Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Sama nejlépe poznala, co znamenají rizika domácích porodů. Přesto se téhle myšlenky nevzdává. Ministerstvo zdravotnictví mluví o větším zapojení porodních asistentek do systému. Ale společná řeč se hledá lékařům a asistentkám velmi složitě už řadu let. Pozvání do Interview přijala prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková. Dobrý podvečer.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Dobrý večer.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
První, co ženy v českých porodnicích dostanou, je dostatek svobody. Následuje nástřih a separace dítěte. Těmito slovy nedávno zesnulého dánského lékaře Marsdena Wagnera uvádíte tiskovou zprávu ke světovému Týdnu respektu porodu, který dnes začíná. Není to přeci jen trochu přehnané, trochu zevšeobecňující?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Bohužel není. My jsme za těch posledních padesát let, nebo taky za druhou polovinu minulého století se dostali do takové rutiny a tak jsme ovládli ten systém, a ty, ti, kteří se stávali našimi zákazníky, ty klientky, ty ženy rodičky, tak ty se staly takovými našimi područími. A bohužel to tak je. Přichází a my jsme si zvykli na to, že prostě děláme v určitou dobu určité věci. A pokud ta žena to tak nechce, tak velmi často se dostává do komplikovaných situací.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A kdybychom tu větu vzali do důsledku, tak všechny ženy přeci nástřih nepodstupují, to se přeci neděje při každém porodu, proto se ptám, jestli to není zbytečně přehnané a zjednodušující.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Tak je pravda, že tohle to řekl pan profesor Wagner před několika lety a že od té doby se ten počet nástřihů zmenšil, ale padesát.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy to stále používáte jako motto.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Padesát procent, padesát. To, že ta žena se dostává do nesvobody, je fakt. A padesát procent nástřihů v České republice, to je hodně. Do deseti by to bylo ještě dost. Klidně to může jít pod deset procent.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A souhlasíte s tím, že se to netýká tedy všech rodiček?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ne, to určitě se to netýká.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
K čemu je takový Týden respektu k porodu dobrý? Proč vůbec vznikl?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ten týden, nebo ta tradice, to začlo ve Francii, kde to bylo jenom jako národní záležitost. A postupně se k tomu přidávaly i jiné státy. U nás se to děje už devátým rokem. A je to takové, zaprvé je to oslava mateřství a rodičovství. A za další je to hlavně takový informační festival, to znamená o tom, aby se ty ženy seznámily s tím, co to obnáší být těhotná, rodit, pečovat o dítě. Tím, jak jsme přesunuly ty porody z domácnosti a z té velké rodiny se nám zúžily na ty dvojčlenné, popřípadě teda trojčlenné s tím dítětem, tak tyhle ty věci si automaticky nepředáváme a ta žena se ocitá potom najednou izolovaně v neznámé situaci. A může z toho mít potom problémy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Kterou zemi vy byste označila za ideál v oblasti porodnictví?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Já myslím, že každá ta země má nějaké plus a nějaké mínus. Ale nemusíme chodit až tak moc daleko. Úplně stačí třeba do Německa. V Německu to chodí tak, že žena, pokud nedostane menstruaci, tak jde k lékaři, protože to obvykle bývá porucha. Tam zjistí, že není nemocná, že je jenom normálně těhotná, a pošle ji k porodní asistentce. A ta porodní asistentka, popřípadě třeba dvě, tři se o ni starají celé těhotenství.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V Nizozemsku se to děje například také, ale tam se mluví o tom, že to je nedostatkem právě těch gynekologických lékařů.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ne, ne, ne. To určitě ne, ale Holandsko je taková plná specifika, protože v Holandsku rodí doma téměř 30 procent žen, zatímco v těch jiných státech je to tak třeba kolem jednoho, dvou, tří procent. Ta porodní asistentka v tom Německu pečuje o tu ženu potom při porodu. Tam, kde si ta žena vybere. To znamená, když chce rodit doma, tak doma. Když v porodním domě, tak v porodním domě. V Německu mají přes sto porodních domů. Jenom v samotném Berlíně jich je asi deset. A když chce rodit v porodnici ta žena, tak ta porodní asistentka s ní jde do porodnice. Tam ona je tím poskytovatelem péče. A několik hodin po porodu, pokud je všechno v pořádku, žena i dítě odcházejí domů. A ta porodní asistentka pečuje i o matku i o dítě potom i po celou dobu kojení. Takový to základní pečování je po dobu šesti týdnů. Ale využít návštěvu porodnic taky může žena, i když kojí třeba v půl roce.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy patříte mezi zastánkyně domácích porodů. Neříkám, že je vnucujete, pakliže je žena zdravá, přeje si to, průběh těhotenství je hladký. Ale nebyla by právě lepší řešení právě v českých podmínkách v podobě těch porodních domů tak, jak to funguje v Německu? Nenašli byste s lékaři, zdravotníky, ministerstvem jednodušší cestu, pakliže by to fungovalo například zpočátku pouze na bázi porodních domů?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte, je to těžké, protože ty ženy, které doma rodí, které chtějí rodit doma, tak tady jsou. A ty ženy prostě doma rodí. A ta situace, která v současný době nastala, já ji považuju za velmi nebezpečnou. Protože ty ženy doma porodí bez pomoci, bez, bez žádného zdravotníka. A tak, jak všechny výzkumy ukazují, tak porody jsou, doma jsou bezpečné, ale s vyškoleným zdravotníkem. To znamená pod vedením. A je to o tom, že ten zdravotník pozná včas, pokud se něco odchyluje od normálu, a může, může potom zajistit následnou péči. Samozřejmě, že porodní domy.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ptám se na to, jestli by to nebylo samozřejmě jednodušší, vy říkáte, v Německu jich funguje sto. Což je asi číslo nesrovnatelné, jestli by to nebylo jednodušší prosazovat právě cestou podpory výstavby porodních domů, apelovat na zákonodárce v tomhle směru?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte, ono je to takové dvousečné. Třeba máme dneska vyhlášku, nebo zákon o zdravotních službách, a k tomu navazující vyhlášku o vybavení zařízení, kde se můžou vést porody, což by byl porodní dům. Ale ta vyhláška klade stejné podmínky jako porodnice. To znamená plně vybavený operační sál, lékařské zajištění péče a tak dále. A ta dohoda je velmi obtížná. Nota bene, že ten porodní dům, to je vlastně, jako kdyby to bylo doma. Akorát že to není u mě doma, ale je to vlastně někde. Jo, je to, není to úplně na té bázi, je to jako ta porodnice. Je to prostě jiný byt.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V Německu existují porodní domy poměrně rozsáhlé, ale i tady platí podmínka: dosah lékaře do deseti minut. To je něco, co byste dokázali splnit? To je něco, s čím byste souhlasili? Takovéto pravidlo?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Není tam podmínka deseti minut. Určitě nemají v Německu podmínku.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
U jistého typu těch přísnějších.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
To je možný, ale, ale určitě samozřejmě, že ta dostupnost péče je důležitá. My si sami nevystačíme. My si vystačíme tam, kde je všechno v pořádku. Ale pokud prostě se objeví nějaké komplikace, a to není o tom, většinou se setkáváme s tím, že když my to pokazíme, tak potom ať to za nás někdo napravuje. Tak to není. Prostě ten porod je nějaký, nějaký děj. A může nastat komplikace zcela, zcela v tom vývoji prostě. Tak potom my potřebujeme spolupracovat s těmi lékaři. Takže určitě ta dostupnost tam je důležitá.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Liberální porodník Aleš Roztočil, šéf někdejší komise Ministerstva zdravotnictví loni řekl, že mezi asistentkami a lékaři se vede už 15 let zákopová válka, ale domácí porody jsou zástupný problém a nesmysl z medicínského hlediska. Já bych se vás chtěla zeptat na to, kdyby nemocnice přistupovaly lépe a praktikovali takzvaný přirozený porod, nebylo by to volání po domácích porodech třeba menší? Vám přeci vadí ty medicínské přístupy a postupy.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ty ženy, které se rozhodují k tomu porodu doma, tak to jsou většinou, to jsou ženy vzdělané, ženy informované a tak dále. Ale je pravda, že v současné době jsou dva typy žen, které se rozhodují pro porod doma. Jedny ty, které opravdu chtějí být doma, chtějí být v tom svým prostředí a nechtějí se nikam stěhovat. A jedny, které se bojí právě toho, aby nemusely komunikovat s těmi zdravotníky v tom, v té porodnici, aby nemusely se dohadovat o tom, jestli se bude dělat to nebo ono. Aby ten porod mohl běžet přesně podle nich.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, a nemohla by celá zdravotnická péče spíše směřovat k tomu, jakým způsobem se koncentrovat na chování a přístup zdravotnického personálu?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte, já vám něco povím jo, ono je to těžký. Probíhá teď Týden respektu porodu. Já pozítří budu v Liberci. Tam magistrát podpořil celodenní seminář pro porodní asistentky, jak podpořit normální porod. A budete se divit, ale ona se tam nepřihlásila ani jedna porodní asistentka.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Takže kam jste za těch 15 let pokročili v té zákopové válce v uvozovkách? Moc daleko ne?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Pokročili jsme k tomu, že, že zákopová válka zůstává zákopovou válkou. A domácí porody jsou zástupným problémem přesně tak, jak to řekl pan profesor Roztočil. A my se nechceme měnit, protože prostě my jsme, my jsme to tak dělali, tak to tak budeme dělat vždycky. A my jsme na to studovali.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy jste založila Centrum aktivního porodu na Bulovce. A co se s ním stalo a také nám můžete říct, jak funguje porodní dům v Praze U Čápa?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Centrum aktivního porodu na Bulovce vzniklo v roce, v březnu 98 bylo otevřeno. A bylo to vlastně součástí porodního sálu, nás tam bylo pět porodních asistentek. A fungovalo to tak hodně vzdáleně, ale trošku jako právě třeba v tom Německu, nebo v Dánsku, kde jsem byla na stáži. A bohužel ale my jsme tam byly pořád jako vetřelci. A ten, ten personál toho, té nemocnice nebyl ochoten to akceptovat a po nějaké době prostě po 2,5 letech jsme odtamtud odešli. To bylo hodně, hodně práce, myslím časově náročné, 240 hodin za měsíc bylo strašně moc. Skoro žádné peníze. A velká zodpovědnost.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak to vypadá v Praze U Čápa? Protože slyšela sem komentář i jedné ze zaměstnankyň, že by to mohlo být trochu muzeum toho, co jste kdysi chtěli vytvořit.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
No, porodní dům U Čápa nedostal registraci, protože nesplňuje podmínky té vyhlášky o vybavení. Takže funguje jenom jako poradna, pokud funguje.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček hovoří o tom, že bude preferovat dohody mezi porodními asistentkami a zdravotnickými zařízeními. Myslíte si, že dokáže prosadit, aby porodnice častěji uzavíraly podobné dohody, nebo ne?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Já myslím, že velkou roli hraje právní nevědomost, neznalost a v podstatě analfabetismus v naší společnosti. A prostě uzavřít smlouvu s porodnicí je velmi obtížný, protože ten personál tý porodnice neustále si myslí, že oni budou za nás zodpovědný a tak dále. Tak to není. Ale je zapotřebí s nima spolupracovat. A spolupracovat s porodnicí, když ten personál nechce, je strašně problematický. Já doufám, že to bude, není hudba daleké budoucnosti.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček letos připustil možnost vybrat si porodní asistentku. Na což porodník Pavel Calda oponoval, že si neumí představit, jak by porodnice převzala právní odpovědnost za případnou chybu. Tady jsou jejich postoje.
Svatopluk NĚMEČEK, ministr zdravotnictví /ČSSD/ /Události, Komentáře, 6. 5. 2014/:
Na prvním místě musí být zdraví a bezpečnost porodu a zdraví a bezpečnost dítěte a rodičky, takže pokud nedojdeme k tomu, že ten systém vylepšíme a napravíme tak, aby byl ku prospěchu věci, a aby zůstaly zachovány ty medicínské parametry, tak určitě bych neměnil systém, který, který vykazuje jedny z nejlepších výsledků v celé Evropě.
Pavel CALDA, porodník, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, 1. LF UK /Události, Komentáře, 6. 5. 2014/:
Otázka odpovědnostní není otázka lékařů, to je otázka právní. Protože my samozřejmě to, co děláme v nemocnicích, se našich, ve většině případů státních nemocnicích se řídí našimi právními předpisy a právními odděleními, kteří na ně musí dohlížet. To znamená, tento, tento proces musí být zakotven legislativně a musí mít jasná pravidla. My, to se týká například pojištění za odpovědnost, tedy pojištění z odpovědnosti. A samozřejmě stanovení jasných kompetencí.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tu odpovědnost, paní Königsmarková, někdo nést musí. Jaká pravidla tedy porodnicím, nebo zdravotnickým zařízením přinášíte a nabízíte vy?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
To je každýho zodpovědnost za to, co dělá. Já jsem zodpovědná za to, co dělám. Mám pojištění zodpovědnosti. A to samozřejmě takové pojištění a takovou zodpovědnost ponesu i v případně i v té porodnici.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená, vy si myslíte, že není potřeba ten vztah upravovat, pakliže by porodní asistentka přišla do zařízení, kde není zaměstnankyní, nesla by tu odpovědnost ona?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Je zapotřebí to upravit smlouvou samozřejmě. Já nemůžu tady přijít a používat vaší kameru, nebo cokoliv jiného. Prostě také bych musela mít nějakou smlouvu. Čili smlouva určitě, ale je zapotřebí tam do té smlouvy zakotvit, že já tam teda přijdu tehdy a tehdy za těch a těch podmínek. A na jaké, na jaké bázi bude ta spolupráce probíhat. A potom.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na jaké bázi by probíhat podle vás tedy měla v tom ideálním případě?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Tam musí být zakotveno to, že já můžu používat ty prostředky té nemocnice. Že v případě, v případě komplikace nebo hrozící komplikace, že zase naopak ta nemocnice mi poskytne pomoc v tom zajištění té následné péče. Ale samozřejmě, že já budu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tu odpovědnost za ten postup jako takový by nesl kdo?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Za ten postup samozřejmě má ten, kdo to, kdo to činí. To znamená, že i dneska ty porodní asistentky, které jsou v porodnicích, jsou zodpovědné za to, jak ten porod probíhá. Ten lékař tam nesedí. Ten lékař přijde až teprve na závěr porodu, anebo když ho ta porodní asistentka zavolá. Jestliže ho zavolá pozdě, tak ona je ta zodpovědná a ona ponese za to tu, ten trest případný.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Proč si tedy myslíte, že k podobným dohodám u nás nedochází?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Protože nechceme. Protože prostě není tady ta vůle.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Řekněte nám, jak moc jsou domácí porody podle vás otázkou přesvědčení? Vy už jste to trošičku naznačovala, kdo si je volí, kdo ne.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Říkám, jako já se potkávám s těma ženama, který nechtějí se, nechtějí se teda v tý nemocnici dohadovat. A potom to jsou takový ty ženy, který třeba už rodily, mají špatnou zkušenost. A prostě a chtějí být v tom, nechtějí se nikam přesunovat a tak dále. A ty ženy, který doma porodí, tak ty jsou přesvědčený. Ty, který se k tomu rozhodujou a nejsou přesvědčený, tak obvykle to doma nedotáhnou a jsou rádi, když se jim nabídne: hele, víte co, pojedeme do porodnice.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Stalo se vám někdy, že vám rodička zatajila informaci, nebo nejen vám, některé z vašich kolegyň, jenom proto, aby mohla rodit doma? Protože vy jste o tom hovořila.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte co, mně se, mně se stalo kdysi, že mi žena řekla o tom, že má nějakou poruchu srážlivosti, já jsem jí řekla, že to není na porod doma. A ona našla kolegyni, a té to neřekla. Ale potom naštěstí ta kolegyně neměla čas, a ona volala.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A funguje nějaký systém předávání informací, aby se taková to situace nestala?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Já jsem nevěděla, že ona si to, rozumíte. Jako já zase nemůžu vědět, že ona si najde nějakou kolegyni někde úplně jinde. Takže já jsem to nevěděla. Jo, prostě taková situace se může stát.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak přesvědčit takové rodiče, aby dbali právě odpovědnosti za nenarozené dítě v takovémto případě? Protože to je možná argument, který asi nesvědčí ani vám. A přístup.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte co, jak přesvědčit lidi, aby nejezdili hazardně v autě, jak přesvědčit lidi, aby nehráli hazardní hry. A tak dále. Jo, to prostě jedině tady může hrát roli osvěta, osvěta, osvěta. Aby byly informace o tom, že existuje porodní asistentka, velmi takovéhle riziko by snížilo to, kdybych já s tou ženou mohla jít do porodnice. Tak prostě ona by to, předpokládám, neudělala. Protože by měla zajištěnou tu péči, věděla by, že jí poskytnu péči, jakou ona chce.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Lze i u zcela běžně se vyvíjejícího těhotenství naprosto vyloučit, že se objeví náhlá komplikace?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Víte, v životě není nic stoprocentní, takže samozřejmě stoprocentně nemůžete nic vyloučit, ale.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nejsou právě rizika těch náhlých komplikací tím největším argumentem, který je proti, a pro vás třeba i těžko obhajitelný?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ano, máte pravdu, ale i v té porodnici to není stoprocentní. A tahle ta náhlá rizika mnohdy končí taky fatálně. I v té porodnici. A když vezmeme výzkumy, které jsou celosvětově, tak všechny hovoří o tom, že porod doma, samozřejmě za určitých okolností, to znamená u nízkorizikové ženy a tak dále, tak je, a vedený zkušeným zdravotníkem, tak je srovnatelně bezpečný s tím, že ženy mají méně, méně zásahů a děti jsou v lepší kondici.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale připouštíte, že třeba v takovémto případě, pakliže se bavíme o náhlých komplikacích, může být riziko porodu doma přeci jen o něco větší?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Nepřipustím to, protože to tak. Jako když to vezmeme, jo, tady máme nízkorizikovou ženu, u které nastala nějaké, nějaké akutní nějakej problém. A když to srovnám s tím, a to, to zapadá do těch výzkumů. A když vezmu ty výzkumy, když srovnám ty porody v té porodnici, a porody doma, tak všechny ty výzkumy hovoří o tom, že je to srovnatelné.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, vy se bavíte o akutním problému, mluvíte také asi o přivolání lékařské pomoci, o časových prodlevách. Proto se ptám.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Mluvím o výsledku.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ptám se ale za jistých a stejných okolností, zdali to tak může být?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Jasně, mluvím o výsledku. A ano, každý si představuje, že prostě jsem v té porodnici, a že něco nastane a já písku a v tu chvíli tam jsou všichni. To jsou někdy dlouhé minuty, než všichni přiběhnou.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jaká je úmrtnost dětí při plánovaných domácích porodech, aktuálně kdybyste to měla říci, za poslední dva tři roky například?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Jako u nás?
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ano, v Česku.
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
To nikdo neví.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak je to možné?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Protože se to nikde nesleduje. A my máme nějaký, u nás sice v rámci statistiky je nějaký počet dětí, které se narodily mimo zdravotnické zařízení. Ale paradoxně je jiný počet v Ústavu zdravotnických informací a statistiky. A jiný počet v Českým statistickým úřadu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy nemáte kapacity na to, abyste podobné věci sledovali?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
My nemáme podle čeho to, podle čeho to sledovat. My jenom víme, že ty lidi, ty děti se narodily mimo, mimo zdravotnický zařízení. Ale nikdo nesleduje, jestli to byl předčasný porod, jestli to byl rizikový porod, jestli to byl asociální porod, kriminální porod.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená, plánované domácí porody nikdo nesleduje?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Ne.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jak je potom ale možné přesvědčit veřejnost, že nejsou skutečně tak rizikové, pakliže se bavíme o úmrtnosti a vy ta data nemáte?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Máme data ze zahraničí. Prostě nám tady jako určitě v rámci té pracovní skupiny budeme chtít, aby se nějakým způsobem upravila i ta statistika, aby tohle to se sledovalo. Těžko můžete ale sledovat plánované porody doma s porodní asistentkou, když porodní asistentky k porodu doma nesmí, že jo.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Kolik dětí se narodilo v loňském roce doma? To je něco, co dokážete říci alespoň odhadem?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Nevím, opravdu nevím.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To znamená, ten zájem je jaký? To si dovedete představit?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
No, ten, ten zájem, ten zájem neustále stoupá. Aspoň tak, jak se.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
I když neznáte to číslo, tak víte, že ten zájem stoupá?
Ivana KÖNIGSMARKOVÁ, prezidentka Unie porodních asistentek:
Vím, protože potkávám se s těma, s těma ženama. A vím, že v rámci tý statistiky ten počet těch, těch dětí mimo zdravotnická zařízení stoupá, ale nevím, kolik jich je plánovaných, kolik jich je s porodních asistentkou, to nevím.