Jak legálně ušetřit na daních – 2. část

19. 2. 2007 17:33
přidejte názor
Autor: Redakce
Jak se daní příjem dosažený za spolupráce osob žijících ve společné domácnosti? Jak lze uplatnit slevy na dani? Co to je daňové zvýhodnění a jak ho použít?


Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmu se blíží. Jak zdanit své příjmy tak, aniž by člověk porušil zákony a zároveň aby ušetřil? Analýzu pro Zdraví.Euro.cz napsal Pavel Vítek z daňové a účetní kanceláře Dates. První díl seriálu „Jak ušetřit na daních“ najdete ZDE.

Příjem dosažený za spolupráce osob žijících ve společné domácnosti

Tento postup dle ustanovení §13 ZDP je určen pro ty poplatníky, kteří v rámci podnikání jako fyzické osoby vykonávají své podnikání například společně s druhým z manželů.

Toho nelze zaměstnat a proto na něj mohou převést 50% příjmů a výdajů z podnikání s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji nesmí být vyšší než 540.000,- Kč ročně , resp. 45.000,- Kč za každý měsíc spolupráce.

Obdobně lze jako spolupracující osobu mít jinou osobu (osoby) žijící ve společné domácnosti avšak v tomto případě lze rozdělit maximálně 30% příjmů a výdajů s tím, že jejich rozdíl nepřesáhne částku 180.000,- Kč.

Společné zdanění manželů

Institut společného zdanění manželů byl u nás poprvé využit v roce 2005. Mohou jej využít všichni poplatníci s výjimkami uvedenými v §13a odst. 3 a 4 zákona (jeden z manželů je cizí státní příslušník s příjmy z území ČR nižšími než 90%, jednomu z manželů byla stanovena daň paušální částkou, vznikla povinnost uplatnit minimální základ daně, uplatňuje osobu spolupracující nebo má příjmy za více zdaňovacích období, je příjemcem investiční pobídky nebo podává přiznání při prohlášení konkurzu).

Obecně lze říci, že uplatnění společného zdanění manželů je výhodné všude tam, kde manželé svými příjmy spadají do rozdílných pásem daňové progrese. Čím vyšší je rozdíl pásem kam spadají jejich příjmy, tím výhodnější je postup použít. Tato pásma jsou rozdělena takto:

Základ daně: 0 – 121 200 Kč, daň: 12 %

Základ daně: 121 200 – 218 400 Kč, daň: 14 544 Kč + 19 %, ze základu přesahujícího: 121 200 Kč

Základ daně: 218 400 – 331 200 Kč, daň: 33 012 Kč + 25 %, ze základu přesahujícího: 218 400 Kč

Základ daně: 331 200 a více Kč, daň: 61 212 Kč + 32 %, ze základu přesahujícího: 331 200 Kč

Nezdanitelná část základu daně

Co lze u fyzických osob odečíst od základu daně stanovuje §15 ZDP – nezdanitelná část základu daně.

Jde o hodnotu darů, poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, 30b) právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, 14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, 15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů113), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč.

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

Dále lze základ daně snížit o zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření případně z hypotéčního úvěru za podmínek, že úvěry byly použity k financování bytových potřeb vlastních, druhého z manželů, prarodičů, rodičů nebo dětí. Nejvýše lze odečíst částku 300.000 Kč.

Pro uplatnění této nezdanitelné částky je nutné doložit k daňovému přiznání originál potvrzení o výši zaplacených úroků od banky či stavební spořitelny a v případě že bude Finanční úřad požadovat doložení dalších skutečností, tj. splnění podmínek dle § 15 odst. 3 a 4 , budete je prokazovat úvěrovými smlouvami, doklady o vlastnictví předmětu bytové potřeby a pod..

Základ daně lze snížit až o 12.000 Kč v případě, že si platíte penzijní pojištění u kterého vzniká nárok na státní příspěvek. . Základ daně pak snížíte o částku rovnající se zaplacenému pojistnému na zdaňovací období (pozor, jedná se o pojistné na období tj. nelze započítat případné platby placené předem vztahující se k dalším obdobím) .

Obdobně lze odečíst i pojistné na soukromé životní pojištění, pokud je pojistná smlouva delší než 60 měsíců a nejdříve v roce kdy pojištěný dosáhne věku 60 let je pak smlouva spojena s jednorázovým plněním, nebo je zahájeno opakované plnění. Spodní hranicí je limitována i výše pojistné částky kdy u pojištění v délce trvání do 15 let musí být alespoň 40.000 Kč a nad 15 let pak 70.000 Kč.

Zaměstnanci kteří jsou členy odborů a platí příspěvky pak mohou odečíst tyto příspěvky do výše 1,5% ze základu daně z příjmů ze závislé činnost, maximálně však 3.000,- Kč ročně.

Položky odečitatelné od základu daně

Dále pak zákon zná položky odečitatelné od základu daně - §34. Základ daně lze snížit o ztráty z podnikání z předchozích let o to o libovolnou výši této ztráty. Pro uplatnění ztráty pak platí časové omezení platné v závislosti na roce ve kterém ztráta vznikla – v současné době je nejzazsší lhůta pro její uplatnění 5 let.

Jen pro úplnost – dále lze odečíst 30% nákladů na provoz učiliště, 100% nákladů na realizaci projektů výzkumu a vývoje.

Slevy na dani

Dalšími způsoby snížení daňové povinnosti je dále využití slev na dani.

Každý poplatník daně pak má možnost žít slevy na dani. Ta činí 7.200,- Kč ročně na poplatníka, 4.200,- Kč na manžela či manželku s příjmem nižším než 38.400,- Kč ročně, 1.500,- Kč pro příjemce částečného a 3.000 pro příjemce plného invalidního důchodu.

Je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P , mlže uplatnit slevu na dani ve výši 9.600,- Kč. Slevu ve výši 2.400,- Kč ročně pak mohou uplatnit studenti připravující se na budoucí povolání do dovršení veku 26 let resp. 28 let v případě presenční formy studia v doktorském studijním programu.

Slevu na dani si též mohou uplatnit zaměstnavatelé a to za každého zaměstnance se zdravotním postižením částku 18.000,- Kč a s těžším zdravotním postižením pak částku 60.000,- Kč (částky se přepočítávají hodnotou průměrného přepočteného stavu těchto zaměstnanců.

Ti, co si do 30.6.2006 pořídili registrační pokladnu mohou snížit daň o 50% její ceny , maximálně o 8.000,- Kč na jednu pokladnu a ti kteří si stávající pokladnu do tohoto termínu dali zmodernizovat na registrační pak odečtou 30% ceny za modernizaci, maximálně však 4.000,- Kč na jednu pokladnu.

Daňové zvýhodnění

Dalším institutem snížení daňové povinnosti je využití daňového zvýhodnění. To je poskytováno všem poplatníkům vyživujícím děti ve výši 6.000,- Kč ročně na jedno dítě , případně částku 12.000 na dítě které je držitelem průkazu ZTT/P.

Rozdíl oproti jiné slevě na dani je ten, že slevu lze poskytnout až do celkové výše daně vypočtené před slevou ale daňové zvýhodnění může v případech kdy je vyšší než daňová povinnost znamenat nárok na daňový bonus. Ten se vyplácí od

100,- Kč do 30.000,- Kč.

Tím jsem vyčerpal možnosti vedoucí ke snížení daňového základu, případně daně samotné. U podnikatelů je třeba si uvědomit i to , že existují úpravy základu daně dle § 23 zákona o dani z příjmu (například o položky které nelze uznat jako výdaj dle § 24 zákona …).

Příjmům v ČR podléhají u daňového rezidenta – tj. osoby která má na našem území bydliště nebo se zdržuje v ČR více jak 183 dní v roce, veškeré příjmy a nejen příjmy ze zdrojů z našeho území.

Pro zdanění příjmů ze zahraničí pak platí speciální režimy, podobně jako pro zdanění příjmů dosažených za více zdaňovacích období.

Pokud si nejste jisti tím, které příjmy dani z příjmu podléhají či ne, pokud podnikáte nebo máte příjmy ze zahraničí, případně máte více druhů příjmů je vždy lepší variantou, obrátit se s daňovým přiznáním na odborníka – daňového poradce.

Ten vám daňové přiznání vyplní nejen správně aby nebyl porušován zákon, ale využije též všech zákonných prostředků ke snížení daňové povinnosti ve váš prospěch.

A co je nejdůležitější – ze zákona za svoji práci zodpovídá a v případě kdy by přece jen udělal chybu, ručí za ní a je pro účely odpovědnosti za takovou škodu pojištěn.

Doufám, že jsem vám tímto stručným přehledem pomohl v daňové orientaci a přeji vám, aby jste své letošní daňové přiznání podali bez chyb a včas.

Pavel Vítek, www.Zdravi.Euro.cz

autor je daňový poradce, daňová a účetní kancelář Dates

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?