Cílem bylo poznání systému vzdělávání v odborných předmětech, především v ošetřovatelství (např. vyučovací metody). Pedagogové se seznámili i se způsobem praktického vyučování ve zdravotnických zařízeních.
Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví
Vzhledem k implementaci evropských směrnic do právního systému pro vzdělávání kopíruje estonský systém model vzdělávání většiny zemí EU. Na škole studuje v současné době 1900 studentů, kteří se vzdělávají v následujících oborech: • farmaceutický asistent (3 roky), • zubní technik (3,5 roku), • sestra (3,5 roku), • porodní asistentka (po absolvování všech sesterských modulů, 4,5 roku), • ergoterapeut (4 roky), • optik (3,5 roku), • specializace pro podporu zdraví (3 roky), • specializace pro sestru (např. intenzivní péče, 1 rok).
Budova školy prochází od roku 2010 rozsáhlou rekonstrukcí. Učebny a další prostory jsou dnes vybaveny podle nejnovějších trendů. Výuka probíhá v relativně dlouhých blocích (např. „ošetřovatelské postupy“ od 8.00 do 16.00 hodin) a v součinnosti s ECTS – European Credit Transfer System. Celé studium se skládá z jednotlivých povinných modulů. Hlavní jsou společné pro všechny předměty (např. anatomie, komunikace), ostatní moduly jsou specifické pro jednotlivé obory (ošetřovatelské postupy, tvorba zubních náhrad). Výuka tvoří 30–50 % doby studia dle jednotlivých kurikul v oborech. V rámci stáže jsme se několika vyučovacích bloků zúčastnili. Studenti při výuce teorie ošetřovatelství pracují s NANDA klasifikací i s Příručkou ošetřovatelských diagnóz. Často jsou využívány frontální metody výuky. Při výuce ošetřovatelských postupů je ve skupině průměrně 15 studentů, kteří během výuky používají tablety. Studenti i učitelé během vyučování nosí uniformy a nenosí hodinky, šperky ani nalakované nehty. Nevyužívají interaktivní techniku ani tabule. Studenti převážně pracují s okopírovanými texty učebnic.
Ukončení studia je obdobné jako na našich vyšších odborných školách. Studenti skládají zkoušku, která má část praktickou a teoretickou (teoretická zkouška má formu testu složeného ze dvou částí). Po úspěšném ukončení studia student získá tzv. Atestat (diplom opravňující k práci v celé EU).
Pedagogičtí pracovníci mají pracovní dobu, která se dělí na přímou a nepřímou pedagogickou činnost. Vzhledem k systému modulů může být týdenní přímá pedagogická činnost i 40 hodin. Nepřímá pedagogická činnost musí být rovněž prokazatelně doložitelná. Pedagogický pracovník má v rámci svého pracovního úvazku 56 dní řádné dovolené, nepedagogický 28 dní.
Postřehy ze zdravotnických zařízení
V rámci projektu jsme navštívili několik zdravotnických a sociálních pracovišť v Tallinnu, kde probíhá praktická výuka studentů připravujících se k výkonu zdravotnické profese (např. zařízení pro dlouhodobou ošetřovatelskou péči). Praktické vyučování na těchto pracovištích probíhá především v prvních ročnících, kdy mají v plánu výuky složení zkoušky z ošetřovatelských postupů, ale ještě nemají dostatek odborných znalostí z klinických předmětů. Na ošetřovatelské klinice v Tallinnu nás přivítala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči (v Estonsku hlavní sestra) Mare Leppik. Zařízení odpovídalo standardům pro provádění moderní ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocných. Z rozhovoru s náměstkyní vyplynulo, že profesionální komora sester v Estonsku vznikla až v roce 2008, kdy byly také sjednoceny kompetence sester a minimální požadavky na jejich vzdělání. V předchozích letech kurikulum pro vzdělávání zdravotnických profesí bylo nastaveno tak, že teorie nenavazovala na provádění ošetřovatelských činnosti v praxi. Od reformy ve vzdělávání odborné předměty v oboru ošetřovatelství vyučují sestry, nikoli lékaři. Praktická výuka v nemocnicích probíhá pod dohledem mentora odborné praxe. Dozvěděli jsme se, že ve zdravotnických zařízeních akreditační proces dosud neprobíhá. Plat zdravotní sestry specialistky v Estonsku činí průměrně 4,85– 4,90 eur za hodinu. Příplatky za služby jsou jen za noční a svátky a činí 30 %. V Estonsku mají sestry 28 dní dovolené a 5 dní navíc za rizikové činnosti. Na ošetřovatelské klinice v Tallinnu byla pracovní doba sester od 8.00 do 20.00 hodin. Mají tedy 24hodinové služby, po nichž následují 2–3 dny volna. V navštíveném zdravotnickém zařízení neužívají ošetřovatelskou dokumentaci dle Gordonové či Hendersonové. Veškerou ošetřovatelskou dokumentaci mají jen v elektronické podobě a užívají model dle Nancy Roperové, který se používá často ve Velké Británii. Model popisuje, že jednotliví lidé se liší v tom, jakým způsobem realizují aktivity. Sestra identifikuje základní kvality života klienta, problémy a jejich příčiny a pomáhá v okamžiku, kdy se některá z aktivit stává pro klienta problémem. Zajišťuje aktivity, které si klient není schopen zajistit sám, a to z hlediska jeho priorit.
Závěrem lze uvést, že Estonsko je země charakteristická svým srdečným přístupem k hostům. Lidé se snaží svou zemi prezentovat v tom nejlepším světle. Bylo pro nás příjemným zjištěním, že zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci i přes značnou zaneprázdněnost (24hodinové služby, skupinovou péči o 15 pacientů) jsou pozitivně ladění, navzájem kolegiální, přátelští a optimističtí.
Informační zdroje: Webové stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR, Webové stránky Ministerstva vnitra ČR, Wikipedie
O autorovi| PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph. D., Mgr. Veronika Chaloupková, Mgr. Patrik Burda, Střední zdravotnická škola, Praha 10, kohoutova@szs-ruska.cz
Zdravotní škola v Tallinnu - Health Care College (zde proběhla odborná stáž)
Zleva: Mgr. Veronika Ludvíková, Eve Epner, PhDr. Ivanka Kohoutová, Ph. D., Mgr. Patrik Burda, spolupráce SZŠ Ruská s Estonskou stranou
Chrám Alexandra Nevského v Tallinnu