Involuční osteoporóza - o čem mluvíme, když mluvíme o „osteoporóze“?

Japonský spisovatel Haruki Murakami miluje jazz, běh a knihy, vyrostl na Vonnegutovi a západní hudbě. Jeho dědeček byl buddhistický mnich, rodiče vyučovali japonskou literaturu. Je autorem známé knihy „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Díky svému původu, vzdělání a rozhledu má velmi komplexní, syntetizující a neotřelý pohled na problémy trápící západní civilizace. Z názvu jeho knihy se stala floskule, kterou bych si dovolil použít i ve verzi „O čem mluvíme, když mluvíme o osteoporóze?“. Osteoporóza (OP) významně trápí civilizovaný svět a výhled jejího výskytu a následků pro další dekády je pandemický. Jedná se přitom především o tzv. involuční osteoporózu neboli osteoporózu II. typu spojenou s úbytkem kostní hmoty a zvýšeným výskytem zlomenin ve vztahu k postupujícímu věku. Situace kolem OP vázané na postmenopauzální období (OP I. typu) je poměrně jednoduchá. Náhlý a rychlý pokles hladin ženských pohlavních hormonů vede, především u predisponovaných osob, k rychlému úbytku kostního minerálu, dominantně v oblasti trabekulární kosti a na obratlích. Je třeba vytipovat rizikové osoby, měřit jejich kostní denzitu (BMD), zavést preventivní saturaci kalciem a vitaminem D, dbát o včasnou hormonální substituční terapii a v případě, že ani jeden z těchto postupů nestačí, máme dnes k dispozici řadu efektivních léků, které zlepšují kostní denzitu a snižuji riziko zlomenin. Nový pohled na osteoporózu