Co je kolonoskopie?
Co se dozvíte v článku
Kolonoskopie (nebo také koloskopie) umožňuje lékařům prohlédnout celý vnitřek pacientova tlustého střeva od konečníku přes tračník až k dolnímu konci tlustého střeva. Toto speciální vyšetření umožňuje pozorovat zánětlivou tkáň, různé patologické výrůstky, svalové spazmy, vředy nebo krvácení.
Kolonoskopie byla zavedena kolem roku 1970. Lékaři nejprve využívali kolonoskopy vybavené vláknovou optikou, v posledních dvaceti letech ale tyto přístroje nahradily videokolonoskopy, které převádějí optický signál na elektrický. Součástí je také endoskopická věž, která obsahuje zdroj světla, monitor, záznamové zařízení, jednotku určenou ke zpracování obrazu, odsávačku a další příslušenství. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Diagnostická kolonoskopie
Diagnostická kolonoskopie se využívá k vyšetření střeva především při podezření na nějaké zánětlivé či nádorové onemocnění. Lékaři ji provádí ve chvíli, kdy pacienta trápí déletrvající zažívací potíže, bolesti břicha či krvácení do stolice. Zároveň je také součástí vyšetření pacientů trpících chudokrevností bez zjevné příčiny a využívá se také, pokud u člověka dojde k rychlému váhovému úbytku.
Jelikož počet pacientů trpících rakovinou tlustého střeva a konečníku neustále stoupá, v České republice byl v rámci prevence zaveden také program screeningu kolorektálního karcinomu. Jak často chodit na kolonoskopii? Podle zákona má každý člověk ve věku 50–54 let jednou ročně nárok na preventivní prohlídku (od 55 let je to jednou za dva roky), jejíž součástí může být také test na okultní krvácení. Pokud je pozitivní, lékař pacienta odešle na kolonoskopii.
Od 50 let má pacient možnost také jednou za deset let podstoupit tzv. primární screeningovou kolonoskopii (endoskopické vyšetření střev). Dále lékaři doporučují, aby se nechali vyšetřit také lidé bez příznaků, u jejichž příbuzných byla zjištěna rakovina tlustého střeva či mnohočetný výskyt polypů. Aby se zabránilo opětovnému výskytu zhoubného nádoru nebo polypů, kolonoskopie se provádí také u osob, kterým byl tento problém již odstraněn. [7, 8, 9, 10, 11]
Terapeutická kolonoskopie
Během kolonoskopie mohou lékaři provést také některé menší léčebné zákroky. Jedná se například o odstranění slizničních výrůstků (polypů), ošetření hemoroidů naložením gumových kroužků nebo endoskopickou dilataci stenóz. Endoskopicky je také možné zastavit krvácení prostřednictvím aplikace kovové svorky nebo dalších metod. [12, 13, 14, 15, 16, 17]
Podstoupili jste již kolonoskopii?
Co dělat před vyšetřením?
Aby byla kolonoskopie bezpečná, pacientův tračník musí být před vyšetřením zcela vyprázdněný. Tlusté střevo totiž za normálních podmínek obsahuje tuhou stolici. Důležitá je proto důkladná příprava na kolonoskopii, díky které může pacient předejít bolestivým následkům.
Co jíst před kolonoskopií?
Správná dieta před kolonoskopií je více než žádoucí. Sedm dní dopředu je nutné vynechat některé léky (zejména preparáty železa) a tři dny před kolonoskopií by měl pacient naprosto omezit stravu, která obsahuje jádra, pecky a slupky. Bezezbytková dieta před vyšetřením by neměla obsahovat naloupanou rýži, celozrnné pečivo, ovoce, zeleninu, oříšky, kmín, mák a další podobné věci. Naopak je v rámci přípravy dobré jíst pouze kašovitou či tekutou stravu.
Den před vyšetřením by měl pacient konzumovat pouze tekutiny, případně vývar bez masa, nudlí a zeleniny. Zároveň je dobré pít velké množství tekutin, vyhněte se ale mléku nebo džusům s dužinou. Lékař vám může doporučit také speciální roztok nebo projímadlo, které pomáhá s vyčištěním střeva. Jedná se například o přípravky:
Jak probíhá kolonoskopie?
Před samotným výkonem se pacientovi injekčně podávají léky na zklidnění a utlumení bolesti, standardně se ale dnes provádí také kolonoskopie v celkové anestezii. Pacient se obvykle položí na levý bok a lékař zahájí pohmatové vyšetření řitního kanálu a svěrače. Poté konečníkem zavede kolonoskop do tlustého střeva. Přístroj umožňuje přenášet obraz z tračníku a díky tomu pečlivě vyšetřit sliznici. Během výkonu lékař někdy pacienta požádá, aby změnil polohu nebo do tračníku zavede malé množství vzduchu, aby si tak usnadnil pozorování.
Při vytahování kolonoskopu lékař střevo podrobně prohlíží a může také odebrat vzorky tkáně pro mikroskopické vyšetření nebo provádět některé léčebné zákroky. Pokud pacient krvácí do tračníku, je také možné přes kolonoskop přetáhnout speciální laser, tepelnou sondu či elektrickou sondu, nebo injekčně aplikovat léky na zastavení krvácení. Jak dlouho trvá kolonoskopie? Průběh kolonoskopie může být u každého pacienta trochu jiný, celková délka vyšetření se ovšem pohybuje zhruba od 15 do 60 minut.
Po vyšetření zůstává pacient obvykle ještě nějakou dobu na specializovaném pracovišti. Jelikož nemůže během následujících 24 hodin sám řídit, na cestu domů by měl mít zajištěný doprovod. Zároveň nesmí v den vyšetření vykonávat žádné činnosti, které vyžadují větší pozornost (například obsluha strojů). Pokud při vyšetření dojde k odstranění polypu nebo jinému zákroku, důležitá je také speciální dieta po kolonoskopii, o které pacienta informuje lékař. [25, 26, 27, 28, 29, 30]
Komplikace po kolonoskopii
Ačkoliv jsou komplikace po kolonoskopickém vyšetření poměrně vzácné, může dojít například ke krvácení (zvláště po odstranění polypu či odběru vzorků). Lékaři mohou takovou situaci ošetřit přímo během zákroku, někdy si ale může vyžádat i opakování kolonoskopie. Závažnější komplikace zahrnují protržení stěny střeva, postpolypektomický syndrom a velmi vzácně také roztržení sleziny nebo infarkt myokardu. [31, 32, 33, 34, 35]
Zdroje: stefajir.cz, gastroenterologie-brno.cz, wikiskripta.eu, nemcaslav.cz, vzp.cz, homolka.cz, mou.cz, cgs-cls.cz, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org