Analýzu pro server Zdraví.Euro.cz píše Pavel Vítek z daňové a účetní kanceláře Dates
Nezadržitelně se blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmu. Je tedy vhodný čas k tomu, zabývat se tím, jak zdanit své příjmy tak, aby nebyly porušovány zákony a na druhou strnu aby poplatník využil všech možností ke snížení daňové povinnosti daných zákonem o dani z příjmu.
Nejprve o tom, kdo musí podávat daňové přiznání a jak ho správně podat. Z tohoto pohledu se fyzické osoby – poplatníci daně z příjmu dělí na ty, které daňové přiznání podávat musí, ty kteří jej podat mohou, ale nemusí, a ty kterým povinnost podat daňové přiznání nevznikla. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká osobě, která nemá příjmy vyšší než 15 tisíc korun ročně (vyjma příjmů zdaněných srážkou nebo příjmů osvobozených od daně) a zároveň neuplatňuje daňovou ztrátu.
Možnost nepodat daňové přiznání mají poplatníci, kteří mají příjmy pouze ze závislé činnosti a to i id více plátců (zaměstnavatelů), pokud je v průběhu roku střídali postupně. Za letošní rok poprvé nemusí podat daňové přiznání ti, kteří by jinak splnili podmínky, ale chtěli si uplatňovat odpočet zaplacených úroků z hypotéčního úvěru sloužícího k zajištění bydlení vlastního, nebo bydlení manžela, potomků, rodičů či prarodičů.
Daňové přiznání tedy musí podat ti zaměstnanci, kteří měli více zaměstnavatelů v jednom období, ti kteří chtějí uplatnit postup společného zdanění manželů, nebo ti, kteří mají i jiné příjmy než ze závislé činnosti.
| ZÁKON O DANI Z PŘÍJMŮ |
Píšu-li, že existuje možnost daňové přiznání nepodat, pak platí že i ten, jemuž nevznikla povinnost podat daňové přiznání, ale chce jej z jakéhokoliv důvodu podat, může tak učinit. Rozhoduje o tom při vyplanění prohlášení poplatníka, kde svému poslednímu zaměstnavateli buď podepíše žádost o to, aby za něho provedl takzvané roční zúčtování daně z příjmu nebo žádost nepodepíše a pak mu zaměstnavatel vystaví potvrzení o výši příjmů a sražených zálohách na daň z příjmu.
Jaké další druhy příjmů mohu mít jako poplatník?
1. Příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti §7 zákona o dani z příjmu – dále jen ZDP. Jde například o příjmy soukromého lékaře, znalce, a podobně. U těchto příjmů se zdaňuje rozdíl mezi příjmy (výnosy) a skutečnými výdaji (náklady), dále upravený dle §23 ZDP.
Poplatníci s těmito příjmy též mohou uplatnit výdaje stanovené procentem z příjmů, kde podle druhu příjmů lze uplatnit výdaje ve výši 80, 60, 50 nebo 40%.
V případě lékaře provozujícího soukromou praxi se jedná o příjmy dle §7 odst. 1 písm. c) ZDP, u kterých lze použít výdaje ve výši 40%. K výdajům uplatněným paušální částkou lze dále přičíst výdaje na zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Na osoby s příjmy dle §7 se v některých případech vztahuje ustanovení o minimálním základu daně §7c ZDP. Tento pro rok 2006 činí 112.950,- Kč.
V případech uvedených v §7a ZDP může být poplatníkovi stanovena daň paušální částkou. O stanovení daně však nelze žádat zpětně a pro rok 2007 uplynul termín pro možné podání žádosti 31.1.2007. Příjmy a výdaje dle §7 lze rozdělit na spolupracující osoby - §13 ZDP.
2. Dalšími příjmy jsou příjmy z kapitálového majetku - §8 ZDP. Zde může jít například o výnosy z prodeje akcií neosvobozeného od daně z příjmů, úroky nezdaněné srážkou, příjmy z penzijního pojištění nebo životního pojištění v některých případech a podobně. U podnikatelů se jedná i o úroky z podnikatelských běžných účtů. V případě nepodnikajících osob bývá většina příjmů z kapitálového majetku zdaňována srážkou.
3. Poplatníci, kteří pronajímají nemovitosti či movité věci (s výjimkou pronájmu prováděného v rámci podnikatelské činnosti), musí příjmy z pronájmu snížené o výdaje zdanit dle §9 ZDP. Obdobně jako u příjmů z podnikání lze výdaje uplatnit buď ve skutečné výši, nebo paušálem ve výši 30%.
4. Posledním druhem příjmů zdaňovaných u fyzických osob jsou ostatní příjmy dle §10 ZDP. Jde nejčastěji o příjmy z příležitostných činností (nájmu, prodejů …) , dále příjmy z prodeje nemovitostí, osobního automobilu za nesplnění podmínek pro osvobození takových prodejů. Dále jde o příjmy ze zděděných autorských práv, vypořádacích podílů, výhry v loteriích a veřejných soutěžích nesplňujících podmínky osvobození dle §4 ZDP. Příjmy dle §10 ZDP jsou osvobozeny od daně i v případě, že jejich roční úhrn nepřesáhne částku 20.000,- Kč.
Tolik ve zkratce k druhům příjmů, které mohou vést k povinnost poplatníka podat daňové přiznání. Daňové přiznání se pak podává místně příslušnému správci daně ve lhůtě do 31.3.2007, v případě, že jej sestavuje a podává daňový poradce na základě plné moci poplatníka prodlužuje se lhůta o tři měsíce. Poslední den lhůty pro podání přiznání je i posledním dnem pro úhradu daně.
Příště: Jak se daní příjem dosažený za spolupráce osob žijících ve společné domácnosti? Jak lze uplatnit slevy na dani?
Co to je daňové zvýhodnění a jak ho použít? Čtěte v pondělí 19. února
Pavel Vítek, www.Zdravi.Euro.cz
autor je daňový poradce č. 2756, daňová a účetní kancelář DATES