Na Pardubicku se s rakovinou plic umírá mnohem častěji než v sousedním Hradci Králové.
Zdravotní pojišťovny v úterý podnikly první pokus hodnotit kvalitu péče v nemocnicích. Zveřejnily údaje, ve kterých krajích mají pacienti větší šanci přežít mozkovou mrtvici či rakovinu plic.
Naostro tak odstartovaly plán, podle něhož by měl být nejpozději za dva roky sestaven žebříček českých nemocnic. Budou seřazeny podle výsledků ve všech důležitých oborech.
Hradec kontra Pardubice
Z prvních zveřejněných čísel například vyplývá, že v Pardubickém kraji umírají lidé s rakovinou plic mnohem častěji než jinde. Zatímco na Pardubicku nepřežije v nemocnicích 23 procent pacientů, v sousedním Královéhradecku 14 procent.
„Rozdíl mezi Pardubicemi a průměrem České republiky je skutečně výrazný,“ říká Pavel Kožený, ředitel Národního referenčního centra, které data připravuje.
Výsledky jsou vážným upozorněním pro vedení nemocnic, že u nich něco nefunguje. Podle expertů jsou však data zatím příliš obecná na to, aby pacienti z Pardubicka museli utíkat za lékaři do sousedního kraje. Pojišťovny sice hodnotily všechny diagnózy, které nemocnice loni léčily, data ale mohou být zkreslena.
Lékaři především neumějí správně vyplňovat výkazy o diagnózách. Zvláštní výzkum prokázal, že špatně vyplněných formulářů byla víc než polovina.
„Nelze říci, že v Pardubicích je nejhorší péče o onkologické pacienty,“ hájí kolegy šéf brněnské fakultní nemocnice Jan Burian.
Hodnocení kvality se může zkreslit i jinak. Data nezachycují vliv životního a pracovního prostředí.
„V Pardubickém kraji žije víc dělníků. Ti víc kouří, což vede k větší úmrtnosti,“ říká ředitel soukromých nemocnic v Sedlčanech a Neratovicích Luboš Kmeť.
Munice pro Emmerovou
I z tohoto důvodu brojí proti žebříčkům nemocnic podle úmrtnosti ministryně zdravotnictví Milada Emmerová.
„Nelze vytrhávat jen některé údaje, například úmrtnost. Nejtěžší případy často končí ve specializovaných fakultních nemocnicích. Proto mohou mít vyšší úmrtnost, i když jejich péče je na špičkové úrovni,“ varuje ministerský mluvčí Václav Šebor.
VZP však slibuje, že nynější nedostatky v datech se během dvou let podaří odstranit.
Zástupci České lékařské společnosti žebříčky spíše vítají. „Má to smysl. Pokud budou data průkazná, měla by vést třeba k uzavření horších pracovišť. V zahraničí je to běžné,“ říká předseda angiologické společnosti Karel Roztočil.
Holandský projekt
Podobný projekt, který včera zahájily české pojišťovny, slavil úspěch před dvěma týdny v Nizozemsku. Ve spolupráci s lékaři a státní zdravotní inspekcí publikoval deník Algemeen Dagblad žebříček nemocnic s názvem TOP 100. Více - Holandsko už má TOP 100.
Experti hodnotili nemocnice podle šestadvaceti kritérií. Především kontrolovali, jestli pacienti netrpí bolestí nebo jinými komplikacemi po operacích, jestli se daří zabránit proleženinám, nebo zda se nechybuje při transfúzi.
Údaje neposkytlo pouze deset nizozemských nemocnic, předseda jejich sdružení ale vyzval zapomnětlivce k urychlené nápravě.
| CO TAKÉ VYPLYNULO ZE ZVEŘEJNĚNÝCH ÚDAJŮ: |
|---|
|
Nejvíce se na rakovinu plic umírá v nemocnicích na Pardubicku (23 % z hospitalizovaných zemře). Nejméně se umírá na Vysočině (12 %). Po mozkové mrtvici se nejčastěji umírá v nemocnicích na Ústecku (10 % pacientů zemře). Nejméně se umírá na Pardubicku (6 % ). V průměru se v Česku v nemocnicích umírá v 16 % případů při rakovině plic a v 8 % případů po mrtvici. Zdroj: Národní referenční centrum |
Aleš Vojíř, Petr Holub, Hospodářské noviny