Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Všeobecná zdravotní pojišťovna podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera nefunguje tak, jak má. Může za to prý vnitřní rozložené vedení. Hospodaření VZP i dalších pojišťoven se propadá. Co nás čeká, omezení zdravotní péče? Vítejte u Interview ČT24. Hostem Interview ČT24 je Jaromír Gajdáček, předseda Svazu zdravotních pojišťoven. Vítám vás, dobrý večer.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Dobrý večer.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme, prosím, k VZP. Nedoplatila nemocnicím péči za loňský rok. Letos bude mít propad 3, podle některých zdrojů až 4 miliardy korun. A do konce příštího roku by to mohlo být až 9 miliard. Ohrožuje to zdravotní péči v Česku?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Tak ten problém není jenom problém VZP, ale problém celého systému veřejného zdravotního pojištění v České republice. K té krizi dochází pravidelně za 4 až za 5, 6 let podle situace. A v současné době to je poprvé od revoluce, kdy vlastně vláda řekla, že do toho systému nedosype další peníze. To je základní problém, který v současné době řešíme. VZP jako…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, a ohrožuje to zdravotní péči u nás, nebo ne?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
VZP jako samozřejmě největší plátce, tak tam to ohrožení může být největší. Ale já pokud mohu hovořit za zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, tak my uděláme všechno pro to, aby ta situace se zvládla, abychom pacientům mohli zodpovědně říci, že nedojde ani k omezení dostupnosti zdravotní péče ani k snížení kvality.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jak je to s těmi možnými nedoplatky nemocnicím? Týká se to jenom VZP nebo i dalších zdravotních pojišťoven?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
No, tak to je zase systém, který vlastně v současné době vrcholí vyúčtováním loňského roku a všechny nemocnice u všech zdravotních pojišťoven mohou uplatnit takzvané doúčtování výkonů, které třeba byly nad rámec těch paušálů, které dostávají.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ale vy to jistě můžete říci, protože samozřejmě mluvíme o roku 2011, téměř se blížíme ke konci roku 2012. Tak je to problém VZP nebo i dalších?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Třeba zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra taky ještě nemá vyřízení všechny ty podklady, které vlastně daly nemocnice. Ale nemusí to být dáno jenom tím, že v současné době je třeba zrovna momentálně nedostatek peněz, ale je to i tím, že vlastně se dohadujou obě dvě strany na tom, jakým způsobem budou uznány ty výkony. Takže jsou v tom obě dvě věci.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
VZP má ale i jiné problémy. Podle ministra ten systém, který se týká vedení, které je podle něj vnitřně rozložené, ale je tu taky nefungují výpočetní systém, stále VZP straší i kauza IZIP. Co myslíte, hrozí uvalení nucené zprávy, když k tomu připočítám ten propad hospodaření a hrozbu, že příští rok to bude ještě 9 miliard, to znamená jednou tolik než letos?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já si myslím, že tady je systémová chyba, že to není jenom chyba VZP a už vůbec ne možná vedení VZP. Tam došlo k různým restrukturalizacím v systému, v organizačním řádu a podobně. Já nemám žádné informace o tom, že by se tam děly nějaké mimořádné věci. Vím, že ten propad v podstatě nebo ty problémy s cash-flow nastávají i u některých dalších zdravotních pojišťoven a je to právě dáno tím, že stát vlastně nedosypal do toho systému za takzvané státem hrazené pojištěnce, kterých je více než 55 procent v každé pojišťovně. A ten problém prostě je systémový, není to jenom problém vedení VZP, určitě.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale ta otázka zněla jinak. Mimochodem stát nedosypal, on by každý mohl takto chodit: státe, dosypej. Teď stát řekl, že zkrátka to neudělá a ten systém se s tím musí nějak vypořádat.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Ten systém od začátku je vlastně považován za mírně deficitní právě proto, aby se dobře hospodařilo. A když ten příspěvek státu činí pouze 723 korun měsíčně za toho státního pojištěnce a samozřejmě to není plná hodnota toho pojistného, které vybíráme za zaměstnance nebo které dává zaměstnavatel. Takže ta perioda když jsem došla, tak vždycky ten stát do toho systému ty peníze dodal. Bylo to většinou kolem těch 5, 6 miliard korun. Přesně to, co v současné době chybí. A dneska je to poprvé, kdy vlastně ministerstvo řeklo, že nebo vláda řekla, že peníze do toho systému nedá. To znamená, ten pohled je úplně nový a my musíme teď řešit, jakým způsobem zefektivníme systém veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče tak, abysme vyšli s tím budgetem, který máme k dispozici.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
My se k tomu dostaneme. Ještě ale se stejně vrátím k té možné nucené zprávě VZP, protože je to největší pojišťovna. Právě ti státní pojištěnci u ní zůstávají nejvíc, protože ostatní pojišťovny mají často více bonitní klienty, samozřejmě. A z povahy toho systému prostě VZP musí hradit ty nejzávažnější záležitosti, nejzávažnější zákroky a má na svých bedrech zaměstnané studenty, důchodce a další.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Ono to tak není pravda, protože každá zdravotní pojišťovna…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, ne, tak ale vy jste říkal, že to není ta situace VZP vina jenom vedení, čímž jste připustil, že nějaké chyby jsou, ale za druhé třeba i systému. Nicméně v takové situaci, v jaké je, řešil byste ji, kdyby vy jste měl tu pravomoc uvalení nucené zprávy, nebo ne?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
VZP je podle… je zřízena podle jiného zákona a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jakmile se dostanou do platební neschopnosti nebo do červených čísel, tak tam je naopak zákonná povinnost, že okamžitě na ně ta nucená zpráva je uvalena. Pokud by byla uvalena nucená zpráva na VZP, ať už z jakýchkoli důvodů, tak musíme mít připravený plán B. A protože VZP je plátcem většiny občanů a není pravdou, že mají ty jenom nemocné a staré a chudé. Protože státních pojištěnců, takzvaných státních pojištěnců má každá zdravotní pojišťovna více než 55 procent a za těch 20 let už došlo v podstatě k dorovnání nebo k vyrovnání toho portfolia pojištěnců. Takže dneska ta situace je stejná všude. A dochází k takzvanému přerozdělování finančních prostředků. Takže ty peníze skutečně jdou za tou věkovou skupinou, která je nejnákladnější u každé pojišťovny. V každém případě bych řekl, že je třeba řešit systémově, co s tím zdravotní pojištění bude dál, protože se zdá, že ty peníze na jednu stranu nestačí, na druhou stranu víme, že máme ještě spoustu rezerv a já si myslím, že je docela dobře, že ty rezervy teďka oslovíme a budeme je řešit.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A s tou nucenou zprávou byste to udělal jak na VZP?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Říkám, musíme mít plán B, jo. Pokud by byla uvalena nucená zpráva na VZP nebo na jakoukoliv jinou pojišťovnu, tak musíme vědět, co s tím systémem uděláme. To, že v současné době je nedostatek peněz, víme všichni. Začínají se krátit i všecky ty přebytky v ostatních pojišťovnách a v příštím roce se můžou ostatní pojišťovny dostat do podobné situace. Takže musíme vědět, čím to musíme řešit.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A čím to tedy je? Vy mluvíte, a už několikrát jste to v médiích říkal, o tom, že se to opakují určité cykly a vždycky na konci toho cyklu stát dosype peníze. Že je ten systém nastaven víceméně deficitně.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Mírně deficitně, ano.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nebo mírně deficitně, jako tlak na dobré hospodaření. No, tak to je systém nastaven asi špatně, není?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já si myslím, že ne. Teď jsme v situaci, kdy skutečně těch peněz se…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, teď stát nemá a nedosype. Takže jsme na nějaké čáře.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Peněz se nedostává přesně proto, protože jsme v určité ekonomické situaci a je mimořádná příležitost tou sítí zdravotnických zařízení něco udělat. My dobře víme, že síť nemocnic v České republice pochází z doby Marie Terezie, kdy se to měřilo koňským povozem, za jak dlouho zajede z města do nemocnice. Dneska ta situace je úplně jiná. Máme zřízená odborná centra, která poskytují superspecializovanou péči. Bohužel jedním z těch příčin toho deficitu je i to, že přibývá závažných onemocnění a pacientů, kteří třeba stojí milion a více. Máme spoustu nových metod transplantací, kardiooperací a podobně, nové léky, inovativní léky, které léčí prostě závažná onemocnění. A skutečně to je velmi nákladné. Z toho vyplývá, že já bych doporučoval, abysme znovu zvážili spoluúčast pacienta, tak abysme stejně jako je to běžné v ostatních evropských zemích, více zapojili svoje peněženky do těch běžných onemocnění, ať už to je chřipka nebo takový nějaký banální onemocnění právě proto, aby byly prostředky na ty nejzávažnější choroby a na ty drahé, protože to si samozřejmě nikdo zaplatit nemůže.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak mimochodem ono se ta spoluúčast už zvedla, třeba platíme v nemocnicích už stovku za den. Tak pojďme k tomu blíž, protože je potřeba asi lidem otevřeně říct, kolik z těch jejích peněženek by tak bylo potřeba, aby se nehospodařilo stále na hranici nějakého deficitu. Teď už jsme tedy v deficitu, jak VZP, tak některé ty zaměstnanecké pojišťovny. Tak kolik a co třeba zvednout, jaké poplatky, jaké poplatky za léky?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já si myslím, že nejedná se jenom o poplatky, jedná se i o vlastně pohyb toho, toho občana nebo toho pacienta ve zdravotnických zařízeních. My dneska umíme velice dobře zmapovat, kolik zbytečných vyšetření u toho pacienta se udělá. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra s tím začala velice intenzivně prostřednictvím projektu Karta života, kde každý vlastně ten klient má k dispozici svůj výpis a spolupracujeme s praktickými lékaři, kteří sledují pohyb toho především tedy chronicky nemocného pacienta. A dovedeme tu léčbu optimalizovat. Je to v počátcích a my budeme velmi rádi, když se to podaří rozšířit i na další zdravotní pojišťovny a budeme velmi intenzivně sledovat, jak rostou, anebo naopak klesají a optimalizují se náklady na ty chronicky nemocné pacienty. Druhá, druhá možnost je…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak s dovolením není problém pacienta, to je problém pojišťoven a doktorů, aby jaksi se neplýtvalo.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Ano, přesně tak.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Mně spíš šlo opravdu o to, kolik z peněženek lidí je potřeba vytahnout, když jste řekl…
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Pokud vezmeme průměrnou spoluúčast Evropské unie kolem 25 procent i více, u nás je to zhruba 15 procent, takže máme pořád ještě 10 procent možnost. V některých zemích…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, a tak si to pojďme rozšířit na jednotlivé položky, kde by to mohlo znamenat zvýšení?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
V některých zemích třeba vůbec se nehradí stomatologická péče, kromě nějakých akutních zánětů a podobně. Takže tady je určitě velká možnost. Pak jsou to například poplatky u těch ambulantních specialistů, kdy pacient by měl jít nejdříve ke svému praktickému lékaři a na jeho doporučení teprve na vyšetření. Tato vyšetření neopakovat. My jsme navrhovali například, aby ambulantní specialisté si hradili veškeré, veškerou takzvanou vyžádanou péči u ambulantních specialistů a u laboratoří, teda především u laboratoří, pardon. Protože tam právě taky dochází ke zbytečným vyšetřením a dneska, dneska to komplexní laboratorní vyšetření taky stojí docela velké peníze. Takže těch cest k efektivitě je docela dost. Je to otázka i třeba lékové politiky, to znamená otázka centrálních nákupů a podobně.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A což se třeba podívat na to, jestli by nemohly šetřit nějak ještě zdravotní pojišťovny? Dnes v Lidových novinách, třeba pokud jde o VZP, tak jsme se dočetli, že údajně prodává budovy, které nakoupila docela za velké peníze a v elektronických aukcích je podává, prodává nebo nabízí dokonce pod cenou. Tak jak je to s jinými pojišťovnami? Nesídlíte v honosných sídlech, nepřeplácíte svoje zaměstnance, nedá se tam taky něco ušetřit?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já si myslím, že tomu tak není, že to je taková jenom hra, protože systém, ten provozní, ty provozní náklady v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice patří k nejefektivnějším v celé Evropě. My máme zhruba 3,5 procenta z vybraného pojistného na provoz. V Německu je to třeba o 2, o 3 procenta více a ostatní země mají ještě více. Jenom tak pro srovnání, povinné zákonné úrazové pojištění v České republice si stahuje 15 procent provozních nákladů. My máme 3,5 procent. Takže já si myslím, že tomu tak není a že skutečně ten provoz pojišťoven v České republice je docela efektivní.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Teď pojďme k tomu, co výrazně právě pojišťovny mohou ovlivnit a to je ta optimalizace, takové zvláštní slovo nemocniční sítě. Protože vy se snažíte šetřit a příští rok především budete chtít šetřit, kde se dá a v podstatě jste to tu naznačil. Máte už dnes jasno, které nemocnice se budou rušit nebo která oddělení ve kterých nemocnicích?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
My máme v současné době a myslím, že to můžu říct za celý systém, že máme asi v 58 nemocnicích máme dohodnutou úroveň restrukturalizace. A tam jsme přislíbili, že po 1. 11. zašleme návrhy smluv v podstatě takových, jakých v tom rozsahu, jak se to dohodlo. A budou mít možnost se k tomu vyjádřit a do 1. ledna bychom to měli podepsat. U těch ostatních nemocnic u fakultních si myslím, že tam projednává, teď v současné době probíhají intenzivní jednání v rámci gesce ministerstva zdravotnictví a že tam se taky dohodneme. Má to různé souvislosti, především ve velkých městech, třeba pražské zdravotnictví, kde se delimituje některá péče, která půjde pod Prahu a ne pod ministerstvo zdravotnictví. Ale to s tím úplně nesouvisí. U těch ostatních nemocnic, kde se nám zdá, že ten provoz není efektivní, tak budeme dále tlačit na to, aby se ta restrukturalizace provedla podle našich představ. A dáme těm zřizovatelům nebo vedení těchto nemocnic šanci buď půl roku nebo rok na to, to znamená, prodloužíme tu smlouvu, dejme tomu, o rok a budeme tlačit na to, aby ta restrukturalizace proběhla podle našich představ. Tady je třeba…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Všem?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Tady je třeba říct, že já si myslím, že do toho 11. měsíce ještě k nějakým dalším dohodám dojde. Tady je třeba říct jednu důležitou věc, že skutečně medicína jde velmi rychle dopředu, že to není o tom malém formátu okresní nemocnice, ale dneska to je především o centrech superspecializované péče, o tom aby byla velmi dobrá erudice u těch lékařů, aby třeba počty porodů byly dostatečné na to, aby byli ti lékaři erudovaní, aby tam byly velmi dobré týmy lékařů a podobně.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Počkejte, tady ale spíš samozřejmě jde taky o to, aby byla ta základní péče dostupná, aby důchodci z jednotlivých vesnic mohli dojet na ortopedii, na chirurgii nebo ke svému doktorovi, tak jenom abyste mi neutekl. 58 nemocnic už má smlouvy, kolik jich nemá tedy?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
No, celý ten zbytek vlastně, jsou to všechny fakultní nemocnice, které jsou ještě v jednání, a ten zbytek do těch zhruba 150 nemocnic, které jsou v České republiky. My nechceme, my nechceme zavírat nemocnice, my v podstatě chceme…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, ale vy budete asi muset zavírat nemocnice, protože z toho, jak pojišťovny uvádějí, že budou chtít šetřit, a to docela výrazně, aby se vlastně vyrovnaly s tím příštím rokem bez toho, že stát nasype do systému další peníze, tak z toho vážně vychází, že některé budete rušit.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Budeme muset.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Vy asi nechcete teď říct které, ale…
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
No, budeme muset uzavřít třeba některé oddělení v nemocnicích. To znamená, že ta nemocnice bude dál fungovat, ale nebude tam celý rozsah péče, jak je v současné době. Možná že některé nemocnice budeme muset ne uzavřít, ale necháme tam třeba jednodenní chirurgii, necháme tam ambulance a budou tam třeba lůžka následné péče. Vedení nemocnice, které vlastně ztratí smlouvu na akutní péči, tak to berou, že tu nemocnici zavírají, ale tak to není. Není to tak ani v případě třeba Brandýsa, kde se skutečně vážně zabýváme tím, že by ta nemocnice měla poskytovat pouze následnou péči, která je potřebná tím, že obyvatelstvo stárne, tak se této péče třeba nedostává.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jmenujte další, protože vy sice říkáte, že ještě během listopadu, možná prosince se s někým dohodnete. Ale určitě musíte mít v tuto chvíli přehled o tom, se kterým zařízením se nedohodnete, kde to je na takové neefektivní úrovni postaveno, že to zkrátka nepůjde a ani jim nedáte šanci půl rok, rok?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Tak já řeknu aspoň jeden příklad, hovoří se třeba o orlovské ortopedii v Moravskoslezském kraji, kde skutečně je na malém, na malém teritoriu 5 a více nemocnic, například v jiném okrese Plzeň-západ není ani jedna nemocnice a taky to nevadí, nebo Plzeň-východ, pardon. Takže ono je to docela nepoměr a tím, že vznikla restrukturalizace průmyslu, že už tam nepracuje takové množství lidí, tak ten počet nemocnic zůstal stejný. A jestliže druhá nemocnice je 10 kilometrů daleko, tak to nemůže být problém ani pro toho důchodce. Bohužel to tak je, je to samozřejmě politické rozhodnutí o tom, zdali do toho systému přilijeme více peněz, anebo jestli budeme se zabývat tou efektivitou práce.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, a jak dovedete garantovat tedy, že nedojde k omezení z té zdravotní péče? Protože vy, zdá se, trošku doufáte, že stát něco přileje, ale pokud budeme vycházet ze včerejších informací z vlády, tak stát ani nezvýší pojistné.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Ne, příští rok určitě ne, protože to už je záležitost státního rozpočtu. Tady jediná šance, že budeme usilovat o to, aby byla navýšena tato platba pro rok 2014. To znamená, nejméně s tím jedním rokem příštím se musíme nějakým způsobem poprat. A já jsem přesvědčený o tom, že najdeme cestu a že žádné omezení, žádné významné omezení nebude.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A jakou najdete cestu?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Je pravdou to, že ta síť zdravotnických zařízení v České republice je příliš vysoká. Vždycky ti, kteří to obhajují, tak říkají, že například v Rakousku a v Německu je ještě hustější síť nemocnic, ale to jsou jediné dvě země, kde skutečně mají více nemocnic na jednoho obyvatele nebo na ten poměr jako u nás. Ve všech ostatních zemích to je daleko horší a daleko menší. Není ani pravdou, že čím více peněz se do toho systému vlije, tak tím je ta péče kvalitnější, viz Spojené státy americké, kde skutečně jsou miliony, desítky milionů lidí, kteří vůbec nejsou pojištěni zdravotně a taky to zvládají a taky je ten, je to jiný kraj, jiný způsob myšlení. Já si myslím, že u nás prostě existují cesty, jak zefektivnit české zdravotnictví, jak tam necpat zbytečné investice, nepřestavovat všechny budovy. Naopak to modernizovat…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak řekněte, jaké to mohou být kroky, protože když se znovu vrátím k VZP, tak její ředitel podpoření šéfem správní rady poslancem Šnajderem z ODS. V podstatě dnes ten ping pong spíš přesunuli směrem k ministerstvu zdravotnictví, protože říkají: chybí vyhlášky, chybí legislativa, chybí řešení ze strany ministerstva jako takového. Tak kde jsou ty kroky, jaká cesta je optimální?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já vám vyjmenuju kroky, které si myslím, že by k tomu byly správné. Pokud se politickým rozhodnutím stát rozhodne, že více peněz nebude, tak máme několik možností. Buď zefektivnit tu síť zdravotnických zařízení, to znamená přeměnit některé nemocnice na následnou péči, uzavřít některé, některé oddělení, kde to neohrozí dostupnost péče pro obyvatelstvo, zpřísnit kontrolu zdravotní péče poskytované v superspecializovaných centrech, zahájit velmi intenzivně prostřednictvím SÚKLu a ve spolupráci se zdravotníma pojišťovnama, debaty o cenách léků, které jsou k dispozici v České republice. Další krok je zvýšit, mírně zvýšit spoluúčast pacientů, především v těch oblastech, kde skutečně si to pacient může dovolit a je to řádově třeba v desetikorunách. Protože je prokazatelné, že dneska spoustu lidí utrácí peníze za potravinové doplňky a podobně a taky to stojí řádově třeba stokoruny a nic se neděje. Pro ty sociálně slabé je třeba zařídit to, aby skutečně ta péče byla dostupná, aby spadli do té sociální sítě, nikoliv do zdravotnické, ale do sociální sítě. Určitě se nabízí komerční připojištění pro ty majetnější, nadstandardy a podobně. Takže těch cest je hodně, jenom je třeba se na tom shodnout.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jakoby ministerstvo a vláda, která chce dělat reformy, nic nedělaly. Řekl byste to tak?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Já si to nemyslím, já na druhou stranu je pravdou asi to není úplně ideální, tak jak si to původně ministerstvo představovalo. Nám třeba chybí nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který v současné době se přestal projednávat a přestal se připravovat. Určitě by to systému prospělo. Na druhou stranu je třeba říci, že za současného ministra prošly úplně zásadní zákony o zdravotnických službách, které nahrazují zákon z 60. let. Takže já si myslím, že spousta kroků se udělalo a v té politické situaci, jaká dneska je, je to asi maximum. Ale znovu podotýkám, že budeme dělat všechno pro to, aby ta zdravotní péče nesnížila svojí kvalitu a aby občané měli k dispozici prostě svoji nemocnici tak, aby to nebylo prostě nedosažitelné.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, a kdy to občan bude vědět? Až s koncem tohoto roku, 31. prosince?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
My máme velké jednání všech zástupců zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven 25. října, kde by měl vzniknout definitivní seznam nemocnic, kde bude poznámka, jakým způsobem to bude řešeno. A 1. 11. máme radu všech ředitelů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kde chceme tento seznam definitivně schválit. Pak to okamžitě projednáme s VZP a půjdeme s tím do médií.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jaromír Gajdáček.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Aby byli všichni informováni.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Děkujeme za to. I za ten dnešní podvečer. Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Díky, že jste přišel, na shledanou.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR:
Děkuji za pozvání, na shledanou.