A nahnali lidi do masových prvomájových průvodů. Od té doby se prokázalo, že i nás radioaktivní mrak zasáhl. Kolik lidí kvůli tomu onemocnělo a zemřelo? Jakoby se vrátil duch té doby. Zase slyšíme jen: nic se nestalo.
Vloni na podzim dospěli vědci z univerzity ve švédském Linköpingu ke zjištění, že šíření radiace po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 bylo příčinou vzniku rakoviny u více než 800 Švédů.
Bylo by velmi zvláštní, kdyby se něco podobného nedělo i v dalších zasažených zemích, mezi nimiž bylo i tehdejší Československo. Dokázat se to snaží němečtí vědci, kteří využili náš dokonalý registr výskytu nádorových onemocnění.
Dostupné statistické údaje podle německých vědců prokazují, že minimálně u rakoviny štítné žlázy lze vysledovat zajímavý údaj. I když výskyt této nemoci trvale roste už minimálně čtyřicet let, po roce 1986 začíná křivka stoupat mnohem strměji.
“ Právě štítná žláza je přitom obzvlášť citlivá na jakékoliv zvýšení radiace,“ řekla Christine Frenzelová z Radiobiologického institutu Univerzity L. Maximiliana v Mnichově. Podle ní je souvislost mezi černobylskou katastrofou a nárůstem počtu nemocných tímto druhem rakoviny na českém území téměř nesporná.
Naše autority jsou ale k takovým závěrům skeptické. Souvislost odmítla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle ní je takový prokázaný vztah pouze v okolí Černobylu, kde skutečně případy tohoto onemocnění prudce přibyly. V Česku se ale prý nedá o něčem takovém hovořit.
Souvislosti nelze dokázat
Pravdou ovšem je, že počet případů rakoviny štítné žlázy v jednotlivých počernobylských letech velmi kolísá. Podle lékařů se ale nedá spolehlivě dokázat, čím to je.
“ Nikdy se neprokázalo, že by v Česku přibylo kvůli havárii v Černobylu případů rakoviny. Prostě to není pravda,“ zdůrazňuje profesor Evžen Skala z Ligy proti rakovině.
„Samozřejmě přímo v epicentru někteří lidé zahynuli a jiní onemocněli například leukémií nebo rakovinou štítné žlázy, protože to ruská vláda chtěla zakamuflovat a nedala jim včas léky. Ale my jsme přece jen dostatečně daleko,“ dodal lékař.
Také podle poznatků Jana Matznera ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost není ani dnes možné přesně říci, kolik případů rakoviny může mít Černobyl v Česku na svědomí, protože počet různých typů onkologických onemocnění každým rokem kolísá.
Vzhledem k tomu, kolik lidí v jednotlivých zemích na rakovinu ročně zemře, je podle odborníků nemožné odlišit těch pár desítek případů, které by mohly mít souvislost s Černobylem.
Dana Kuchtová ze Strany zelených připouští, že se sice nedá vědecky dokázat souvislost mezi počtem případů rakoviny štítné žlázy u nás a Černobylem, ale je to jediné vysvětlení.
„Studie německého institutu, který čerpal data z registru nádorových onemocnění v Česku, dokládá, že zejména u žen se najednou objevilo v roce 1990 hodně případů. A něco muselo být spouštěčem. Vypadá to na Černobyl,“ uvedla Kuchtová.
Mnozí lékaři však chtějí právě důkaz, který není možné dodatečně dát. Profesor Skala by se divil, kdyby se až teď na nějaké skokové navýšení případů přišlo, nic takového si nepamatuje a domnívá se, že to je účelové ze strany Rakouska nebo Německa kvůli Temelínu.
Nebezpečí v houbách
Faktem však je, že i devatenáct let po Černobylu nacházejí odborníci ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zbytky radioaktivního cesia v mase a sušeném mléce. Nadměrné množství cesia člověka zevnitř ozařuje a může být spouštěčem rakoviny.
„Avšak hodnoty, které jsme zjistili, jsou naprosto zanedbatelné,“ říká Jan Matzner ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Prvek je i devatenáct let po havárii stále nahromaděný v přírodě.
„Cesium se drží v lesních plodech, houbách včetně mikroskopických hub a ve zvěřině. Ani to však není nic, co by nás ohrožovalo,“ dodává Matzner. I kdyby člověk za rok snědl několik desítek kilogramů hub, nebude to podle něj zdraví nebezpečné.
„Radioaktivní spad z Černobylu byl v roce 1986 různý, šel od Ostravy šikmo dolů do jižních Čech a Rakouska. Spolu s hydrometeorology jsme tenkrát zjistili, že větší byl tam, kde byly nějaké srážky. První vlna přišla na rozhraní dubna a května a druhá, slabší, 6. a 7. května,“ uvedl Matzner.
Je sice pravda, že informace byly tenkrát o havárii regulované, ale odborníci prováděli po republice spoustu měření. “ Kdo se na nás obrátil, tam jsme jeli a podávali jsme tenkrát informace. Provedli jsme desetitisíce až statisíce měření. I dnes jsme ochotni lidem poradit,“ říká Jan Matzner.
V posledních letech se provádějí různé speciální průzkumy, například u lesníků a myslivců ( hlavně rozbory moči), kteří více než ostatní lidé konzumují zvěřinu.
Nezjistilo se ale, že by byli zatíženi cesiem tak, aby je to ohrozilo na zdraví.
„Ostatně cesium bylo například v houbách i před Černobylem kromě jiného jako důsledek jaderných zkoušek v atmosféře,“ vysvětluje Matzner. Fotografie: Radioaktivní mrak z Černobylu vyvolal rakovinu štítné žlázy i u lidí v Česku.
Deníky Bohemia