Průměrný člověk přečká zhruba tři až šest nachlazení ročně. Kýchajících, kašlajících a smrkajících jsou plné čekárny praktického lékaře. A mají jediné přání: „Pane doktore, potřebuju se toho rychle zbavit. Nemůžu si teď dovolit marodit, vdávám dceru, potřebuju pracovat, jedu s dětmi na hory… atd.“ Celý šťastný, že to vyřešil, dostane léky.
Ještě se naposledy ubezpečí „A za jak dlouho myslíte, pane doktore, že to bude pryč?“ (což je dost podobné otázce - Jak dlouhý je kousek provázku?) a odchází domů s dobrým pocitem, že pro sebe udělal maximum, aby druhý den nastoupil s příruční lékárničkou do práce a čekal na zázrak. Optimismus je hezká vlastnost, ale všeho s mírou.
Samozřejmě můžete patřit mezi ty šťastné, pro které dýchací systém nepředstavuje Achillovu patu. Přesto dodržovat určité zásady prevence nebo posléze dodržovat to, oč vás svými symptomy tělo žádá, se zcela určitě vyplatí. Protože tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho…
Chlad znamená pro tělo zátěž
Člověk jako teplokrevný živočich nepřijímá pasivně teplotu okolí, ale naopak sám se ji snaží udržovat na konstantní hodnotě kolem 37 stupňů Celsia. Říká se tomu termoregulace. Ta je řízena jakýmsi vnitřním termostatem mozku - hypothalamem. Při jeho stimulaci - v tomto případě vystavení chladu - dojde k bleskovému spuštění a koordinaci všech reakcí, které jsou k zachování stálé tělesné teploty potřeba.
Svaly se začnou třást, drkotáme zuby (vyrábíme teplo). Vegetativní nervy dostanou povel ke zúžení povrchových cév v kůži. Štítná žláza na krizový povel reaguje zvýšenou produkcí hormonu thyroxinu. Aktivuje se látková výměna, rychleji se spalují tukové zásoby a přeměňují se v energii. Stoupá teplota těla.
Tento systém je energeticky velice náročný. Stačí uvážit, že průměrná teplota teplokrevných organismů je v drtivé většině případů podstatně vyšší než teplota okolního prostředí. Nutno podotknout, že hypothalamus nereaguje pouze na teplotní „hlásiče“, ale signálů vyhodnocuje daleko víc. Například stav naší psychiky. Je tím tajemným důvodem, proč a jak stres může ovlivňovat náš imunitní systém.
Proč jeden člověk onemocní a druhý ne. Vždycky jde o komplexní výpověď. Při velké zátěži chladem se může stát, že tělo svoji reakci přežene a dostaví se horečka. Hypothalamus nastaví při horečce práh citlivosti teplotních center na vyšší teplotu. Myslí to dobře. Zahřívá a zahřívá.
Dalším důsledkem práce vybičovaného hypothalamu je překrvení sliznic. Zejména těch, které jsou nejvíce vystaveny chladu - sliznic nosu, krku a dýchací trubice. Jedním z mechanismů, kterými tělo své sliznice chrání, je pokrýt je vrstvou hlenu. Prosáklá sliznice je také jednoznačně výborným prostředím k uchycení bakterií. Takže pokud se v tomto období, kdy „na nás něco leze“ nechráníme, dál jezdíme tramvají, chodíme do kina nebo do školy, připravujeme tělu komplikaci - infekci z nachlazení.
Do ochranné reakce se zapojuje lymfatický systém. Zduří a bolí nás uzliny, protože právě v nich dochází k největšímu střetu mezi bakteriemi a našimi ochránci. Horečka stoupá. Zvýšením teploty nad normál se tělo snaží mikroby zlikvidovat. Byť za cenu ohrožení sama sebe. Jde o to, kdo se uvaří dříve. Samozřejmě, při běžných infekcích je to mikrob.
Navíc potrénujete svůj imunitní systém natolik, že si příště tělo se stejnou infekcí s přehledem poradí. Teprve po této šanci pro tělo by měla přijít na řadu antibiotika. Významně tak snížíme riziko vzniku rezistentních bakteriálních kmenů.
Jak se ch ova t vchla dných měsících a při nachlazení ?
Předně průběžně svůj hypothalamus trénujte. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější je otužování. Střídavě se sprchujte studenou a teplou vodou. Obzvlášť na podzim dbejte na pravidelnost ve svých činnostech. Pravidelně jezte. Pohybujte se. Choďte ve stejnou dobu do postele a svému počítači dejte dobrou noc dostatečně brzy, aby mysl nebyla příliš aktivní.
Zrevidujte své stravování. Nedopřáváte si moc kyselinotvorných potravin? Masa, kávy, sladkého? A vůbec, nejíte moc? Nebo v nevhodnou dobu? Poraďte se s dietologem nebo se specialistou v některém z východních nauk typu tradiční čínské medicíny nebo ájurvédy, které mají velmi detailně propracované dietní systémy.
Pro všechny bez výjimky ale platí, že se v chladných měsících rozhodně vyplatí preferovat teplá jídla, polévky a teplé nápoje. Vyplatí se zajistit pravidelný přísun vitaminů a blahodárných živin. Například šťáva z plodů rakytníku obsahuje v tomto směru ideální vitaminový komplex.
Při samotném nachlazení, když pociťujete jeho příznaky a zkrátka se necítíte dobře, naordinujte si klid na lůžku, požívejte méně stravy a teplé čaje. Ideální je dopřát si slepičí vývar, zázvorový čaj s medem a šťávu z pečeného citronu. Poslechněte, co vám chce tělo vaší nemocí sdělit. Když začnete hledat ověřené postupy jak vyzrát na toto nepříjemné onemocnění, je dobré obstarat si dostatek kvalitních informací. Mezi osvědčené metody tradiční medicíny zcela jistě patří tradiční čínská medicína a ájurvéda.
Tradiční čínská medicína a Ájurvéda
Tradiční čínská medicína představuje komplexní diagnostický a tereapeutický systém, který si už i u nás vybudoval určitý respekt. Diagnostika je zde poměrně složitá záležitost. Terapeut vychází z anamnézy postavené na rozhovoru, pozorování těla (zvláště jazyka), pohmatu a pulzové diagnostiky, což je komplikovaná procedura vyžadující značnou zručnost a zkušenosti.
Léčba zahrnuje úpravu stravy, masáže, cvičení, akupunkturu a akupresuru a léčivé přípravky a čaje. Čínský bylinný lékopis je rozsáhlý a zdá se, že mnoho z těchto přípravků má značnou terapeutickou hodnotu. Některé zabírají dokonce i na nemoci, na které nemají západní lékaři žádné farmaceutické léky. Při hledání kvalitních terapeutů a přípravků se neřiďte cenou. Preferujte čínské přípravky, nejlépe ve formě Wan kuliček, které nebývají závratně drahé. Vaší pozornosti doporučuji také detoxikační náplasti, které by se mohly stát součástí vaší podzimní očisty.
Ajurvéda, jeden z nejstarších medicínských systémů světa, není v západních zemích tak zdomácnělý jako třeba tradiční čínská medicína. Název vznikl spojením slov ájur - život a véda - vědění, moudrost. Ájurvéda tedy znamená život v moudrosti. Jako ucelená disciplína představuje spíš celkový pohled na život a životní styl.
Léčení chorob či nemocí je v tomto ohledu jen dílčí oblastí. Zdraví vidí v harmonii těla a mysli. Ájurvédští lékaři stanovují diagnózu tak, že pacienta pozorují, vyptávají se ho, dotýkají a měří pulz. Léky používané ájurvédou jsou hlavně bylinné, ale léčí se i parními koupelemi a olejovými masážemi. Byliny používané v ájurvédě jsou mimo Indii málo známé, ale u některých je jejich terapeutická hodnota vysoká a nezpochybnitelná.
Například přípravek Triphala, který obsahuje směs tří plodů, je jedním z nejlepších u nás dostupných regulátorů střev. Najít kvalitního ájurvédského lékaře stojí úsilí. V Indii je ájurvéda lidovou medicínou, levnou alternativou klasických léků. Na přechodné období září až listopad doporučuje ájurvéda preferovat ve stravě slanou, sladkou a kyselou chuť.
Vlašské ořechy a mandle. Typickým pokrmem podzimu je rýžový nákyp se skořicí a muškátovým oříškem nebo dušené ovoce se skořicí a hřebíčkem. Dál doporučuje potírat tělo sezamovým nebo slunečnicovým olejem, a to před teplou koupelí. Rozšířené póry podle ájurvédy umožní lepší vstřebání blahodárných látek.
Připravila: MUDr. Eva Manová