Z výzkumu, na kterém se podíleli také zástupci olomoucké fakulty tělesné kultury, také vyplývá, že jejich subjektivní pocit zdraví se zhoršuje a podobně nepříznivě hodnotí také svoji životní spokojenost. Studie mapovala rozdíly v životní úrovni dětí ze 41 členských zemí EU a OECD v letech 2002 až 2014, zapojilo se do ní přes 600.000 školáků.
Zpráva UNICEF porovnává rozdíl mezi životní úrovní dětí v nejnižší vrstvě společnosti s celospolečenským průměrem ve čtyřech klíčových oblastech - příjem, vzdělání, zdraví a životní spokojenost. Tento rozdíl naznačuje, do jaké míry může v jednotlivých zemích dítě z nejnižší vrstvy společnosti zaostávat za svým průměrným vrstevníkem. V ukazatelích zdravého životního stylu se mezi českými dětmi z různých sociálních prostředí snižuje nerovnost, uvedli zástupci univerzity.
Z výzkumu vyplývá, že v období let 2002 a 2014 klesl rozdíl mezi dětmi v nejnižší společenské vrstvě a průměrem dětské populace v konzumaci sladkostí a slazených nápojů o 4,4 procenta, naopak aktivní zájem o pohybovou aktivitu se o 3,1 procenta zvýšil. I přes pozitivní výsledky v oblasti zdravého životního stylu se subjektivní pocit zdraví u chudších dětí zhoršuje. Až čtvrtina oslovených českých dětí pociťuje alespoň jednu zdravotní komplikaci denně, jako je bolest hlavy, zad, břicha, závratě, podrážděnost či porucha spánku.
Oslovené děti z nejnižších vrstev také nejsou spokojeny s kvalitou svého života. „Na škále spokojenosti s kvalitou života od 0 do deseti hodnotilo 8,6 procenta dětí svoji současnou spokojenost na úrovni čtyři a méně. Podobně hodnotí svoji spokojenost děti v Kanadě, Francii či Německu. Nejméně spokojenou skupinou jsou dívky ve věku 13 a 15 let,“ uvedli zástupci univerzity. Relativní nerovnost v životní spokojenosti se u dětí v letech 2002 až 2014 ještě prohloubila, a to o 2,1 procenta. Celkově jsou české děti z nejnižších vrstev nejméně spokojenými dětmi v EU, vyplývá z výzkumu.
Kromě životní spokojenosti na tom však české děti v porovnání se světem nejsou špatně, uvedli řešitelé výzkumu. V roce 2013 byla v České republice míra dětské chudoby 6,3 procenta, což ji řadí na pátou příčku ze 41 států účastnících se studie. Podobnou měrou chudoby trpí děti na Islandu či ve Švýcarsku.