já nevím, ten poplatek na pohotovosti spojený ještě s poplatky v lékárně pro některé nízkopříjmové skupiny, taková matka samoživitelka s dvěma dětmi, to už prostě potom je, je problém. Ale ten regulační poplatek, asi úplná nesmyslnost toho názvu regulační poplatek vyznívá v souvislosti s poplatkem za hospitalizaci, protože pacient přeci nemůže rozhodovat o tom, zda bude, či nebude hospitalizován. To přeci neovlivníte. Buďto jste tak vážně nemocní, že musíte být hospitalizován, anebo nemocný nejste a pak vás nikdo do nemocnice posílat nebude, protože prostě co byste tam dělal? Takže tady je jasně vidět, že jsou to prostě, je to další zdroj peněz a bavme se o tom, jestli dostatečný ten hospitalizační poplatek by jistě mohl být zvýšen, ale měla by existovat ta klausule, která je jako v Německu, že se platí pouze po určitý počet dnů v roce. A potom je také neférové říkat občanům, že se jim spousta těch peněz vybraných na poplatcích, případně na doplatcích na léky vrátí, když realita je taková, že řada těch poplatků se vůbec do toho limitu vůbec nezapočítává, třeba právě ten poplatek za hospitalizaci se vám vůbec nezapočte.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Čili vy souhlasíte, nebo nesouhlasíte s výtkou sociální demokracie, že zvyšování těchto poplatků, regulačních poplatků bude znamenat, že zdravotnictví, návštěva lékaře se stane jen luxusem jen pro vyvolené, jen pro majetné a že pokud se sociální demokracie dostane k vládě, všechny zdravotnické poplatky zruší, s výjimkou právě toho, který jste zmiňoval poplatku za hospitalizaci, ale i ten že by sociální demokracie snížila?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak budou muset najít jiný zdroj peněz a to je to, čemu se pan ministr Heger vyhýbá, to znamená zvýšení platby za takzvané státní pojištěnce, protože stát platí za děti, důchodce, nezaměstnané, to je 60 procent populace a vládla rozhodla, že sice zvýší znovu DPH, to znamená zdravotnictví bude o to více sanovat státní rozpočet, ale ta platba za státní pojištěnce i v příštím roce zůstane čtvrtým rokem stejná, pouhých 723 korun měsíčně. Pak zde máte obrovskou nespravedlnost v tom, že zaměstnanci platí v průměru asi dvojnásobné pojistné než osoby samostatně výdělečně činné, které mohou míti padesátiprocentní vyměřovací základ. A lidé s nejvyššími příjmy i z těch nejvyšších příjmů neplatí vůbec žádné zdravotní pojištění. Takže tady jsou velké nespravedlnosti v platbách zdravotního pojištění a jejich řešení by umožnilo nezvyšovat ty regulační poplatky.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: No, a která cesta je vám bližší, cesta kterou prosazuje nynější vláda, anebo cesta kterou chce jít sociální demokracie?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak já si myslím, že je lepší je ta spravedlnost a určitá rovnost lidí. Já nevím, proč by bohatí lidé měli být zvýhodňováni, proč by podnikatelé měli být zvýhodňováni na úkor zaměstnanců. Všichni bysme měli platit pojistné, které odpovídá procentu z našich příjmů, všichni stejně podle svých vlastních možností, protože také zdravotní péči čerpáme stejně. Víte, to není jako, když si platíte na důchod. Když si někdo svévolně platí malé pojištění, tak má malý důchod. Ale když někdo díky určité výhodě v zákoně nebo prostě díky tomu, že optimalizuje své daňové přiznání, platí minimální zdravotní pojištění, tak potom když onemocní, tak čerpá péči zákonitě stejně jako ten, který platil poctivě.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Další věc, téma standardů a nadstandardů. Ústavní soud teď na podnět sociální demokracie posuzuje, jestli je dělení péče na standardní a nadstandardní vůbec možné, přípustné. Pokud tedy uzná, že ano, ministerstvo zdravotnictví je připravené výčet nadstandardů rozšířit. Mají k nim nově přibýt například lázně, rehabilitace, plomby pro dospělé, taky zdravotní doprava. Vy nadstandardy schvalujete?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak já si myslím, že to je v souladu s ústavou, protože ústava říká, že máme nárok na bezplatnou zdravotní péči na základě účasti v systému veřejného zdravotního pojištění podle pravidel daný zákonem. Takže pokud to zákon stanoví, tak si myslím, že to je v pořádku. Mně spíš chybí u toho zákona mechanismus, jak se ty standardy budou tvořit, protože ten zákon vůbec toto, toto neřeší a výsledek je, že je taky velká bublina a dosud nic. Vlastně máte nějaké odlehčené sádry, máte nějaké druhy očkování. Vesměs jsou to všechno věci, které si pacienti dnes platili zcela ze svého a jediný efekt těch nadstandardů je, že na ni přispívá zdravotní pojištění a pojišťovny zase několik set milionů touto cestou utrácí celkem za to zbytečně navíc.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Čili vy si myslíte, že by bylo vhodnější, aby byly nadstandardy ještě širší ten výčet?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Především by měl existovat transparentní mechanismus, jak jej tvořit. A my jsme panu ministrovi navrhovali, aby vzniklo určité dohodovací řízení mezi lékaři, mezi zdravotními pojišťovnami, které péči platí a to za přítomnosti zástupců pacientů, aby ten proces byl pro veřejnost transparentní a vznikala by doporučení, která péče může být vyřazena z toho veřejného zdravotního pojištění. A určitě se taková péče najde. Jednou z nich je typicky velká část péče lázeňské.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Konkrétně z vaší praxe, vy jste soukromým cévním specialistou, dá-li se to tak říci. Můžete uvést příklad toho, co by podle vás mělo být standardem a co už nadstandardem ve vaší praxi?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak třeba klasická operace křečových žil, varixů by měla být standardem, laserová operace by mohla být tím nadstandardem.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Vy mluvili jsme tady o přípustnosti nebo nepřípustnosti zvýšení regulačních poplatků a o výčtu nadstandardů. Samozřejmě proti tomu je hlavně sociální demokracie a takovým mluvčím a garantem za to byl David Rath. A na téma David Rath bych se chtěl s vámi trochu pobavit, protože vaše angažmá ať už v lékařských odborech i v lékařské profesní organizaci jakoby to jeho kopírovalo, jako byste, a nemyslím to nijak pejorativně, šel v jeho stopách. On byl předsedou Lékařského odborového klubu, vy po něm, on byl prezidentem lékařské komory, vy po něm. Jak velkým šokem je teď pro vás to, co se kolem něj děje, z čeho je obviněný?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak pochopitelně je to velký šok, asi jako pro každého. Je to prostě velké překvapení a já, protože nemám žádné informace, které by šly nad rámec toho, co se převrací ve sdělovacích prostředcích, tak k tomu nemám žádný, žádný speciální komentář.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: A názorově jste si byli blízcí, myslím v pohledu na zdravotnictví?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak já jsem Davidu Rathovi pomáhal, když byl předsedou Lékařského odborového klubu, já byl jeho místopředsedou. Já jsem ho podporoval, když byl prezidentem lékařské komory, protože já byl předsedou jednoho okresního sdružení lékařské komory. My jsme spolu spolupracovali, když byl ministrem zdravotnictví a já prezidentem komory. Prosadili jsme některé zákonné změny, dobře se s ním spolupracovalo, když byl předsedou zdravotního výboru Poslanecké sněmovny. V momentě, kdy se stal hejtmanem, tak zdravotnictví tak jako šlo jaksi na druhou kolej, on se věnoval zejména tomu hejtmanství a musím říct, že prostě těch styčných ploch bylo stále méně, protože zdravotnictví se dostávalo na okraj jeho zájmu.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Vaši předchůdci ve funkci prezidenta lékařské komory skončili ve vysoké politice jako aktivní politici, nebyl to jen David Rath, který tedy skončil v barvách sociální demokracie, ale i Bohuslav Svoboda, coby pražský primátor v barvách ODS, taky skončíte v politice?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Já připomenu prvního prezidenta, pan profesor Štejfa, který skončil svojí praxi jako lékař a stále je fanouškem České lékařské komory. Na rozdíl od obou zmiňovaných pánů, kteří se od komory distancovali.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Takže vás politika nijak neláká?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak politika je správa věcí veřejných a pochopitelně jaksi vedoucí role v tak velké stavovské organizaci, jako je lékařská komora s 50 tisíci členy, která se nutně musí vyjadřovat k organizaci a k financování zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, je do jisté míry politikou.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Politikou byla do jisté míry i akce Děkujeme, odcházíme. A ono se zdá, že po roce se byť i v nějaké modifikované podobě může dostat znovu do hry. Lékařský odborový klub potom má rozhodnout za týden 19. června. Víceméně se čeká na to, jestli se změnou úhradové vyhlášky podaří do nemocnic dostat víc peněz na to, aby mohlo být přidáno lékařům na platech. Je to tak?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak pan ministr avizoval, že změna úhradové vyhlášky pro letošní rok nebude a dohodovací řízení pro příští rok má nastaveny mantinely tak, že se úhrady zvyšovat nemají v žádném segmentu. Ostatně pan ministr nedokázal prosadit to zvýšení plateb za státní pojištěnce. Zvýšení DPH o jeden procentní bod vysaje zase nějakou miliardu ze zdravotnictví. Takže zdravotnictví skutečně bude mít peněz nedostatek a myslím si, že není žádné tajemství, že jak pan premiér Nečas, tak pan ministr Heger prostě deklarují, že prostě ten svůj závazek prostě dodržet nemíní a že prostě ta dohoda s lékaři byl prostě podvod. A teď je otázka, jestli si to lékaři a i ostatní zdravotníci, protože podvedeni byli i ostatní, zdravotní sestry také měly dostat přidáno, jestli si to nechají líbit, nebo ne.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Víte, ale ministerstvo zdravotnictví, ono trvá na tom, že nemocnice na platy mají peněz dost, ale že právě na ten růst platů je nechtějí dát. Takže kde je ten problém?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak v zásadě mají nemocnice 98 procent toho, co měly před dvěma lety, takže ty peníze prostě nemají. Ty úhradové mechanismy jsou strašně složité, stanovuje je ministerstvo zdravotnictví, jsou velké rozdíly mezi nemocnicemi, kdy například i v rámci toho systému DRG, který měl odstranit ty rozdíly, tak počítá s takzvanou individuální hodnotou daného zdravotnického zařízení. To znamená, jedna nemocnice může mít za stejné výkony až 2,5násobek toho co nemocnice jiné. Kromě toho ta úhradová vyhláška obsahuje něco, čemu já říkám korupční paragraf. To znamená, umožňuje zdravotnickému zařízení, aby se s pojišťovnou dohodlo úplně jiném způsobu úhrady. A to umožňuje pojišťovnám některá zdravotnická zařízení zvýhodnila a my zde máme třeba pojišťovnu, která se jmenuje Česká průmyslová, všichni jí AGEL, máme zde velký řetězec zdravotnických zařízení patřící také AGELu. A byť formálně jsou odděleni, tak reálně, vlivově prostě jedno jsou a to je flagrantní porušení férového tržního prostředí. A v tomto neférovém tržním prostředí se pohybují nejenom nemocnice, ale i soukromí lékaři a to pochopitelně ty problémy komplikuje. Ale primární problém je nedostatek peněz a nevůle jaksi zajistit řádné financování zdravotnictví.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Ten slib vlády skutečně tedy dodržen nebyl. Na druhou stranu průměrný plat lékaře ve státní nemocnici se zvýšil už v loňském roce o 10 tisíc. Podle statistik byl v loňském roce 61 tisíc korun. Nemyslíte si, že i lékaři by v dnešní době ekonomické krize měli být solidárnější se společností, že platy vlastně nerostou ani v jiných oborech?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: To říkejte těm lékařům, kteří utíkají. Prostě pokud nedokážeme lékaře zastabilizovat penězi u nás, tak prostě kvalifikovaní lékaři zmizí a my budeme v situaci ne že si platící pacient bude vybírat pana profesora, ale vůbec lékař se stane nadstandardem. Protože nám třeba v loňském roce odešlo 170 čerstvých absolventů lékařské fakulty. Nám i navzdory akci Děkujeme, odcházíme, já jsem podepisoval 550 potvrzení o profesní bezúhonnosti pro lékaře, kteří odchází do ciziny. A my máme vedle sebe Německo, které řeší skutečnost, že od ledna 2013 dojde k zásadnímu omezení množství přesčasové práce z důvodu bezpečnosti pacientů. My to obcházíme, u nás se podvádí v nemocnicích. Němci nic takového nedělají, v Německu je zvykem dodržovat zákony. Takže Němci se na to připravují a nasávají velké množství lékařů a je jim celkem jedno, jestli ten lékař, jestli svůj problém budou řešit na úkor Polska nebo České republiky. Ale je to obrovská šance pro stovky našich lékařů.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: A jakou podobu by ta nová akce á la Děkujeme, odcházíme mohla mít? Mluví se o tom, že hromadné výpovědi by to tentokrát spíš nebyly, protože pojišťovny budou s nemocnicemi uzavírat hromadně nové smlouvy a hrozí, že některé nemocnice by je kvůli nedostatku lékařů nemusely dostat. Takže to vypadá, jako by po roce lékaři byli tak trochu v koutě?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak to záleží na podpoře té akce. Podívejte se, 21. června budou stávkovat lékaři v Británii, můj kolega, prezident British Medical Association udělal průzkum mezi lékaři, jestli chtějí do tvrdé stávky, nebo nechtějí. Většinová podpora, 65 procent lékařů řeklo prostě: ano, jdeme do protestu, Britská lékařská asociace prostě organizuje protesty 21. června. To je rozhodnutí čistě těch lékařů. Pokud bude velká skupina lékařů ochotna do protestu jít, tak nemohou žádný spor se státem nebo zdravotními pojišťovnami prohrát. Ale máte pravdu, v tom roce 2010 vlastně bojovalo pouhých 22 procent lékařů nemocničních a přesto těch 22 procent dokázalo nejenom pro sebe, ale i pro své kolegy vybojovat nejvyšší zvýšení platů, ke kterém za posledním 20 let došlo.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Vy jste to kritizoval, že si to zvýšení platů vzali i ti lékaři, kteří nejenom protestní akce nepodpořili, ale ještě v médiích shazovali. A jmenoval jste i některé vaše kolegy.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: To je takový smutný obraz české povahy, že nikdo z těch lidí, kteří prostě říkali: já nemohu takto neeticky protestovat, brát si pacienty jako rukojmí, tak teď tyto podle jeho názoru neetickým způsobem vybojované peníze si všichni vzali…
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Připomeňte, koho se to týkalo a koho jste už v minulosti jmenoval.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Já nevím, pan profesor Pirk, pan profesor Beneš a tak. Škoda, že žádný z těch pánů nenašel tolik hrdosti, aby ty peníze dal na nějaké dobročinné účely, když byly pro něj získány dle jeho názoru neetickým způsobem.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: Čili váš odhad jakou podobu protesty budou mít a dospěje k nim vůbec lékařský odborový klub?
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Tak to já opravdu nevím, ale můžu vám říct, jakou podobu určitě mít nebudou. Určitě mít nebudou mít podobu nějakých symbolických protestů, které by apelovaly na politiky nebo na veřejnost, protože to se ukázalo jako naprosto neúčinné. Politici jakoukoliv slušnost a vstřícnost si vykládají jako slabost. A já používám bonmot, že s politiky se jedná dobře, ale s politiky pod tlakem se jedná mnohem lépe. A pan premiér Nečas i pan ministr Heger to právě tím, jak lékaře podrazili, jak porušili své vlastní sliby, jak nedodržují to podepsané memorandum, tak to dokázali mírou vrchovatou.
Bohumil KLEPETKO, moderátor: To byl prezident České lékařské komory pan Milan Kubek v Interview ČT24. Vážení diváci, děkujeme vám za pozornost, hezký večer. Pane doktore, děkuji i vám.
Milan KUBEK, prezident, Česká lékařská komora: Děkuji za pozvání, hezký večer.